Autor Téma: Otevřený dopis Evropě  (Přečteno 3817 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Offline wocicko

  • Mladší člen
  • **
  • Příspěvků: 93
  • Pohlaví: Ženské
Otevřený dopis Evropě
« kdy: 11. Prosinec 2012, 11:36:03 »
http://eretz.cz/2012/12/otevreny-dopis-evrope/

Co na to říkáte?

Já se nažím otevřít nějakou diskusi, samozřejmě ne jednostrannou, mezi kolgy studenty, ale vůbec se mi to nedaří... Jsou to religionisté a zdá se, že nemají žádný názor na takové téma fakt děsně vzdálené jejich oboru... Je to tragédie.

Jo a včera jsme měli ve škole diskusi s JE velvyslancem Izraele, velmi šamrantní pán :-) Až na to, že diskutéři tu debatu zabili triviálními dotazy, protože samozřejmě vůbec nevěděli, co se v Izraeli v posledních dnech dělo - kdyby četli Eretz mohli jsme z tého hodiny vytěžit mnohem více...

Offline Scooolie

  • Administrátor
  • *****
  • Příspěvků: 2 205
  • Pohlaví: Mužské
    • Eretz.cz
Re:Otevřený dopis Evropě
« Odpověď #1 kdy: 11. Prosinec 2012, 15:43:27 »
Chce to mezi kamarády a spolustudenty Eretz trochu zpopularizovat    :D

Nicméně celkem chápu, že situaci v Izraeli příliš nesledují. V dnešní době má každý svých starostí, studia, práce i zájmů až dost. Takže pokud zrovna Izrael není "jeho parketa", tak je vlastně skvělé, když přizná, že nemá názor. Neb horší varianta je, že názor má, avšak založený na nějakém útržkovitém poznatku...

Nicméně jako religionisté by se mohli o oblast zajímat s ohledem na religionistické souvislosti - přece jen tři největší monoteistické proudy (a jejich různé proudy a proudečky) mají k tomu území mezi Jordánem a mořem celkem silný vztah... a Izrael, palestinská autonomie, Libanon a Sýrie jsou dodnes oblastí, kde jsou tak starobylé křesťanské komunity, jako skoro nikde.

Offline wocicko

  • Mladší člen
  • **
  • Příspěvků: 93
  • Pohlaví: Ženské
Re:Otevřený dopis Evropě
« Odpověď #2 kdy: 11. Prosinec 2012, 17:37:42 »
No právě, Scoolie, fakt už nevím, co by je teda mělo zajímat... Popularizuji jak můžu a nikoho to nezajímá...

Offline Scooolie

  • Administrátor
  • *****
  • Příspěvků: 2 205
  • Pohlaví: Mužské
    • Eretz.cz
Re:Otevřený dopis Evropě
« Odpověď #3 kdy: 12. Prosinec 2012, 14:05:48 »
Že bychom udělali nějakou soutěž? Jaký druh soutěže by mohl religionisty zaujmout?

Offline wocicko

  • Mladší člen
  • **
  • Příspěvků: 93
  • Pohlaví: Ženské
Re:Otevřený dopis Evropě
« Odpověď #4 kdy: 12. Prosinec 2012, 17:38:06 »
No, soutěž... Tak mi konečně přišla odpověď. Napsala jsem odkaz na text Otevřeného dopisu a nadepsala to korektně: Hodné pozornost a diskuze (samozřejmě ne jednostranné)
Odpověď ocituji celou, protože jsem fakt frustrovaná a nezbývá mi než frustraci vylévat na internetovém fóru :-/
Jen podotýkám, že tohle napsal student v pokročilém ročníku doktorského studia Religionistiky... Už mám vážně chuť se na to vykašlat, takové práce a s diplomem se zařaím mezi takové chytrolíny....


"Hodné pozornosti a diskuze" - Promiň, ale toto není hodné pozornosti ani diskuze. Je to naprosto ničím výjimečný, typický jednostranný názor obhájce jedné strany izraelsko-palestinského konfliktu, opakující znovu již mnohokrát slyšené věci, je silně emotivní, melodramaticko-kárající a -oslavující, crčí z toho moralin, že by Nietzsche dostal kopřivku. Rozhodně to není svým naladěním text, který by byl užitečný jako základ pro diskuzi, ale spíš dokonalý zapalovač pro potenciální mailový flamewar. Nicméně téma samotné je zajímavé, ovšem nikoliv na jeho vlastní rovině, ale jakožto zajímavé 'kuří oko' současné západní společnosti nabité tabu-energií. Čili zajímavé by nejspíš bylo z psychologického hlediska sledovat případnou 'diskuzi' na toto téma jakožto malé eliadovské opakování "svaté války", jež je zakódována v ideologických základech současné kultury přinejmenším od začátku 20.stol, spíše ale už od Nabukadnezara... ... celkově bych ale byl velmi za to, aby se všechny podobné kratochvíle nedělaly skrze maily, protože jakýkoliv rozrůst diskuze by nutně vedl k epidemii skupinových mailů a totálně by zahltil schránku. Ideální k tomuto jsou diskuzní servery jako je Nyx, nebo ten Facebook, kde se člověk může poloúčastnit, aniž by to verstopfovalo mail.
 
Jan


Offline santos

  • Plný člen
  • ***
  • Příspěvků: 179
Re:Otevřený dopis Evropě
« Odpověď #5 kdy: 13. Prosinec 2012, 18:10:44 »
Belgicko a Brusel sa snaží tváriť ako etalón morálky a pritom:
o belgicku     sa moc nehovorí-sú ticho a robili si v afrike čo chceli-otrokárske svine a vraj centrum eú.

http://www.sme.sk/c/6635517/najhorsi-konflikt-od-ii-svetovej-bol-v-kongu-a-stale-hrozi-dalsi.html
 
Dávam do pozornosti hlavne prvý obrázok pozrite sa pozorne do očí toho človeka s bazukou na pleci a môžete napísať čo si myslíte o jeho duševnom stave.

Offline cogavec

  • Plný člen
  • ***
  • Příspěvků: 128
Re:Otevřený dopis Evropě
« Odpověď #6 kdy: 16. Prosinec 2012, 15:54:47 »
Na konci otevřeného dopisu Evropě se píše,že Izrael je východní výspou Západu.Toto tvrzení je pravdivé,a logicky z toho vyplývá,že by Evropa měla Izrael bránit.Ale dnešní Evropa je duchovně vykořeněná,tažena ateistickolevicovými vůdci do propasti.Těžko od nich očekávat nějakou pomoc,vidíme,že spíše hážou Izraeli klacky pod nohy.Chtěl bych poukázat,jak Evropa reagovala v minulosti na podobné "výspy" své civilizace.          V 15.století ovládali Rhodos a přilehlé ostrovy johanité(Maltézští rytíři).Rhodos leží poblíž tureckého pobřeží.Roku 1444 zahájili egyptští mamlúci invazi na ostrov,ale byli poraženi a museli se stáhnout.Blížil se rok 1480.Johanitští zvědové zjistili, že Turci chystají proti ostrovu mohutný útok,a poslali k evropským dvorům žádost o pomoc s dostatečným předstihem. Žádná pomoc nedorazila! Dne 23.5.1480 se před ostrovem objevila turecká flotila čítající 50-160 lodí s 15 000-100 000 muži na palubě.(Různé zdroje uvádějí odlišné počty lodí a vojáků).Aniž by se jí kdokoliv postavil do cesty,vylodila Triantském zálivu invazní jednotky.Turci nenechali nic náhodě a před invazí si pořídili přesné plány obrany pevnosti.Rhodos bránilo 2 500 mužů vedených velmistrem Pierre d´Aubusson.Den po vylodění bylo vytvořeno předmostí a na rozkaz Misa paši byly zahájeny obléhací práce.Město bylo obklíčeno,a po ignorované výzvě k odchodu určené místnímu obyvatelstvu byla zahájena palba.18.8.1480 se Turci po velkých ztrátách svých mužů stahují z ostrova.          Johanité zničili roku 1510 v zálivu Iskenderun loďstvo egyptských mamlúků.Někteří historici tento čin pokládají za strategickou chybu,protože zřejmě nevyprovokovaný útok zničil znovuobnovené dobré vztahy mezi johanity a mamlúky.O sedm let později byl mamlúcký sultanát dobyt Turky.          Roku 1520 nastupuje sultán Súlejman 2. Nádherný,1521 dobyl se svými vojáky Bělehrad.Na řadě byl Rhodos.Johanité se obrátili s prosbou o pomoc k evropským dvorům.Jak zareagovaly evropské dvory? Žádnou vojenskou pomoc "výspě" své civilizace neposlaly. V červnu roku 1522 se u ostrova shromáždilo 400 tureckých lodí,na pevnině se vylodilo 200 000 tureckých vojáků.Toto svědčí o tom,že Turecko ve své době bylo skutečná velmoc mající velké lidské i materiální zdroje.Proti nim stálo 600 rytířů a 5 000 vojáků.28.6. se připojil k samotným obléhatelům samotný sultán.Uvedu několik příkladů,o jak tvrdý boj se jednal.20.září Turci podnikli mohutný útok na sektory Provence,Anglie a Aragon.Při této akci obsadili část aragonského opevnění,které ovšem vzápětí ztratili.Při tomto jediném útoku byly turecké ztráty odhadovány na 20 000 mužů,oproti 200 na křesťanské straně.24.záři na tom samém úseku padlo 15 000 Turků oproti několika stovkám obránců.V průběhu října proniklo několik lodí s posilami,které činily několik desítek mužů.Posily se dostavovaly začátkem listopadu,patrně několik stovek lidí,turecká námořní blokáda měla "díry".Tady pomáhali "dobrovolníci".30.11. byl podniknut generální útok.I ten byl za vysokých ztrát odražen.Velmistr řádu Phillipe Villiers de l´Isle Adam (na nátlak zbídačelého obyvatelstva) vyjednal čestnou kapitulaci města.Ztráty Turků byly okolo 60 000 vojáků.10.1.1523 opustilo Rhodos s poctami 180 rytířů,1 500 vojáků a část civilního obyvatelstva.Súlejman na počest hrdinství jim nabídl své lodě.          Johanité se přemístili na Maltu.V očekávání dalšího útoku z Turecka byl zvolen roku 1557 velmistrem Jean Parisot de la Vallette.Několik let předtím byl přepaden sousední ostrov a skoro všichni obyvatelé byli z něj odvlečeni do otroctví.Valette se jako mladý účastnil obrany Rhodu.Počátkem roku 1565 zajala jedna ze sedmi maltských válečných galér tureckou loď,na níž cestovalo několik Súlejmanových intimních přátel mužského pohlaví.Jean Parisot de la Valette poslal sultánovy milence na galeje.To sultána rozhněvalo a možná urychlilo invazi proti Maltě.Podle deníku jednoho z obránců se 19.května vylodilo na Maltě 48 000 Turků.Moderní odhady mluví o 35 000-40 000 vojáků.Proti nim stálo 8 500 obránců,z toho 700 rytířů a bratrů,500 řádových námořníků,několik tisíc maltských dobrovolníků,několik stovek španělských nájemných vojáků.Nebudu dopodrobna popisovat průběh bitvy,uvedu jen několik bodů.Turecká armáda měla tři velitele:Piyale paša,Mustafa paša a Turgut Reis.Útok byl zahájen na pevnost St.Elma,na kterou denně dopadalo okolo 7000 dělostřeleckých koulí.Pevnost padla po 31 dnech,zemřelo tam 1 500 obránců,8 000 Turků,padl tam také Turgut Reis.Zachránilo se 5 maltských vojáků,9 rytířů bylo popraveno.Mustafa paša,který rád nechával v minulosti stahovat zajatce zaživa z kůže řekl,nebo napsal:"Alláhu,když nás tak malý syn přišel tak draho,jakou cenu budeme muset zaplatit za jeho otce?".V noci ze 22. na 23.6. dorazily na Maltu posily,42 rytířů,25 šlechtických dobrovolníků,56 dělostřelců,600 španělských pěšáků.Při mohutném útoku proti pevnostem johanitů 15.7. padlo 3 000 tureckých vojáků proti 250 obráncům.V Evropě se prý tehdy lidé modlili za Maltu.(V době obležení).7.8. se janičáři probili na hradby pevnosti St.Michael a vztyčili zde svoji korouhev,k překvapení obránců dostali povel k ústupu.Důvodem byl diverzní útok řádového jezdectva z Mdiny na hlavní turecký tábor u Marsy.Při pohledu na vyloupený a zničený tábor,ve kterém byly pobity stovky raněných a nemocných vojáků si Mustafa paša zlostí vyškubal bradu a přísahal při prorokovi,že po dobytí Malty neušetří žádného křesťana.     18.8.průlomem v hradbách Turci vtrhli do města Birgu.71letý La Vallette chytil kopí a vrhl se do boje,vedl protiútok,který vytlačil Turky z města.23.8.se johanitská Velká rada usnesla,že další obrana města je nemožná a chtěli se stáhnout do pevnosti St.Angelo.Velmistr se postavil proti,s tím,že nevydá věrné maltské spolubojovníky a jejich rodiny,které by se do pevnosti nevešli.Nařídil většině posádky St.Angelo přejít do města a most mezi pevnosti a městem dal zničit.     Mustafa paša koncem srpna vydal rozkaz k obsazení vnitrozemského města Mdiny,jejíž posádku měl podle jeho správných zpráv tvořit zanedbatelný počet řádových vojáků.Sotva se však Turci objevili pod městem,spatřili hradby hustě obsazeny řadami obránců,a stali se terčem jedné mohutné dělostřelecké salvy.Portugalský rytíř Don Mesquito totiž ozbrojil a poslal na hradby všechny chůze schopné civilisty,čímž vzbudil v Turcích dojem,že mají před sebou další St.Elmo,Sengleu či Birgu.Demoralizováni Turci se stáhli.     Při posledním útoku 1.9.odrazilo zbývajících 800 obránců útok 20 000 Turků.7.9. připluly španělské posily,8 000 vojáků,kterým velel Don Garcio de Toledo.Podplacení zvědové počet posil zdvojnásobili.Mustafa paša nařídil vojákům nalodění.Když zjistil,že ho oblafli,se Turci znovu vylodili,osobně je vedl do zátoky Svatého Pavla,byli však napadeni řádovým jezdectvem a posilami z Naxxaru,pro Turky to skončilo krvavou řeží,zbytek uprchl na lodích pryč.Padlo asi 35 000 Turků,250(nebo 219 rytířů),7 000 obránců.      Tady pomoc dorazila,ale ne hned. Přál bych si,aby EU alespoň neházela Izraeli klacky pod nohy,když se k aktivní pomoci pro "svou výspu"nemá.

 

Sitemap 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 
TOPlist