Autor Téma: Boží moudrost, kterou najdeme v „Deseti slovech“  (Přečteno 6955 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Offline Karels

  • Nováček
  • *
  • Příspěvků: 26
Boží moudrost, kterou najdeme v „Deseti slovech“
« kdy: 28. Února 2016, 17:51:11 »
Vycházím z této rabínské práce od autora, jímž je - Moshe Kline a podobně jsem se držel i jeho argumentace(!): https://chaver.com/Torah-New/English/Articles/The%20Decalogue.html

Argumentace, kterou užívám je převzatá od něj. Článek je jenom zjednodušení jeho původní práce, kterou můžete vidět po rozkliknutí odkazu výše. Tedy formulace „čtení Desatera podle židů a podle křesťanů“ není apriori můj nápad, ale jeho! Víz:

Citovat
The Torah has simplified the process of analyzing the structure of the Decalogue, while emphasizing its importance, by informing us that the text should be divided into ten parts. However, it does not inform us where to make the divisions. There are two major traditions regarding the division of the text into ten parts, the rabbinical, as evidenced in the Mekhilta (which for our purposes is similar to the Protestant reading), and the Augustinian, or Catholic.

Za svou práci by měl dostat rabi Moshe Kline Nobelovu cenu za biblistiku (pokud by existovala), taky jsem mu to napsal, on mi odpověděl:

Thank you very much for your kind words Karel. Of course, as you must know, all of my research is based on the help I received from the Maharal of Prague!  Moshe


Obvykle se v okamžiku uvažování o Desateru
soustředíme na jednotlivá přikázání. V tomto článku tomu nebude jinak, ale ponejprve bychom mohli své uvažování zaměřit na uspořádání jednotlivých božích slov desek Desatera. Obvyklá logika věci, se kterou se normálně setkáme, je ta, že slova byla napsána dvě desky pod sebou. Prvních pět slov (přikázáních) na jedné desce a druhá „várka“ přikázání na druhé desce. Následující obrázek to ilustruje více než jasně:




Žel není žádný důkaz o tom, jak byl text napsaný na desky Desatera. Víme jen, že Mojžíš nejprve obdržel jedny desky, ale ty posléze zničil, potom Mojžíš přichází s druhými deskami Desatera. Nikde není však zaznamenáno, že by tyto desky smlouvy byly někomu ukázány. Literární uspořádání nám napomůže mnohem lépe pochopit tajemství božího záměru s člověkem. Nadto se logika, kterou jsme objevili, stane vzorem pro další sakrální texty a to nejenom v Bibli, ale rovněž tak v Mišně.

Tanach často hovoří o deseti slovech, nikde ale nehovoří, jaká slova byla zamýšlena. Vždyť samotné Desatero obsahuje snad tucet slov. Prvním a zásadním problém tedy bude, jak uspořádat ona slova dekalogu do deseti částí. To bude můj první příspěvek k tématu. Ve své podstatě jsou známy minimálně dvě hlavní tradice výkladu. Tyto tradice jsou: rabínská (židovská) a katolická (křesťanská) tradice dělení slov desatera.     

Možná až překvapivě se v této práci přikloním ke křesťanskému čtení, neboť to navazuje na původnější čtení Desatera, spíše než k židovskému čtení Desatera. Jak se zdá, tak se rabíni pokoušeli něco ukrýt před ranými křesťany, a právě z těchto důvodů čtou Desatero jinak. Rané čtení Desatera v církvi se podle Augustina odvolává k původnímu hebrejskému čtení, a tento způsob rozčlenění dekalogu tridentský koncil přijal jako své nezměnitelné dogma.

Čtení Desatera podle židů a křesťanů podle Moshe Kline bude následující:




Čtení, s kterým přichází tabulka, obsahuje dva zásadní rozdíly mezi způsobem, jakým text desatera dělí rabínská tradice a mezi způsobem, jakým text dělí křesťanská tradice doložená Augustinem a tridentským koncilem. Různé varianty čtení se objevují na začátku a na konci seznamu desek zákona. Šest centrálních přikázání jsou společná pro obě dělení Dekalogu. V úvaze si budeme všímat onoho křesťanské rozdělení Desatera.


Rabíni se odvolávají,
a možná se nám to bude jevit jako rozumné, na dělení dvou desek s následující strukturou: první deska hovoří o závazcích vůči Pánu Bohu, z těchto důvodů je v prvních pěti slovech jmenován Pán Bůh, zatímco druhá deska je výpovědí o člověku. Rabíni dělí Desatero podle dvou různých kritérií pravidel, jedno, které souvisí s Hospodinem Bohem a druhé, které souvisí s člověkem. Logika desek je „redukována“ do zjednodušeného dualismu. Přijímané čtení má hned několik slabin, které jsme objevili:

1. Zjevuje se propast mezi „božským“ a „lidským“ a to navzdory Duchu biblických textů.
2. Nenabízí se nám kloudné vysvětlení proč právě deset slov.
3. Tímto způsobem se kazí literární soulad prvního slova Desatera.

Četbou textu podle křesťanského dělení Dekalogu se vyloučí tyto nesnáze.

První slovo (Tanach, Šemot 20,2-6), má pět odlišných složek, které jsem označil jako a-e. Těchto pět částí má symetrickou strukturu. První (a) a poslední element (e) poskytuje vyváženou kostru pro centrální základy, což je část (b-d).

a. Já jsem Hospodin
b. Nebudeš mít
c. Nezobrazíš si
d. Nebudeš se
e. Já jsem Hospodin


Hospodin Bůh
mluví v první osobě v obou částech této kostry (a, e). Ve střední části (b-d) jsou tři přikázání. Můžeme hovořit s jistotou o Hospodinově osobním zjevení (části a, e) a třech zákazech proti modlářství. „První slovo“ obsahuje část, která odkazuje jednak na minulost, „já jsem tě vyvedl z egyptské země“, jednak k budoucnosti, „prokazuji milosrdenství tisícům pokolení“. Obě části biblického textu (a, e) se dají pochopit jako historicko-národní perspektiva, naproti osobní spravedlnosti (b-d), která je určována lidským chováním.

Docela dobře nám může pomoci následující tabulka:




Je jasné, že se souměrnost prvního slova (a-e) kompletně vytratila, když ji rabíni rozdělili do dvou slov. A už je rovněž nad slunce jasné, proč si rabíni přáli změnit uspořádání prvního slova Desatera. V době trojičního rozkolu mezi křesťanstvím a judaismem, mezi církví a synagogou, což bylo v prvním a druhém století, si rabíni přáli potřít jinověrce jakoukoliv přijatelnou podporou s pomocí tradice, a to dokonce i za cenu zásahu do biblického textu. (ačkoliv jde „pouze“ o jinak rozdělené čtení Desatera)

Rabíni potlačili své vlastní starověké čtení biblického textu, které naopak zachovali křesťané. Rabíni rozdělili Dekalog svým způsobem z jednoho prostého důvodu, aby se křesťané neodvolávali na biblický text Desatera, že se Bůh zjevuje jako trojjediný na Sinaji - v určitém smyslu by se totiž zmíněný biblický text dal chápat právě v tomto smyslu. Písmo je totiž jasně rozdělené do troj-částí a to: času, člověka a místa.

Autor Mišny, respektive redaktor Mišny, používá obdobnou trojici v celkové struktuře Mišny, nejinak tomu bude v základním kabalistickém díle Sefer Jecira: šana, čas; nefeš, člověk; a olam, místo. Tři části: čas, člověk a místo. 

Rozdělení Desatera můžeme vyjádřit tabulkou, A - jedna deska Zákona, B - druhá deska Zákona





Dekalog můžeme chápat jako pět párů, pět dvojic. Jasně je to vidět v závěru Dekalogu, který začíná: „nebudeš dychtit“. Podobně je tomu i na začátku Desatera, kde pár začíná zmínkou o Hospodinu Bohu. Druhá dvojice je ve svém charakteru podobná: „pamatuj“ a „cti“, zatímco ostatní slova jsou jasně příkazy. Druhá dvojice obsahuje „perspektivu“ času: „Šest dní budeš pracovat“, „prokazuji milosrdenství tisícům pokolení“ a „abys byl dlouho živ na zemi“.

Konečně poslední tabulka podle rabiho Moshe Kline:





Další slova jsou jasně přikázání:

3A. Nezabiješ.
3B. Nesesmilníš.
4A. Nepokradeš.
4B. Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví.

Tato slova se odvolávají k sociálnímu přečinu.
 
Čas - 2A, 2B; člověk - 3A, 3B, 4A, 4B; místo - 5A a 5B. Nad tím vší bdí Hospodin Bůh - 1A a 1B.

Závěr: pět párů slov na dvou deskách jsou přikázání, v kterých můžeme spatřit postup od božského k pozemskému. První pár začíná božským zjevením, poslední pár, který uzavírá Desatero, končí lidskou závistí. První pár zjevuje Boha jako takového, naprosto nesobeckého, který daruje lidem své jméno a svá přikázání, naproti tomu, na opačném konci Desatera je člověk, kterého lidskou přirozeností je chamtivost a dychtění po statcích jiného člověka.

Ač se to zdá podivné, při výkladu biblických textů je podstatné i rozdělení na jednotlivé úseky biblického textu, jak jsme mohli zaznamenat v tomto výkladu o Desateru.


Zdroj: vycházím z rabínské práce autora, což je Moshe Kline (ten se zase odvolává k rabimu Löw - Pražskému Maharalovi), svůj článek jsem podstatně zjednodušil, stránky Moshe Kline najdete zde: https://chaver.com/index.html
« Poslední změna: 28. Února 2016, 18:46:56 od Karels »

Offline cogavec

  • Plný člen
  • ***
  • Příspěvků: 140
Re:Boží moudrost, kterou najdeme v „Deseti slovech“
« Odpověď #1 kdy: 28. Února 2016, 21:16:22 »
Zajímavý rozbor desatera.  :)

Offline Karels

  • Nováček
  • *
  • Příspěvků: 26
Re:Boží moudrost, kterou najdeme v „Deseti slovech“
« Odpověď #2 kdy: 28. Února 2016, 21:24:30 »
Díky, tenhle rozbor se objevil i v mé diplomové práci: Protižidovské postoje v klasickém starověku a raném středověku

O moji diplomovou práci projevila zájem rovněž i knihovna Židovského muzea v Praze, dal jsem jim souhlas o zařazení mé diplomky do fondu knihovny.

Což je pro mne čest.


K tomuto rozboru Desatera, taky mě zaujal. Napsal jsem jeho autorovi. Nakonec na autorovy stránky se můžete podívat sami. (odkazy jsem k rozboru přidal)

Asi jste někteří poznali, že jsem křesťan. Nechci z vás udělat křesťany, ale chci se sdílet s tím, co je nám společné - což jsou rozbory Tanachu. (Jsem doktorand v oboru Biblické teologie se specializací na Starý zákon při CMTF UP)

A někteří mě znají ještě z dřívějška. (před deseti lety)
« Poslední změna: 28. Února 2016, 21:40:00 od Karels »

Offline Dan

  • Plný člen
  • ***
  • Příspěvků: 134
Re:Boží moudrost, kterou najdeme v „Deseti slovech“
« Odpověď #3 kdy: 29. Února 2016, 15:32:50 »
Moše by si nechápavě kroutil hlavou  >:D

 

Sitemap 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15