Jako notorický antiazbukistanec se úplně připitoměle ptám: jak je chráněna EU z východu proti event. nájezdu medvědích gardových pluků? (je to moje obsese, stejně jako Marcus Porcius Cato neustále kdykoliv prohlašoval
„Ceterum (autem) censeo Carthaginem esse delendam“ - Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno.)
Domnívám se, že až se wodkacowboys zastaví na čáře Maribor - Passau - Regensburg – Berlin - Rostock, sejde se bezpečnostní „něco“ EU a zahájí smířlivé rozhovory s bývalým oficírem KGB a současnou polomodlou mužiků, zda by přece jen nemohl trvat na obsazených územích evropský právní režim a zda by se mohlo ustat s ježděním zvědavých tankistů (i s tanky) do divadel, kin, hypermarketů a jiných sexklubů.
Bavme se o obraně ČR, jako by ani nebyla v EU. Protože pokud se čeští profesionálové (z nich někteří odešli armády, když se doslechli, že by měli jít do "bojových akcí", resp. do misí) budou snažit zůstat profesionály (předpokladem dobrého profesionála je přežít za účelem kontinuálního pobírání žoldu), pak se budou jen, při pozvolném kráčení zpět, ohlížet přes rameno, kdy už konečně přijede na pomoc evropská těžká jízda. Mám dojem, že to už kdysi kdesi kdosi řekl: neočekávejte pomoc, když nebudete schopni pomoci si sami…
Nejsem militarista. Soudím však, že musí existovat nějaký způsob, seznámit lidi s obsluhou zbraní, s recepty na přežití při různých druzích útoků na obyvatelstvo. Aby lidé nestáli jak joudové, když nějaký kreten odpálí chemickou bombu, nebo zaplaví pražské metro. Nebo aby bezmocně nelomcovali fršlusy osmapadesátek, až nás napadnou marťani….
Srovnávat Erec a ČR skutečně nejde. Především co do úrovně bojové morálky. Mimo to se zděšením sleduji, jak se rezignuje na udržování krytů, jak se chindí na vybavenost plynovými maskami a bagatelizuje se to sdělením, že atombordely a atomkecky jsou anachronismem. Což je nepředstavitelná situace pro Erec, kdy by si za takový balagan šel někdo sednout.
Skoro na 80 % očekávám, že někde v EU (tedy i zde) budou bezpečnostní složky zastiženy „s kalhotami dole“, kdykoliv se nějakému …medánovi zamane.
Budiž, připusťme, že konvenční pojetí válečného konfliktu se přesouvá někam do příhraničních provincií Imperium Europensis… Nové pojetí ozbrojeného konfliktu spočívá ve strategii boje proti vnitřnímu nepříteli, proti terorismu, proti guerillovému způsobu „hit & run“. Jak je vycvičena v tomto směru AČR? Převládá ve mně dojem, že stejně jako většina evropských armád naprosto nedostatečně. Dostáváme se tu k již diskutované dělbě práce mezi policií státu a mezi armádou státu. Navíc je to práce pro zpravodajce, mající v popisu práce infiltrovat do nepřátelských struktur – což je nemožný úkol v případě zadání: proniknout do religiózně a etnicky vymezené entity. Jediný důvěryhodný agent je ten, kdo si získá důvěru Al Kajdy sebeodpálením na kábulském tržišti… takže jsme zpět u nuly. Jsem názoru, že doba dělby práce mezi policajty a armádou skončila, neboť se vzájemně vzhledem k taktice terorismu prolíná. Podle mne by se mělo vytvořit něco, co by vypadalo jako univerzální útočné a obranné seskupení – pro interní i externí použití. Daily routine: Dneska se nebudou používat 150 mm houfnice, ale vyfasujete si dostatek wadcutter munice a padáků...
Na závěr, jako citově oploštělý šupák, zcela oplzle, lascivně a nízce poznamenávám, že dívky z Cahalu mají hrozné košile, takže člověk musí silně zapojit fantazii ….
