Ze dna svých chabých znalostí bych prezentoval tu, že tyto kmeny ještě znají systém adopce, který pak umožňuje plné začlenění do života i rozhodování kmene. Abych to upřesnil, naše Mocnářství, vidouce rejdy lorda Salisburyho a jeho následovníků- a hlavně lidí typu Lawrence of Arabia, vyslaly do Arábie (severní ovšem, nikoli do Hidžázu) Aloise Musila, učitele patristiky SZ, z bývalého vysokého učení v Olomouci, kde po stěhování školy do Brna (za CaK) zbyla pouze teologická fakulta. Musil, jehož dílo bylo vydáváno za 2. republiky, rozvědně působil na území, citlivém pro Osmany. A pokud se nemýlím, byl osvojen beduínským kmenem ar-Ruálů (ar-Rwala) na dnešním saudsko-kuvajtsko-iráckém pomezí. Alois Musil je znám, dokonce i jeho práce cestopisné, méně korespondence s Vídní. Zcela negativní ocenění si nezaslouží, protože v době editace jeho knih v Praze již působil Orientální ústav (později ČSAV) s četnými lingvisty (později akademiky), kteří vzdělávali i členy Sicherheitsdienstu (za války), aniž by se dočkali odsudku (proč také, consecutio temporum samo o sobě politiku nezná).