nemít pokoru jsem se naučila minulý rok od vás,častovala jste mne takovými výrazy jako bych byla chlap 
)))))Nikoho jsem zde neurážela,není to ani v mé povaze.
Sice jste se mi nakonec omluvila,ale zanechala jste ve mne natrvalo velmi nemilý dojem,který jakmile jste dostala příležitost ještě umocnila:)))
ano.. chovala jsem se k vám opravdu velmi drsně a hnusně..
Nejdřív jsem vás několikrát poprosila, jestli byste nemohla nad ty vaše odkazy vždycky napsat název článku. Zdůvodnila jsem to argumentem, že ze samotného odkazu není často poznat na jaký článek to odkazuje a že se člověk pak špatně orientuje, když zpětně něco hledá.
Vy jste mi navrhla, že si mám pamatovat, kde který odkaz byl a na to jsem se vás zeptala jestli "
vám hrabe..", když si myslíte, že si budu takovou spoustu odkazů a příspěvků pamatovat.. (je pravda, že jsem si v té chvíli myslela, že jste chlap.. oni ti chlapi se tak snadno neurazí..)
Pravda.. pak jsem se vám několikrát omluvila. Velmi pokorně. Velmi upřímně a mírně. Za to jsem si od vás v soukromých zprávách vyslechla takové přívaly hanlivých označení a názvů.. že jsem jen koukala..
Tak to bylo. Bohužel, vše jsem smazala.
Předhazujete mi,že jsem si našla jiné forum,tak at jsi jdu tam.Není to ale tak dávno kdy jste se tam sama vnutila jako administrátor a až posléze kdy jste se v názorech neshodli, jste opustila ono místo.Jinak jste tam dodnes a vubec vám nevadilo sedět na dvou židlích..Já se nikde nevnucovala a ani vámi opuštěné místo administrátora jsem nevzala,ač mi bylo nabídnuto.Hádejte proč ?
Nepředhazuju. Konstatuju.
Nevnutila, bylo mi nabídnuto, posléze odebráno v jakési ožehavé situaci, která nesouvisela ani se mnou ani s vámi a nevráceno.
Já? Na dvou židlích?
Milá zlatá.. jsem členem v .. jeden, dva tři.. celkem asi v šesti nebo sedmi diskuzních fórech. V některých funguju jako admin.
Proč jste to nevzala? netuším? Řekla bych že prohlásíte něco v tom smyslu, že jsem to fórum tak nesmyslně sestavila, že je pro vás nepřehledné.. (ale ne, máte pravdu, to je ode mě jen zlomyslné rýpnutí..)
Tudíž jste nikdy nezažila ve svých dětských letech..
Vážená dámo.. vy nemůžete tušit absolutně nic o tom, co jsem já zažila nebo nezažila..
Opravdu si myslíte, že se utrpení a bolest může lidem vyhnout? A že je to nějaká zásluha ho zažít?
Jak si vůbec můžete dovolit vyčítat člověku jeho život?? Nic o tom nevíte..
Je vidět, že ve vás ta trpkost zůstala. A i ochota jít do pranice..
Nehodlám se k této diskuzi vracet.. jenom když se čistí vzduch, tak se musí čistit a ne zamořit zlobou a umíněným vztekem.
