Všeobecná kategorie > Všeobecná diskuse
Vtipy
gvodrazka:
Z Jewlarious (Aish.com):
(Molly & Morris, oba ve věku 87, žijící v Boca Villa, Miami, Florida.)
Molly volá do horního patra: „Móric, můžeš sejít dolů a vynést odpadky?“
Morris odpovídá z 1. patra: „ Dneska můžu udělat jen jednu věc z toho co chceš. Můžeš si vybrat.“
aege:
Proč nejsou v Izraeli golfová hřiště?
Protože dlouhý odpal by mohl snadno způsobit velký mezinárodní incident.
Paní Rambousková byla pyšná na svého syna doktora. Jednou ale, právě hovoříc se svou známou, paní Rappaportovou, byly na ní přímo vidět jakési starosti. Paní Rappaportová to zkusila, ale nebylo třeba ani velké námahy, paní Rambousková se nenechala dlouho vybízet.
"Ále, náš doktor," začala opatrně, "skvělý je, uznání má, kariéra se mu daří, leč přesto má jakési problémy."
Paní Rappaport na ní visela očima.
"Deset let léčil jednoho pacienta na žloutenku, deset let. A teď, prosím jich, se zjistilo, že to je Číňan."
"Ojvajvoj," vyjekla potěšeně paní Rappaport.
"Ale ať už je to jakkoliv," pokračovala zaťatě paní Rambousková, "ten náš zázračnej doktor ho z toho dostane!"
Paní Jankelová potká v kvelbu paní Katzovou a sotva se tam vejde, jak se dme pýchou. Na to se musí paní Katzová ovšem vyptat.
"Nu," natahuje blaženě odpověď paní Jankelová, "můj Chajimek bude dozajista skvělý obchodník."
Paní Katzová důvtipně přihrává: "Asi nosí pěkné známky ze školy?"
Paní Jankelová zavrtí rezolutně hlavou. "Tak to zrovna ne. Naposledy přinesl z matematiky pětku."
Paní Katzové nejde dohromady ta hrdost v jejím hlase s těmi slovy, v očích jeden velký otazník.
Paní Jankelová se nenechá dlouho nutit: "Učitel se třídy zeptal, když budou mít pět jablek a on je o jedno požádá, kolik že těch jablek budou mít potom? A co byste řekla? Jediný můj Chajimek odpověděl ‚pět'!"
Nimand Gornisht potkal svého přítele Mighty Chucpudnika.
"Co sou takovej scvrklej?" divil se Mighty.
"Ále," mávl smutně rukou Nimand a zatvářil se depresivně.
"Asi stará," dohadoval se zkušeně Chucpudnik. Gornisht se rychle rozhlédl a pokradmu přikývnul.
"Dusí mě a štve mě a nenechá mě a furt na mě něco má nic nedělám dobře a všechno chce furt vědět a huláká a mně z toho jednou jebne," šeptal rychle.
"Nu, chaverí," začal se prsit Mighty Chucpednik, "na to je jednoduchá rada. Nech se zapsat do kursu asertivity."
Nimand se plaše pousmál. "To by šlo! Nebudu na nic čekat a hned zítra se starý zeptám, jestli můžu!"
Paní Fanny Borach chodila do liberální kongregace, do takové opravdu hodně liberální. A tak když jednou uviděla, jak na bohoslužbu přišel do templu úplně mladý, úplně sympatický mladý muž, nedělala si žádné córesy s tím, jít se představit.
"Jsem Fanny Borach a vidím vás tu poprvé. Opravdu jste tu nikdy předtím nebyl?"
Mladý muž byl velmi společenský: "Těší mne, že vás poznávám. Jsem Melvyn Vogeltanz, pocházím z Manchesteru a právě jsem se přistěhoval."
Fanny Borach byla zvědavá: "A kdepak máte rodinu?"
Melvyn byl skromnost sama: "Rodiče zůstali v Machesteru, a já, víte, já jsem svobodný."
Fanny kula železo za tepla: "A tak to vás musím pozvat, abyste poznal naši Golde ...."
Melvyn ji rychle přerušil: "Vážená paní, to by bylo maření času, já rovnou přiznávám, že jsem gay ..."
Fanny Borach se nezastavila a jedním dechem pokračovala: "... a to není žádný problém, v tom případě musíte poznat našeho Davídka ..."
V londýnském Hendonu je speciální továrna, vyrábějící židovské počítače, která zaměstnává výhradně šťastně ženaté židovské muže. Jednou to muselo přijít, že se jedna bojovnice za ženská práva naštvala a zavolala šéfovi personálního oddělení.
"Pane," odpověděla nasupeně na jeho otázku, čím ausgerechnet jí může být prospěšný, "ráda bych slyšela vaše vysvětlení, proč nezaměstnáváte žádné ženy, ať už židovské nebo ne? To si myslíte, že jsme tak neužitečné, že bychom nezastaly požadovanou práci v požadované kvalitě v požadovaném čase? Nebo že jsme slabé, že nemáme výdrž, že jsme hloupé, že se v ničem nevyznáme, nebo co?! Co je tak zvláštního na těch šťastně ženatých ťulpasech??"
Personalista zaslzel: "No to je právě to. Mají jedinečnou a nesmírně cennou vlastnost, jsou totiž absolutně spolehliví v plnění jim zadaných úkolů, neodporují, nehádají se, netrucují - a jsou přitom šťastní.
fanuel:
--- Citace: tom kdy 14. Prosince 2010, 19:59:08 ---Tolik "kamarádů" nemá žádný jiný stát.
--- Ukončit citaci ---
......KDO ŽE..... KOHO OHROŽUJE :)) 8)
....Fanuel
aege:
Na úřadě:
„Jméno?“
„Izák.“
„Příjmení?“
„Silberstein.“
„Místo narození?“
„Mukačevo.“
„Povolání?“
„Vetešník.“
„Náboženství?“
„Poslouchaj, Izák Silberstein, vetešník z Mukačeva. Voni si snad myslej že jsem husita!?"
„Tak co, Roubíček, jak se maj?“
„Ále, budu se ženit.“
„Nepovídaj, a koho si budou brát?“
„Sáru Rosenbaumovou.“
„Tu si neberou, ta se vyspala s celým Mukačevem.“
Po čase …
„Tak co, Roubíček, jak se maj?“
„No, voženil jsem se s tou Sárou Rosenbaumovou.“
„Já jich varoval …“
„No, já se byl podívat v tom Mukačevu a vono to není zas až tak velký.“
Pan Kohn při svých cestách po světě zavítá i do Pekingu. Prochází se ulicemi města a najednou narazí na synagogu. Rozhodne se, že tam zaskočí a pomodlí se. V synagoze není ani živáčka kromě čínského šámese, který tam poklízí. Kohn se začne modlit a šámes ho po očku pozoruje. Po chvíli se ke Kohnovi přišourá a ptá se:
„Poslouchaj, voni jsou Žid?“
„Jo, já jsem Žid.“
Šámes si ho nedůvěřivě prohlíží:
„Že tak nevypadaj.“
„Papá, co je to poctivost?“ ptá se malý Martínek starého Kocourka.
„Poctivost je, když najdeš tisícovku, tak ji zaneseš ji na policejní stanici a celé město to bude vědět, že jsi poctivec, a budeš to mít dobré. Ovšem,“ zamyslí se starý Kocourek, „kdybys našel nebo jinak zchrastil milión a víc, tak si ty prašulky klidně nech, protože pak ti už může být gans egál, co si o tobě lidé pomyslí.“
Chajimovi Jankelovi furt něco vrtalo hlavou. Třeba že se věci teplem natahují a zimou smršťují. Šel za rabínem, aby mu to vysvětlil.
„To máš úplně pravdu, Chajimku,“ pochválil jeho pozornost ve škole, „je to tak. Všimni si třeba, že v létě, kdy je teplo, jsou delší dny než v zimě!“
Artur Goldfarb se dostal do věku, kdy se sluší přenést péči o zdravotní stav na doktora, a tak zhodnotit celoživotní úspory. Doktor Stein nechal Arturka proklepnout shora dolů, zevnitř ven a tak vůbec. Prosvítili ho a otestovali, co se dalo. Pak si doktor Stein všechno vyhodnotil a pravil: „Arturku, ty jsi zdráv jak řípa. Půjde-li to takto dál, možná se i důchodu dožiješ! Mimochodem, kolika let se dožil otec?“
Goldfarb se namíchl: „Kdo tu mluví o tom, že otec nežije?“
Doktor Stein dal rychle zpátečku: „No tak to je prima, kolikpak mu je a jak se mu daří?“
Goldfarb na to: „No, je mu osmdesát, všude chodí pěšky, dělá v Alpách túry a neopomene se ohlídnout za každou sukní.“
Doktor Stein byl potěšen: „Tak to gratuluji. A co děda, kolikpak se dožil tvůj děda?“
Artur se znovu namíchne: „Kdo tu mluví o tom, že jsme pohřbili dědu? Stále žije, je mu přes sto let, je čilý jak rybička a bude se ženit!“
Doktora Steina jako když vezme polenem: „Cože? Stoletý a chce se ženit?“
Goldfarb vysvětluje s rozpaky: „Tady snad ani nejde o to, jestli chce. On musí.“
Píše bohatý příbuzný z Ameriky své rodině na Halič:
„Chtěl jsem vám do dopisu přiložit sto dolarů, ale bohužel, když jsem si na to vzpomněl, měl jsem dopis již zalepený ....“
Bohatý Američan je na návštěvě v Israeli a je pozván na party v Tel Avivu. Najednou zjistí, že ztratil peněženku. Duchapřítomnost ale neztratil. Vylezl na židli, vynutil si pozornost a pravil: „Promiňte vážení, že ruším, ale zřejmě jsem ztratil peněženku, v níž bylo několik tisíc dolarů. Pokud mi ji někdo najde a vrátí, obdrží sto dolarů.“
Najednou se přihlásí o slovo jakýsi telavivský floutek a do ticha praví: „Já dám dvě stě.“
Chechtavej tygr
Vader:
Díky Aege, u "archeologa" se vždycky dobře pobavím :)
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana
Navštívit plnou verzi