Bez ohledu na to, zda to dokážu uznat či ne, tahle debata přece vznikla úplně jinak.
Ty jsi něco napsal a já jsem k tomu připojil drobné faktografické (chronologické) upřesnění, tak aby tvůj výrok více odpovídal skutečnosti. Na to vznikla další diskuze, kdy jsme se dohadovali o tom co nastalo dřív.
Z toho jsi začal odvozovat co si přeju, respektive co by mi nevadilo, no a teď pro změnu tady vytáhneš celkové zhodnocení situace a řekneš (mezi řádky): uznej naše stanovisko. Jenomže tím zcela odvedeš pozornost od toho co stálo v počátku téhle diskuze, tedy upřesnění (a jistá kritika) nepřesnosti ve vyjádřeních.
Mimochodem, pan Stejskal se zachoval podobně. Píše něco o "Paušální kritice Izraele". A kde já jsem se tady dopustil paušální kritiky Izraeleč? Já jsem pouze zpřesnil některé Samuelovi pasáže. To má do paušální kritiky dost daleko. Jenomže, asi i to jsem si dovolil moc (pozn.: teď nemám na mysli administrátory webu).
Takže, já to řeknu takhle. Izrael je v situaci, kdy musí bránit svoji existenci. V důsledku toho vedl řadu válek, z nichž některé (většinu) vojensky zahájil. V těchto válkách vždy zvítězil a ke svému území připojil i některá dobitá území, přičemž některá dobitá území anektoval.
S touhle formulací jsi spokojen?
PS: uznávám, není tak propagandisticky čistá, ale je celkem přesná
1. Pan Stejskal - tedy já - reagoval na konkrétní větu, která vyvolávala dojem, že na tomto webu je snad kritika Izraele zakázaná. Proto jsem odpověděl tak, jak jsem odpověděl, aby bylo zřejmé, že není - jde o obecnou a dost zásadní věc.
2. K oné formulaci v závěru citace: Mnohem přesnější by bylo uvádět, že Izrael vedl řadu válek, přičemž ke všem byl
vyprovokován - buď vpádem armád sousedních zemí, nebo otevřenými nepřátelskými akty(přeshraniční útoky, teroristické akce, blokády ...). Mohu partnera v diskusi ujistit, že kdyby po skončení Války za nezávislost arabské státy akceptovaly porážku, uznaly Izrael, uzavřely s ním mírové smlouvy a hlavně - držely slovo, žádná další válka na Blízkém východě mezi židovskou republikou a jeho sousedy by už nevypukla.
3. Ve válce se tu a tam přihodí, že vítězná strana z logiky věci obsadí teritorium mimo své dosavadní hranice(v případě Izraele nešlo ovšem, vzhledem k nexistenci mírových smluv se sousedy, o hranice, nýbrž o linii příměří) a je pak věcí dalšího poměrně složitého vývoje, kdy je nutné zohlednit všechny aspekty daného problému, jaký bude osud onoho teritoria.
Pokud jde o Izrael, ten si podržel minimum území získaného v Šetidenní válce - všeho všudy východní Jeruzalém(osvobození Starého města a následné sjednocení starověké izraelské a judské metropole byl akt stejně přirozený jako sjednocení Berlína po pádu železné opony, potažmno berlínské zdi) a Golany, což byla nezbytná podmínka pro to, aby došlo k alespoň částečněmu naplnění principu bezpečného míru obsaženého v rezoluci RB OSN 242/1967. Sinaj byl vrácen Egyptu výměnou za mír celý, sektor Gazy byl vyklizen ve prospěch palestinské teroristické samosprávy(což je svého druhu světový unikát), o Judeji a Samaří dosud definitivně rozhodnuto není. Suma sumárum - míček vždy byl a dosud je na arabské straně hrací plochy.