Všeobecná kategorie > Všeobecná diskuse

Egypt a Tunis

<< < (64/84) > >>

bibin:
Ego Vladimíra Vladimíroviče bude posíleno dnešním předáním dresu Crvene zvezdy Beograd u příležitosti "utakmice" Zenitu St.Petersburg s Crvenou zvezdou (jun. týmy). Zvezdu sponzoruje ruský Gazprom a tak "putinský dres" samozřejmě nese příjmení držitele a číslo JEDNA. Dmitrij A. pak dostane (poštou) dres s arabskou nulou... :(  a pomyslný šachista osudů vzal ženám Rebeccu (Ivanhoe) a nám krásnou ženu z Cat on a Hot Tin Roof, Elishebu Rachel Taylor. Egyptskou královnu Kleopatru, btw...

bibin:
Bývalý velvyslanec Ruska v Libyi, Alexandr Čamov prohlásil, že pokud propukla válka, a jsou civilní oběti, prohráli diplomaté, a tedy i on. Čamov byl neočekávaně odvolán 19.3., když předtím stálý delegát Ruska při RB OSN "nehlasoval proti" Rezoluci 1973, vyhašující "bezletovou zónu", od níž některé státy odvozují právo na bombardování všech cílů v Libyi. Delegátovi nehlasovat proti nařídil prezident Medveděv, když předtím ZAMINI Moskva připravila zdůvodnění, proč Rusko bude hlasovat proti. Má se za to, že Čamov vyložil Kaddáfímu s předstihem, že může očekáat vetování návrhu rezoluce. Nestalo se tak, a tak byl Čamov, jako první,  politicky obětován. Nadále však zůstává kmenovým zaměstnancem Ministerstva zahraničních věcí RF.

gvodrazka:
Thanks, Bibin. To je Bibinovo velmi závažné zjištění z diplomatických kruhů - doufejme, že Čamov (semletý mezi dvěma mlýnskými kameny Dmitrij-Vladimírovič) zůstane alespoň kmenovým stařešinou v pobřežním libyjském resortu.
 
Nyní telegraficky z Bab Al Azizia:
 
Hovory, které svět neslyší…

Ještě před posledním projevem vůdce revoluce v Tripolisu se nám podařilo v zákulisí lehce poškozené rezidence krátce s ním po kamarádsku pohovořit. (Redakčně kráceno o různé arabismy, zdvořilostní ornamenty a arabesky, obvyklé v muslimském světě).

M. Můj synu, ty tady! Přinášíš mi snad poselství od velkého černého otce z Washingtonu? Víš, oni to zbabrali a zpanikařili. Ropná skvrna jim zatemnila mozky. Kdyby zůstali v klidu sedět, nezkompromitovali by se tak hrozně v očích mého a celého arabského lidu. Já už bych to nějak zařídil. Jak si …

G. Sorry, že ti skáču do řeči Muamare, ale přicházím ti říci, že  s tebou přestává být sranda jako kdysi. Dokud jsi byl zábavně proletářsky avantgardní, asi  jako Fidel, ještě to ušlo.

M. Vím, kam míříš, synu – že moje rétorika přechází do těžkopádně stalinského tónu a ..

G. Přesně. Nedáváš nám příliš manévrovacího prostoru pro politické klauniády a grotesky. Začínáš sám sebe brát moc vážně. A přestal si nosit ty půvabné operetní uniformy s epoletami…

M. Situace taky vážná je, synu.  Asi jako když Fidelovo bohémské, téměř existenciální levičáctví skončilo epizodou v Zátoce Sviní… Byly doby, kdy Jean-Paul Sartre v „Uragánu nad cukrem“ Západu servíroval Fidela a mládež jásala… Pak Fidel pochopil, stejně jako já, že je nutno přitvrdit v zájmu socialisticko-arabsko-beduínsko-kadáfiovské revoluce. A začali jsmem oba lidem připadat jako demagogové...

G. No určitě, začínáš se nám transformovat do pozice socialistického führera a rigidního pedanta. Některé politické fosilie tě dokonce pokládají za jednu z nich…

M. To proto, že jsem nikdy neměl svého Sartra – Západ mi nerozumí… Nikdy jsem se nedostal do popředí zájmu levicových intelektuálů pařížských kaváren. Podívej Fidel – řekl bys, že za chvíli sklapne paraple, ale nikdo ho nepokládá za fosilii. Ani Husák mému konceptu džamahirie příliš nerozuměl a to byl vzdělaný jurista jako ty. Ale ty víš, co je to džamahirija, viď?

G. Jasně Muamare, ale tys taky nic neudělal pro to, aby ti Západ i Husák porozuměl…

M. Satisfakcí pro mne je, že Rusové, Srbové mi rozumí. A možná i Bulhaři. I Bulharky a Ukrajinky. Už méně Češi…Ale na důkaz, že mé sympatie k velkému českému národu trvají, tady zcela při smyslech říkám, že jsem vždycky preferoval vaši slavnou filmovou umělkyni Fleur Violet před Liz Taylor – svého času jedna druhé mohla dělat dvojnici…

G. No, teď už naší filmové umělkyni nikdo nekonkuruje, ale k věci: že by Západ podcenil konexe pravoslaví a islámu?

M. Ne, tímto směrem neuvažuj, synu. To, že se ocitám v zájmové sféře azbukové civilizace, je způsobeno tím, že slovanská srdce rezonují na stejné vlně stejně jako srdce beduina. Stejně jako beduini z Bin Jawad též Slované jsou hluboce citově založeni a jsem jim sympatický. Přehlédli jste latentní mentální shodu mezi Uralem, Balkánem a Velkou Syrtou. Nezapomeň můj synu, že Slované byli velkými a ceněnými bojovníky ve službách Osmanů. Dotáhli to u nich daleko… Víš, synu,  já jsem pro Rusy něco jako Dostojevskij…

G. Domníváš se, že tvoje Zelená kniha…?

M. Ano synu, tvé úvahy jdou správnou stezkou. Kompletní kritický překlad všech třech dílů v azbuce je hotovou věcí. Co na tom, že mne nebudou freneticky citovat na bulváru Saint-Michel, když mne budou číst na Krasnom plaščadi… Vím, že Velký, budiž požehnán, je pra-marxista. Hnědá je barva naší země. Myslím, že to říkal i ra´is Šiklgrubr, ale toho jsem neměl rád, protože nesnášel moji babičku… Zelená je barva zavlažené země a JÁ jsem vláha. Myslíte si, že jsem vystrašený stařec, a že nosím hnědou barvu, aby nebylo vidět moje exkrementy znečištěné spodní prádlo. Velký buď s tebou, synu. Odcházím do očistné lázně hlasů svých věrných. Hle, kolik jich je….

G. Koukám, že se nebojí náletů spojenců.

M. Proč by se báli, když mají odpovědného vůdce, jakým jsem. Podívej, synu, já jsem mnohem odpovědnější, než celá vaše západní civilizace. Japonci mi postavili nukleární zařízení, palivo jsem natahal z Nigeru, který stojí na uranu a pak jsem to sám, z pocitu ohrožení, celé stopnul. Uvědomil jsem si, že v pekle existuje speciální údolí pro rouhače myslící si, že předstihnou dílo Velkého, budiž požehnán. Cítíš tu pokoru muslima, synu?

G. Cítím tady toho spoustu, Muamare a jedno z toho je určitě i pokora… Tak ciao Muamare … běž támhle, tam ti tleskají.

M. ... Ana huná, ana huná…   ("hine ani" po našem)
 
Dokonce pořádají i ohňostroj...říkám si.

(My víme, že jsi tady, tak neřvi… určitě se mu už doneslo, že jsme zase na začátku a že NATO se opětovně nedohodlo na velení v akcích proti Libyi – což nás vrací do nejistot ohledně Itálie a do potvrzení domněnky, že Francie tvrdě prosazuje svoje prioritní politické ambice. Navíc Francouzi posměšně poukazují na schizofrenní diplomacii, kdy požadavek ze strany rebelů „nepřestávat s bombardováním“ koliduje a rezolucí OSN č. 1973, vyžadující ve svém čl.1 zastavení palby, všeho násilí a útoků proti civilnímu obyvatelstvu…) ;D

bibin:
Ctěný příteli gv....vždyť Vy jste ne Sartrem, jste Muammarovým  Jungem, prezentující "postfalacciovský" pohled na svět a dějiny. Psychologizující až Axelmunthovsky výpravné. Jen ty beduínské STANY, pod jejichž (a hvězdnou) klenbou budou černooké krasavice příštího libyjského života tajit dech, klopit zrak a vzrušeně naslouchat vašim  kaddáfiovským příběhům o Pirátovi z Velké Syrty tak jako jejich babičky shlíželi na Piráta z Karibiku, zatím nebyly vyrobeny. Na rozdíl od Vašich příběhů, které začaly a stále začínají, protože je svět (my)potřebuje a potřebují. Poušť není mrtvá. Sámové mají své Uldry, žijící pod zemí, občas trápící sobí stáda (cožpak sob není ekvivalentem velblouda?)Tak jako oni, i Libyjci vědí, že zdánlivě mrtvé mrazivé/horoucí písečné pláně stále ožívají vášní i nenávistí, a snad proto jsou jejich přechodná obydlí připomínkou toho, co jinde nazývají svátky měsíce tišrí. S každým (vykoupeným) únosem krásky, vonící hennou, se budou  Saharou šířit také Vaše příběhy, než dozrají v epos. Svět  totiž potřebuje příběhy a legendy, a potřebuje vypravěče merlinovské síly. Poušť je plodnou oázou, kde sídlí to, co zůstalo poté, kdy ti slabí a chamtiví otevřeli Pandořinu skříňku, aby zničili svět a nakonec i sebe sama. Zůstala-a tam přebývá- naděje...A ON to ví.

bibin:
ach...bab. shlížely. Oprava a omluva čtenářům.

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana