Anketa

Přehled odkazů na aktuální články o Izraeli mi zde

chybí
3 (37.5%)
nechybí
5 (62.5%)

Celkem hlasovalo: 8

Autor Téma: IZRAELSKÉ ozvěny  (Přečteno 139285 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Offline aege

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 436
IZRAELSKÉ ozvěny
« kdy: 3. Září 2011, 14:58:55 »
  Na žádost  některých zájemců opět po čase otvírám nové téma s názvem : IZRAELSKÉ ozvěny..........dříve Zajímavosti
                                      z Izraele .  Snad budou  i ty hojně navštěvované  jako byly zajímavosti . ;)                      

                                     

Offline aege

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 436
Re:IZRAELSKÉ ozvěny ...............Izraelští vojenští letci..........
« Odpověď #1 kdy: 3. Září 2011, 15:02:11 »

 HRADEC KRÁLOVÉ

Izraelští vojenští letci, kteří na hradeckém letišti v roce 1948 procházeli výcvikem pod vedením československých instruktorů, budou mít svou pamětní desku. Odhalí ji město Hradec Králové  při příležitosti 18. ročníku letecké přehlídky CIAF.

Hradec Králové je tak třetím městem, které odhalí pamětní desku frekventantům pokračovacího výcviku. Deska bude obsahovat autentická jména 13 izraelských účastníků výcviku i jejich československých instruktorů.

"Absolventi kurzu byli vesměs Izraelci nebo Židé žijící v Evropě, kteří prožili pohnuté osudy a vlastně šli z jedné války do druhé," uvedla radní města Hradec Králové Lenka Jaklová (TOP 09).  Druhou skupinou jsou českoslovenští instruktoři, mezi nimiž je například šestadevadesátiletý Miroslav Vojnar, poslední žijící v Hradci Králové.

Výcvik probíhal na královéhradeckém letišti od června do začátku září roku 1948. Velení armády tehdy odvolalo všechny tuzemské posluchače vojenského leteckého výcviku z letišť v Hradci Králové  a Pardubicích na dovolenou a na opuštěných letištích mohl probíhat tříměsíční výcvik, z politických důvodů utajený.
  "Byl tajný kvůli obecně světovému problému s tehdejším přijetím Izraele jako vznikajícího samostatného státu, proto to byla otázka diplomatické dohody mezi Československem a Izraelem," řekl pamětník a bývalý letec Miroslav Neuberg.

Během neuvěřitelně krátké doby museli hradečtí učitelé připravit izraelské piloty, z nichž jen část měla letecké zkušenosti ze světové války, odborně i lidsky připravit na jejich poslání.  Výcvik byl velmi intenzivní a probíhal po tři měsíce doslova od rána do večera.

"Měli zkušenosti většinou s letadly s pevným podvozkem a v Hradci létali s letouny, které jako jedny  z prvních měly zatahovací podvozky. Tak se taky v intenzivním tréninku a v noci stalo, že dva piloti přistáli bez vytaženého podvozku, jak se říká na břicho," vzpomněl s úsměvem Neuberg.  Dodal, že čtyři izraelská letadla následně odrazila silnou ofenzívu egyptské armády, která byla naprosto šokována, že Izrael má vlastní letectvo.

Desku nechalo vyrobit město Hradec Králové, jejího odhalení by se měli zúčastnit i poslední z izraelských letců. 

"Přijet by měli například Natan Novic a blízcí příbuzní Daniela Shapira či H. I. Shwartzman. Z československých instruktorů pak přislíbili účast pánové Miroslav Vojnar a František Jankech," řekl náměstek hradeckého primátora Jindřich Vedlich (TOP 09).

Spolu s městem Královéhradecký kraj finančně podpořil vydání tématické publikace historika Zdeňka Klímy "Létali na Královéhradeckém nebi". V ní iniciátorka akce a radní města Jaklová zaznamenala  v roce 1994 v Izraeli svědectví frekventantů výcvikového kurzu.

"Byl to výjimečný zážitek Hovořit se špičkami izraelského vojenského letectva, jako byl legendární generál Mordechai Hod, který velel v šestidenní válce nebo plukovník H. I. Shwartzman a další. Vybavuji si, s jakou vděčností vzpomínali na své hradecké učitele," popsala Jaklová.

Vedení města i kraje slavnostně odhalí pamětní desku v neděli 4. září ve 14 hodin na Královéhradeckém letišti.


http://hradec-kralove.regiony24.cz/11-129717-hradec-odhali-v-zari-pametni-desku-izraelskym-letcum-a-jejich-ceskym-instruktorum
« Poslední změna: 3. Září 2011, 15:22:05 od aege »

Offline aege

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 436
Re:IZRAELSKÉ ozvěny .......CHTIP: Izraelský archeolog 26
« Odpověď #2 kdy: 3. Září 2011, 15:09:23 »

CHTIP: Izraelský archeolog 26
3. září 2011



Karpeles dlužil Sonenblumovi nějaký obnos. Ze Sonenblumovy strany vypadal ten obnos významněji než ze strany Karpelesovy, takže hledal spíše Sonenblum Karpelese než naopak. Jednoho dne konečně Sonenblum potkal Karpelese na ulici.
 "Ty zloději, ty neřáde!" dal průchod svému spravedlivému rozhořčení. "Takové neřády by měli věšet! Dobytku!"
 Karpeles stál, poslouchal, nic neříkal. Začali se srocovat první kolemjdoucí.
 "Podvodníku! Paskřivče! Paznehte! Prevíte! Padouchu!" pokračoval pěnící Sonenblum. "Aby ses zalknul! Aby tě šlak trefil! Aby tě cholera zkroutila! Svrab a neštovice na tebe!"
 Okolostojící dav uznale pokyvoval hlavami. Karpeles na to:
 "Pěkně jste mu to řekl. A co on na to?"
 
 Chajim Jankel má obchod konfekcí. Má i učedníka. A má dokonce i kunčafta. Právě přichází. Nese se, ale sláma mu čouhá z bot. Prý kalhoty by chtěl. Zkouší ty a ony, dělá hrozné drahoty. Nakonec přece jen tyto - kolikpak by stály?
 "Pět set," říká Chajim Jankel.
 A tak to tedy ne, ofrňuje se kunčaft. Nějaké levnější by chtěl.
 Chajim mu jedny podá, kunčaft si je vyzkouší, a kolik že stojí? Učedníkovi padá brada, když slyší, jak Chajim Jankel říká: "Osmset." Kunčaft bez protestu platí a odchází.
 "Pane mistr," vydechne jen učedník, "jak jste to dokázal? Takovej šunt za tolik peněz?"
 Chajim Jankel se nepatrně usmál: "To ta prázdná šrajtofle, kterou jsem narafičil do zadní kapsy."
 
 Hyman je vášnivý golfista. Víc a hůř, on je na něm přímo závislý. Nemůže se celý týden dočkat neděle. To pak vstává v šest, neboť má časný prvý odpal. A tak jako obvykle, Hyman dočkal neděle, zazvonil budík a Hyman potichoučku, aniž by rušil spánek své Rivky, bez zbytečného otálení odjel na golf. Ale počasí bylo pod psa. Sníh s deštěm, těsně nad nulou, silný vítr. Pech, tomu jeden stěží může uvěřit. Zašel ještě do klubovny, podívat se na internetu na předpověď. Celý den stejně, místy ještě hůř. Úplně bez nálady se vrátil domů, svlékl se, vklouznul pod přikrývku a tiše řekl: "Příšerné počasí."
 Rivka, aniž by se otočila, odpověděla: "A věřil bys tomu, že ten mešuge Hyman v tomhle počasí hraje golf?"
 
 Ptá se žák učitele: "A jak to přijde, že má rabín děti, když ve dne v noci imrvére studuje svaté knihy?"
 Učitel na to: "No, k tomu je potřeba čtyřicet tisíc a čtyři andělé."
 Celá třída ztichne: "A to jako proč zrovinka tolik?" ptá se žák.
 "No protože přijdou ti andělé, jeden ho chytne za jednu ruku, druhý za druhou ruku, třetí za jednu nohu, čtvrtý za druhou nohu - a zvednou ho od těch svatých písem a odnesou na lože k jeho paní, k rebecin."
 Žákovi to vrtá hlavou: "To jsou ale všehovšudy čtyři andělé, co k tomu byli potřeba. K čemu je pak těch čtyřicet tisíc?"
 Učitel se zamyšleně usměje: "No, těch čtyřicet tisíc se ho pak snaží dostat zpátky k těm svatým písmům."
 
 Přiběhla Sára z města domů a hned "Mojše, Mojše, slyšela jsem, ze má přijít mesiáš! Teď, když jsme se konečně trochu zmohli, pořídili si bydlení, krámek - tak do toho všeho mesiáš ?!"
 Mojše se nevzrušil: "Sára, klid. Přečkali jsme Egypťany, Babylóňany, Peršany, Řeky, Římany, inkvizici, fašisty, nacisty, bolševiky i menševiky. S trochou štěstí přežijeme i toho mesiáše!"
 
 Starý Chajim Jankel umírá. Leží v nemocnici, celá mišpoche kolem. Přichází i rabi Bulvon. Sedá si k lůžku, když tu náhle se Chajimův stav prudce zhorší. Gestikuluje, chce něco napsat, vztyčí se, napíše několik posledních slov, padne a zemře. Po pohřbu sedí celá mišpoche i s rabínem a vzpomínají na starého dobrého Chajima Jankela. Napadne je, že si vlastně ani nepřečetli Chajimův poslední vzkaz. Co tak nutného jim chtěl ještě sdělit, než odešel na onen svět? Rabín má lístek od Chajima ještě v kapse. Vyndá ho, nasadí brýle, uhladí a čte:
 "Rebe, sedíš mi na hadici od kyslíku ! ! !  :D


http://neviditelnypes.lidovky.cz/chtip-izraelsky-archeolog-26-dp5-/p_zabava.asp?c=A110902_214233_p_zabava_wag
« Poslední změna: 3. Září 2011, 15:20:31 od aege »

Offline aege

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 436
Izraelské dilema: Bezpečnost, nebo nižší životní náklady?
« Odpověď #3 kdy: 3. Září 2011, 15:13:58 »
Izraelské dilema: Bezpečnost, nebo nižší životní náklady?
 
 



 
V Izraeli ztratily pravidelné demonstrace drive. Premiér Netanjahu asi nepřistoupí na pravidla hry diktovaná ulicí i bohatšími Izraelci.


V polovině července začaly v Izraeli demonstrace za nižší životní náklady, jež se od té doby každou sobotu opakují. Demonstrace třetí a čtvrtou srpnovou sobotu se přitom uskutečnily pod vlivem útoků na izraelsko-egyptské hranici v blízkosti nejjižnějšího izraelského města Ejlatu 18. srpna, po nichž následovaly raketové útoky z Gazy například na izraelská města Ašdod, Aškelon, Beerševa či Ofakim.

Jak se nyní ukázalo, má dění na izraelsko-egyptské hranici, potažmo ohrožení státu, pro Izraelce zřejmě větší význam než protesty proti předraženým službám či vysokému nájemnému. V důsledku toho během posledních dvou víkendů demonstrovalo pouze jádro aktivistů v Tel Avivu, přičemž protesty kvůli ohrožení bezpečnosti země ztratily na razanci. A premiéru Netanjahuovi je jasné, že kvůli bezpečnostním rizikům nebude muset přistoupit na pravidla hry, která diktuje nejen ulice, ale i bohatší Izraelci.

Hlavní příčina Izraelci demonstrují z ekonomických důvodů. A pravdou je, že na izraelském hospodářství je co napravovat. Od konce sedmdesátých let se totiž vyvíjelo překotně a nekoncepčně. Současně se socialistický model proměnil v kapitalismus, který však ovlivňovaly zájmy stran u moci a zejména bezpečnostní situace.

 Jak se demonstrovalo Letním demonstracím předcházela v květnu stávka lékařů, kteří žádali zlepšení nejen platů, ale i pracovních podmínek. Po ní následoval facebookový bojkot sýrů cottage, jehož cena byla nesmyslně zvýšena, přičemž proti řešení premiéra Benjamina Netanjahua – dovozu mléka – protestovali zemědělci.

V červenci se demonstrací zúčastnili především mladí Izraelci, kteří si stěžovali, že nemají na zaplacení vysokých nájmů a začali budovat stanové vesničky v centrech velkých izraelských měst, například v Tel Avivu nebo v Jeruzalémě. Během první a druhé srpnové soboty se však k nim připojili i další Izraelci, zejména ze střední třídy. Odhady počtu demonstrantů v sobotu 6. srpna se značně lišily – média jich v Tel Avivu uváděla 300 tisíc, policie 150 tisíc a pravicoví komentátoři 70 tisíc.

Druhou srpnovou sobotu demonstrace pokračovaly mimo Tel Aviv, především na severu Izraele ve městech Haifa a Afula a na jihu, zejména v Beerševě. Na těchto demonstracích se již víc hovořilo o společných problémech Židů a Arabů, křesťanů a muslimů. V Haifě měl například projev spisovatel Sami Michael. V Beerševě účinkovala zpěvačka Margalit Tzananiová známá také jako Margol, která je ikonou imigrantů ze severní Afriky a jejich potomků.
Demonstrace třetí a čtvrtou srpnovou sobotu se však kvůli ohrožení bezpečnosti země zúčastnilo jen několik tisíc lidí, respektive zhruba 20 tisíc demonstrantů 27. srpna.

Ta vždy byla hlavním motivem pro plánované nebo neplánované výdaje, jež měly největší dopad na izraelskou ekonomiku. Minulých 20 let byl z hlediska bezpečnosti Izraele v podstatě klid, a proto měli politici a ekonomové čas vymýšlet reformy a systémy, z nichž však vždy neměly prospěch širší vrstvy Izraelců.

Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění popularita premiéra Netanjahua poklesla o 20 procent. Navzdory tomu prohlásil, že jeho vláda zásadně nezmění ekonomickou koncepci a z Izraele se nestane sociální stát. Především kvůli přerušení dodávek zemního plynu z Egypta však zvýšil ceny elektrické energie.

Izraelsko-egyptská hranice má pro Izrael zásadní význam. Dostávají se totiž přes ni do Izraele nejen nelegální přistěhovalci ze Súdánu, ale i drogy nebo teroristé, jak se stalo při útocích 18. srpna. Z hlediska demonstrací za nižší životní náklady však vláda kvůli bezpečnostní situaci může říct, že by ráda vyhověla požadavkům demonstrujících, ale...

Proto ministr obrany Ehud Barak na začátku srpna při návštěvě izraelských válečných lodí prohlásil, že rozpočet na armádu se snižovat nebude. Později své prohlášení poopravil s tím, že snížení rozpočtu je možné. A je otázkou, jak se zachová nyní, kdy se bezpečnostní situace po raketových útocích výrazně změnila. Již z tohoto důvodu je nesmyslné srovnání izraelských demonstrací s nepokoji v sousedních zemích nebo v severní Africe.

 Trajtenbergův výbor Premiér Netanjahu jmenoval výbor v čele s profesorem ekonomie Manuelem Trajtenbergem, který má zhodnotit hospodářskou situaci země a navrhnout lepší a spravedlivější rozdělení majetku mezi její obyvatele. S ustavením tohoto výboru zpočátku všichni souhlasili, nyní však jsou s ním demonstranti nespokojení. A podle některých Izraelců by se měl Trajtenberg zříct předsednictví a výbor rozpustit.

Největším problémem je cena nových bytů a nájemné – zejména v Tel Avivu. Je však třeba vzít v úvahu, že byt mnoha Izraelcům, kteří si jej mohli koupit, nahrazuje pravidelnou penzi. S nárůstem životních nákladů a nejistoty týkající se investic na burze zvyšují majitelé nájemné, aby si udrželi nejen vlastní životní úroveň, ale i svých rodin.

V blízkosti Tel Avivu sice jsou laciné byty, například ve městech Lod a Ramla, ale tam se levicová mládež, která demonstrace iniciovala, stěhovat nechce, protože v nich žijí chudí Židé i Arabové, což není atraktivní společnost. Je pro ni zajímavější bydlet v centru Tel Avivu a být nablízku kulturnímu dění a nespočetným kavárnám.

 „Pijavice“ Smutné je, že ta část izraelské společnosti, která nejvíc trpí sociální nerovností a rostoucími ekonomických rozdíly – zbožní židé a muslimové většinou s početnými rodinami –, nedemonstruje a její práva nikdo nehájí. Situace obyvatel Judeje a Samaří je ještě komplikovanější. Slouží nejen v armádě, ale často studují na vysokých školách či pracují a mají i početné rodiny, a proto je jejich ekonomická situace mnohdy horší než demonstrujících ze „střední vrstvy“. Ti však na ně pohlížejí s despektem jako na „pijavice“, protože žijí mimo hranice Izraele z let 1949 až 1967.

Někteří radikálové si přejí, aby premiér Netanjahu kvůli současným nepokojům ihned odstoupil, ale co by poté nastalo, netuší ani demonstrující a pravděpodobně ani opoziční politici z centristické strany Kadima, popřípadě sionistické sociálně demokratické strany Merec. Co bude následovat, se však neví ani v případě, že na půde OSN se v září odhlasuje vznik samostatného palestinského státu...


http://www.ceskapozice.cz/zahranici/evropa/izraelske-dilema-bezpecnost-nebo-nizsi-zivotni-naklady


« Poslední změna: 3. Září 2011, 15:22:41 od aege »

Offline aege

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 436
Z OSN unikla zpráva o loňské plavbě do Gazy, hovoří spíše pro Izrael
« Odpověď #4 kdy: 3. Září 2011, 15:19:54 »
Z OSN unikla konečná verze tzv. Palemrovy zprávy, která objasňuje okolnosti loňské plavby propalestinských aktivistů do pásma Gazy. Stalo se tak v posledním týdnu. Přibližně 100stránkový materiál shrnuje výsledky mezinárodního vyšetřování útoku izraelského komanda na Mavi Marmaru – vlajkové plavidlo flotily směřující do palestinského pásma. Členové komanda tehdy zabili devět občanů turecké národnosti.

Zpráva kritizuje izraelské vojáky za „nepřiměřené a nerozumné“ použití síly i za „surové“ zacházení se zadrženými. Konstatuje, že příslušníci komanda měli před střelbou nejdříve varovat, a pak teprve použít smrtící způsob boje.

Zároveň ale vojákům přiznává, že „museli čelit organizovanému a násilnému odporu skupiny cestujících“, jednali v sebeobraně a postupovali v souladu s mezinárodním právem. Legální je podle autorů zprávy i izraelská blokáda Gazy.

Dle zdrojů izraelského deníku Haarec ve vládě Benjamina Netanjahua je právě toto (poslední) konstatování pro židovský stát natolik důležité, že jeho zástupci nejspíše zprávu přímou i navzdory uvedené kritice.

Autoři materiálu navíc označují chování účastníků plavby za „neodpovědné“ a připomínají, že stále „přetrvávají vážné otázky ohledně činnosti, skutečné povahy a cílu jejích organizátorů, zvláště pak IHH“. Tato turecká nadace udržuje četné kontakty s představiteli palestinského hnutí Hamás, které považují státy EU, Izrael i USA za teroristické.

K útoku na Mavi Marmaru došlo 31. května 2010 v mezinárodních vodách. Odsazení dalších lodí z flotily proběhlo poměrně v klidu. 

Blokádu palestinské enklávy vyhlásil Izrael spolu s Egyptem v červnu 2007. Stalo se tak poté, co Hamás provedl v Gaze puč. Po útoku na aktivistickou flotilu v květnu 2010 ji Izrael významně zmírnil.

Turecko vypovídá velvyslance
Palmerova zpráva měla být původně vydána už v únoru, OSN nicméně publikaci odkládala. Dle agenturních komentářů tak chtěla poskytnout čas na smíření patronů obou stran incidentu: Turecka a Izraele. Ty měly v posledních desetiletích tradičně dobré vztahy; poslední vláda islámskodemokratické AKP v Turecku však začala Izrael otevřeně kritizovat.

Po květnovém útoku na flotilu se vztahy obou zemí ještě více zhoršily. Izraelský premiér Netanjahu se totiž odmítl za zabití tureckých občanů omluvit.

Právě Turecko začalo během léta na publikaci výsledků vyšetřování trvat. OSN se mu rozhodlo vyhovět s tím, že zprávu zveřejní 2. září. Materiál nakonec unikl o pár dní dříve.

Turecko v reakci na obsah zprávy vypovědělo izraelského velvyslance a pozastavilo platnost všech vojenských dohod. Podle tamního ministra zahraničí Ahmeta Davutoğlua je postoj telavivské vlády k incidentu nepřijatelný, zvlášť když i Palmerova zpráva uvádí, že z těl 9 aktivistů bylo vyňato na 30 kulek, často vypálených z bezprostřední blízkosti a do týla oběti.

Další zprávy, další komise
Komise OSN vedená bývalým novozélandským premiérem Geoffreym Palmerem je nejvýznamnější institucí, která se vyšetřováním případu zabývala. Není však jedinou, ani první. Jako první incident prošetřovala komise Rady OSN pro lidská práva (UNHCR). Ta svoji zprávu vydala už loni v září.

Podle závěrů komise UNHCR porušily Izraelské obranné síly (IDF) Ženevskou konvenci i další akty mezinárodního práva a dopustili se „vědomého zabití a nelidského zacházení“. Přístup IDF nebyl dle této komise pouze „zcela neodpovídající situaci“, ale „nesl i průkazné znaky naprosto zbytečného a neuvěřitelného násilí“. Podle UNHCR dále izraelští vojáci přímo šest aktivistů „popravili“, aniž by existoval „jakýkoliv lékařský záznam o tom, že jimi byl některý z příslušníků komanda postřelen či jinak vážně raněn“.

Izraelská vláda tyto závěry odmítla jako „zaujaté“ a „jednostranné“ a sama objasnění incidentu svěřila vlastní komisi. Tu vedl bývalý předseda Izraelského nejvyššího soudu Jákob Turkel a zasedli v ní i dva zahraniční pozorovatelé: bývalý severoirský premiér a držitel Nobelovy ceny míru William David Trimble a bývalý vojenský soudce z Kanady Ken Watkin.

První zpráva Turkelovy komise byla vydána 23. ledna 2011. Nález přiznává postupu izraelské vlády i vojáků plnou legitimitu a veškerou odpovědnost za násilí svaluje na pasažéry lodí. Podle argumentace komise se osádka Mavi Marmary „jasně a rozhodně bránila obsazení, proto ji bylo možno považovat za vojenský cíl“. „Násilný odpor“ posádky byl také údajně „předem naplánován“.

Vedle Palmerovy komise, Turkelovy komise a komise UNHCR případ prošetřovali zmocněnci státního kontrolora Michy Lindenstrausse (zvláštního pověřence izraelského parlamentu pro dohled nad vládou) a také turecká prokuratura. Jejich zjištění však nemají takovou mezinárodní váhu.



http://www.denikreferendum.cz/clanek/11482-z-osn-unikla-zprava-o-lonske-plavbe-do-gazy-hovori-spise-pro-izrael

Offline aege

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 436
Re:IZRAELSKÉ ozvěny ..Jeruzalém se poprvé projel tramvají
« Odpověď #5 kdy: 3. Září 2011, 15:28:19 »


Jeruzalém se poprvé projel tramvají


Ani zavedení špičkových tramvají se v Jeruzalémě nevyhnulo technickým problémům - Foto: Břetislav Tureček Ani zavedení špičkových tramvají se v Jeruzalémě nevyhnulo technickým problémům


Foto: Břetislav Tureček

Fotogalerie

 Přehrát audio


Přehrajte si celý příspěvek


Necelých 14 kilometrů, 23 zastávek a ve špičce interval čtyři minuty. Takové jsou základní parametry nové tramvajové dráhy, která funguje první týden v Jeruzalémě.
Město ve Svaté zemi se jí dočkalo po mnoha letech technických problémů a politických tahanic. Zastánci tramvaje ovšem tvrdí, že to stálo za to a že teď už budou obyvatelé Jeruzaléma sklízet jenom sladké plody vynaloženého úsilí a peněz.

„Čekáme na zavedení tramvají už asi deset let. Byla kolem toho spousta problémů, stavba trati ochromila život v centru města. Uvnitř je však tramvaj nádherná,“ říká Hana, která čeká s foťákem v centru Jeruzaléma, až se objeví stříbrná souprava. „Zatím je to pomalé, ale časem má prý jezdit rychleji,“ dodává.


Zastávky jsou plné lidí, kteří se chtějí svézt. Má to však háček. Do autobusů se nastupuje pouze předními dveřmi, a tak je větší šance odhalit případného teroristu. Do tramvají se však nastupuje po celé délce vlaku, a tak se objevují spekulace, jestli to není trochu nebezpečné. „Nesmíme mít strach, teror může být kdekoli. Nebojíme se, Židé jsou odvážní,“ říká rozhodně Hana. 
Tramvaj projíždí Jaffskou třídou, hlavní tepnou židovské části Jeruzaléma - Foto: Břetislav Tureček Tramvaj projíždí Jaffskou třídou, hlavní tepnou židovské části Jeruzaléma

Foto: Břetislav Tureček

Snažíme se nastoupit do tramvaje. Na světelném ukazateli se píše, že by nastupující lidé nejdřív měli pustit vystupující z tramvaje. Moc se to zatím nedaří, lidé stojí ve dveřích, nevědí, že ti uvnitř se nemají jak dostat ven. A už frčíme ke Starému Městu. Muži mají vláčky a techniku obecně rádi, to je známá věc. Na dojmy se proto zeptám další ženy.

 
„Už ráno jsme jeli na tržiště a teď se vracíme s nákupem zpátky. Je to nádherné! Zatím jsou ještě tramvaje přeplněné, je tu hodně zvědavců a tramvaje navíc vozí první dva týdny lidi zadarmo. Časem tedy ten zájem asi trochu opadne,“ doufá. Ani ona se nebojí teroru: „Ten může být kdekoli, i v autobusech. Předtím se prostě nedá utéct. Důvěřujeme bezpečnostnímu aparátu, nebojíme se.“


Na zastávkách jsou skupinky mladých lidí v bílém triku s obrázkem  tramvaje. Vypadají jako dobrovolníci pomáhající rozrušeným pasažérům.  „Nejsme dobrovolníci, dobrovolnictví patří k daleko důležitějším věcem.  Sem nás vyslal dopravní podnik, abychom lidem vysvětlovali, jak to  funguje,“ objasňuje jedna z nich a podává mi letáček s informacemi o celém projektu
Moderní tramvaje vypadají pod hradbami Starého Města nádherně. Inženýři už prý vyřešili i řízení dopravy na křižovatkách, a pokud tramvaj získá důvěru obyvatel, Jeruzalému to hodně pomůže. 
V prvních dnech chodí výkřik moderní techniky hodně okukovat i nábožensky založení Židé - Foto: Břetislav Tureček V prvních dnech chodí výkřik moderní techniky hodně okukovat i nábožensky založení Židé

Foto: Břetislav Tureček

Opatrné naděje vyjadřují i obchodníci, které staveniště v centru města přivedlo na pokraj bankrotu a kteří se proti tramvaji léta otevřeně bouřili. Třeba paní Galině odehnalo hlučné a prašné budování dráhy většinu zákazníků z jejího bufetu. 
„Než začali tramvaj stavět, dařilo se nám daleko lépe. Pak přestali chodit hosté. Doufáme, že se teď vrátíme k normálnímu životu,“ říká. „Je ovšem pravda, že dřív se do centra sjížděly autobusy z celého města. Teď je odkloní a tramvaje budou svážet lidi jenom ze dvou směrů.“ Snad i přesto přivezou dostatek zájemců o zdejší propečená kuřátka.


Mezi fanoušky tramvajové dopravy patří i redaktor Českého rozhlasu Jan Herget, podle nějž by měly tramvaje jezdit v každém větším městě. „Je to ekologický a efektivní dopravní prostředek. A navíc, když se trať dobře postaví, tak tramvaje jedou a auta stojí,“ vysvětlil v rozhovoru pro Zápisník zahraničních zpravodajů jejich hlavní přednosti.

A Jan Herget v rozhovoru také mimo jiné prozradil, jak je možné, že v San Francisku jezdí tramvaje bez trolejí, nebo proč se staly tramvaje vyráběné v Československu celosvětovým fenoménem. 

 Rozhovor s Janem Hergetem o tramvajové dopravě
DOWNLOAD (STÁHNOUT)
« Poslední změna: 3. Září 2011, 15:43:55 od aege »

Offline aege

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 436

Offline aege

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 436
Pojar: Samostatná Palestina by nyní nebyla finančně soběstačná
« Odpověď #7 kdy: 3. Září 2011, 15:35:19 »
Samostatná Palestina nemůže v současnosti fungovat, protože by nebyla finančně soběstačná, řekl dnes český velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar v Radiožurnálu Českého rozhlasu (ČRo).

Izraelský deník Haarec o víkendu přinesl informaci o tom, že Česko bude hlasovat proti přijetí Palestiny do OSN. Česká diplomacie poté uvedla, že mandát pro hlasování dosud stanoven nebyl.

Česko má být podle deníku mezi pěti zeměmi, které informovaly Izrael, že budou v září hlasovat proti přijetí palestinského státu do OSN. Rozhodnutí hlasovat proti přijetí Palestiny do OSN údajně kromě Česka oznámily i Spojené státy, Německo, Itálie a Nizozemsko.

„Ten hlavní problém, který v tuto chvíli je, že ten samostatný palestinský stát by nebyl samostatně ufinancovatelný. Je stále závislý na významné pomoci ze zahraničí, a tím pádem zcela nezávislý stát z toho v danou chvíli – fungující, samostatný, soběstačný stát – vzniknout nemůže,“ řekl Pojar podle Radiožurnálu.

Česko je známé tím, že v EU patří k nejsilnějším spojencům Izraele. Premiér Petr Nečas tento týden zopakoval, že Praha je nadále jedním ze strategických partnerů Izraele v Evropě.

Židovský stát se staví proti hlasování o Palestině v OSN, které by se mělo uskutečnit v září. Spojené státy kvůli snahám o nezávislost palestinské samosprávě hrozí zastavením finanční pomoci.

Izraelská diplomacie ale příliš nedoufá, že by Valné shromáždění OSN bod o Palestině do svého programu nezařadilo. „Nejlepší, co můžeme čekat, je, že skupina států se hlasování nezúčastní nebo nebude hlasování přítomna,“ uvedl izraelský velvyslanec při OSN Ron Prosor.

Izraelské ministerstvo zahraničí předpokládá, že pro přijetí palestinského státu by se vyslovilo 130 až 140 ze 193 členských zemí OSN, což by byla pohodlná dvoutřetinová většina.

http://www.shekel.cz/15943/pojar-samostatna-palestina-by-nyni-nebyla-financne-sobestacna
« Poslední změna: 3. Září 2011, 15:39:47 od aege »

Offline aege

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 436
Izraelští snoubenci jezdí za sňatkem do ciziny, často do Česka
« Odpověď #8 kdy: 3. Září 2011, 15:37:36 »
Tisíce izraelských párů, které odmítají ortodoxní židovský sňatek, jsou nuceny vyhledávat obřad v zahraničí a jejich častým cílem je Česká republika a Slovensko.

Napsal to dnes izraelský list Haarec v článku, který popisuje stížnosti izraelských občanských aktivistů na uplatňování přísných náboženských pravidel v židovské oddávací praxi.

Podle aktivisty Alexe Tentzera žije dnes v Izraeli na 300.000 lidí, většinou přistěhovalců ze zemí bývalého Sovětského svazu, kteří nejsou považováni za Židy podle náboženských, takzvaných halachických pravidel, a nemají tudíž možnost být ve své nové vlasti oddáni.

V Izraeli totiž mohou Židé uzavřít sňatek jen se souhlasem rabínského úřadu podle pravidel židovskéortodoxie. Občané, kteří jsou úředně vedeni jako „lidé bez víry“, rozvedené ženy nebo osoby bezžidovských kořenů nemají šanci získat rabínský souhlas se svatbou. Mnozí o něj ani nestojí, protože nemají zájem, aby se rabinát vměšoval do jejich soukromých životů.

Ortodoxní obřad podle Haarecu každoročně v Izraeli absolvuje na 50.000 párů. Tisíce dalších vyjíždějí za sňatkem do zahraničí: v roce 2008 to například bylo 5000 lidí, z nichž mnozí zamířili na Kypr. Velmi oblíbeným cílem je ale podle izraelského listu v poslední době i Česko a Slovensko, kde v roce 2008 uzavřelo sňatek 1324 Izraelců, kteří nechtěli nebo nemohli být oddáni doma.

Podle izraelských občanských aktivistů však takový výlet bývá většinou spojen s nemalými náklady. Izraelské zákony přitom garantují všem občanům možnost sňatek v zemi uzavřít; pokud je tedy z náboženských důvodů praxe jiná, měl by stát na organizováni svateb v zahraničí finančně přispívat, domnívají se ochránci lidských práv.

Počet lidí odjíždějících za sňatky do ciziny se nicméně poslední dobou v Izraeli snižuje s tím, jak se rozšiřují možnosti alternativních obřadů, napsal Haarec. Jde o nejrůznější formy registrovaných svazků a sňatků podle občanského, nikoli církevního práva. Loni například v Izraeli civilní sňatek uzavřelo už 4000 párů.


http://www.shekel.cz/15895/izraelsti-snoubenci-jezdi-za-snatkem-do-ciziny-casto-do-ceska

Offline aege

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 436
AP: Oprava jeruzalémských hradeb se blíží ke konci
« Odpověď #9 kdy: 3. Září 2011, 15:46:52 »
Izraelští experti se blíží k dokončení ambiciózního projektu opravy pět století starých hradeb kolem Starého města v Jeruzalémě.

Ty jsou jeho architektonickou dominantou a unikátním svědectvím jeho pohnuté historie bohaté na události. Jeruzalémské kamenné hradby jsou dlouhé čtyři kilometry a je v nich sedm bran.

Projekt v hodnotě pěti milionů dolarů (zhruba 84 milionů korun), zahájený v roce 2007, má být završen do konce letošního roku. První oprava hradeb za téměř sto let si vyžádala i rozhodnutí o tom, které z mnoha jejich příznačných zvláštností – například sokolí hnízda, stopy po stovkách nábojů nebo zpackaných opravách z minulých let – jsou vady vyžadující opravu, a které si naopak získaly své místo v dějinách Jeruzaléma a jako takové si zaslouží být zachovány.

„Na těchto hradbách vidíte celou historii tohoto města,“ řekl šéf projektu Avi Mašiah z Izraelského památkového úřadu. „Jsou jako zrcadlo, odrážející všechna období, jež město zažilo, a těch je mnoho. Nejsou žádná jiná města, jako je toto.“

Rozpadající se ochranná bariéra ze škvárobetonových tvárnic, kterou na vrcholu existujících hradeb vztyčily jordánské jednotky zhruba před 50 lety, byla například rozebrána. Pak byla znovu vystavěna, aby sloužila jako připomínka rozděleného města existujícího před tím, než Izrael dobyl východní část Jeruzaléma na Jordánsku ve válce z roku 1967.

Kulky, které se zaryly do hradebního zdiva u Sionské brány, byly ponechány na místě jako upomínka na urputné boje z roku 1948, v nichž izraelské síly ztratily židovskou čtvrť ve prospěch Jordánců.

Vykopány byly naopak stovky mandlovníků, které rostly uvnitř hradeb. Jejich kořeny prorůstaly zdivo z osmanských dob a poškozovaly je.
Jeruzalémské hradby kolem Starého města byly dostavěny v roce 1541, za vlády sultána Sulajmána, kterého vedly k jejich vybudování zřejmě i obavy z nové křižácké výpravy, při níž by se mohli křesťané Jeruzaléma zmocnit.

Část hradeb nechal Sulajmán výhodně postavit na základech dřívějších opevnění, včetně těch z doby římské nadvlády nad Jeruzalémem. Sultánovi stavitelé postavili 35 strážních věží, střílny pro lukostřelce a zabudované rošty, jimiž bylo možné lít na útočníky dobývající se do hradebních bran vařící olej.

Sultánovi dělníci často znovu používali kamenné kvádry, které našli v okolí města. Na jednom, který je stále k vidění u Jaffské brány, se dá ještě přečíst část setřeného nápisu LEG X – je to pozůstatek tábora římské 10. legie, jejíž bojovníci v roce 70. našeho letopočtu potlačili židovsképovstání a zničili Herodův chrám. Z tohoto prvního chrámu judaistické víry se zachovala jen nynější Zeď nářků, nejuctívanější židovské posvátné místo.

Nová křižácká výprava, jíž se strachoval sultán Sulajmán, se neuskutečnila. Křesťanští dobyvatelé přišli do Jeruzaléma až o čtyři staletí později v osobě britského generála Edmunda Allenbyho. Po turecké kapitulaci v roce 1917 Allenby proslul tím, že při vstupu do města Sulajmánovými hradbami sesedl z koně a prošel Jaffskou bránou pěšky v gestu pokory.

Jeruzalémské hradby zůstaly nepoškozené a přežily i izraelsko-arabské války z let 1948 a 1967.
Jejich nynější oprava započala poté, co v roce 2006 několik kamenů spadlo na dvůr katolické školy sousedící s hradbami. Izraelská vláda uvolnila na restaurační práce finance a práce se rozběhly hned v příštím roce.

Izraelské archeologické a jiné práce ve východním Jeruzalémě bývají často předmětem sporu, protože nepřímo prosazují izraelské vlastnictví té části města, z níž palestinští vůdci chtějí učinit hlavní město budoucího samostatného palestinského státu. Tentokrát se ale projekt obnovy hradeb setkal jen s mizivým odporem.

Obchodníci u Damašské brány se naopak zdáli být potěšeni tím, že byla z jejích kamenů odstraněna letitá zažraná špína a brána získala zpátky část své bývalé slávy. Dělníci, kteří uvnitř této brány celých deset měsíců čistili kameny a opravovali zdivo, navíc pracovali většinou po nocích. Co nejméně tak měly být rušeny obchody Palestinců, kteří v prostoru brány směňují peníze a prodávají hodinky a pestré oděvy zavěšené na masivních tureckých železných dveřích.

Dělníci obnovili „korunu“ Damašské brány – zubaté cimbuří vyčnívající nad vchodem, které bylo rozstříleno na kusy při bojích z roku 1967. Kopie originálních osmanských kamenů zhotovilipalestinští kameníci ze západního břehu Jordánu.

Během práce na projektu obnovy jeruzalémských hradeb členové renovačního týmu naskenovali hradební zdi v celé jejich délce laserovým zařízením v trojrozměrném formátu, zmapovali tak každý kámen a odhalili nebezpečné vypoukliny. Vyznačili místa, kde mezi kameny rostou pryšcové keře a mandlovníky a kde hnízdí desítky sokolů a rorýsů. Tyto štěrbiny byly ponechány nedotčené, aby ptáci nebyli rušeni.


http://www.shekel.cz/15814/ap-oprava-jeruzalemskych-hradeb-se-blizi-ke-konci

Offline aege

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 436
Re:IZRAELSKÉ ozvěny ..Židovské vtípky
« Odpověď #10 kdy: 3. Září 2011, 15:54:33 »
Před pár set lety se papež rozhodl, že vypudí Židy z Říma. Těm se to samozřejmě nelíbilo a strhlo se veliké pozdvižení. Nakonec tedy papež nabídl ústupek - uskuteční se zástupcem židovské komunity náboženskou diskusi a pokud bude poražen, Židi mohou zůstat. Jenže - nikomu se do diskuse s papežem nechtělo, tak nakonec přesvědčili starého Mojšeho, který celý život strávil uklízením ulic a tak vlastně neměl co ztratit.
 
 
Mojše měl jen jednu podmínku - během svého života toho moc nenamluvil, protože se s ním málokdo vůbec bavil, a tak chtěl, aby se ona náboženská debata odehrála mlčky. Papež nakonec souhlasil.

     Nadešel onen velký den. Mojše sedí naproti papežovi u velikého stolu. Za naprostého ticha papež po minutě vztyčí ruku se třemi zdviženými prsty. Mojše se na něj podívá a zvdihne jeden prst. Papež poté naznačí rukou kruh okolo hlavy. Mojše ukáže na zem, kde sedí. Papež pak vytáhne hostii a láhev mešního vína, Mojše odpoví tak, že vytáhne jablko. Pak se najednou papež postavil a říká:  "Vzdávám to, ten muž je příliš chytrý. Židi mohou zůstat."

     O půl hodinky později se kardinálové shromáždili u papeže a chtěli slyšet vysvětlení. Svatý Otec povídá: "Nejdříve jsem ukázal tři prsty na znamení Svaté Trojice. On odpověděl jedním prstem, symbolizujícím jednoho Boha, který zůstal našim vírám společný. Tak jsem mu ukázal kolem nás, že Bůh je všude, ale on ukázal na zem, že Bůh je také přímo s námi. Vytáhl jsem hostii a víno, abych naznačil, že Bůh nám odpouští naše hříchy. A on zas vytáhl jablko, aby mi připomenul prvotní hřích. Měl zkrátka odpověď na všechno. Co jsem měl dělat?"

     Mezitím se Židé shromáždili kolem Mojšeho a ptají se ho, co se vlastně stalo.  "Nejdřív mi ukázal, že máme tři dny na to, abysme vypadli, tak jsem mu dal najevo, že ani jeden z nás se odtud nehne. Pak ukázal, že celé tohle město od nás chce vyčistit a já mu ukázal, že hodláme zůstat právě a přesně tady, kde jsme doma." "A co potom?" "Já nevím. On si vytáhl svoji svačinu, tak jsem si taky vytáhl svoji."
 
 
 
Vyptává se mladý žid učeného profesora ze židovské školy na různé záhady náboženské, a je mu divná jedna věc. "Jak to přijde, že rabín má děti. Vždyť přece nedělá nic jiného než studuje písma." "To ti mohu říci. Večer, když studuje a studuje a není tomu studiu žádný konec, přistoupí k němu čtyřikrát dvanáct tisíc andělů. Dva tisíce z nich ho vezmou za jednu ruku, dva tisíce za druhou ruku, dva tisíce za jednu nohu, dva tisíce za druhou nohu - a tak ho lehce snesou na lože k jeho manželce."
"A co těch ostatních čtyřicet tisíc andělů?" "Ti ho pak zas tahají zpátky ke studiu."
 


Pan Roubíček navštívil věhlasného právníka Jajtelese. "Rád bych si jich zajistil pro důležitý případ - jestli ovšem budou positivně přesvědčen o úspěchu," začal mnohoznačně Roubíček.
"Tak to vysypou, ale hezky popořadě," pobídl ho Jajteles.


A Roubíček se rozpovídal a pěkně vykreslil případ jedné velké škaredosti, kdy se společník dopustil - přes písemně uzavřenou smlouvu - jasného podrazu.
"Tak co, doktore, žaloval byste to? A s jakým výsledkem?" končí svůj výklad Roubíček.
"To je brnkačka," pochvaloval si kausu doktor Jajteles, " takový případ by mohl prohrát jen úplnej šlemajlz!"
Roubíček vstal a odcházel.
"Co jim je," zarazil se doktor Jajteles, "říkám jim, tohle se nedá prohrát!" Roubíček se ve dveřích jen smutně pootočil a procedil: "Však právě. Já jim to exponoval - z pohledu - tý druhý strany."
 

Potkají se dvě židovské mámy: "Tak co, Rut, jak se daří dětem?"
"Ani se neptej, náš Mojše si vzal pěknou mrchu! Do jedenácti se válí v posteli, celý dny trajdá venku a utrácí bůhví za co, a když chudák kluk celej uhoněnej večer konečně přijde domů, myslíte, že pro něj má pořádnou teplou večeři? Pche! Ještě ho nutí, aby ji vzal do drahé restaurace!"
"A co Esterka?"
"Ta si vzala učiněného světce! Snídani jí nosí do postele, koupí jí všecko, nač si vzpomene, a večer ji vodí do prvotřídních podniků."
     
 
 

Offline aege

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 436

Offline aege

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 436
JSOU NA DNĚ MRTVÉHO MOŘE SODOMA A GOMORA...?
« Odpověď #12 kdy: 3. Září 2011, 16:37:50 »
Mrtvé moře má spoustu přívlastků, stačí si jen prolistovat odpovídající arabské či hebrejské texty. V hebrejštině je nazýváno
Yam ha-Melah - „moře soli“, nebo Yam ha-Mavet – „moře smrti“.


V minulosti to bylo „východní moře“ nebo „moře Arava“. V arabštině si Mrtvé moře na nic nehraje a znamená opravduAl Bahr al Mayyit, tedy „mrtvé moře“. Další arabské jméno znělo „moře Zoar“ po blízkém městě.

Řekové zase říkali Mrtvému moři „Lake Asphaltites rquote– „vidět dolů“. A pak byly ještě hlasy, jež o něm hovořily jako o Bahr Lūţ - „Lotově moři“, jelikož jejich šiřitelé věděli své o biblických příbězích, realisté ho mají za moře solné či slané, škarohlídové mu zase říkají moře asfaltové, asi proto, že se jeho příboj valí k břehům zpomaleně jako v hororu a hlavně proto, že se na jeho dně asfalt skutečně nachází.


Každopádně je tento přírodní úkaz v Judské poušti nedaleko Jericha a Jeruzaléma tou největší turistickou i léčebnou atrakcí Izraele. A vzhledem k tomu, že uprostřed Mrtvého moře vede imaginární státní hranice, patří také Jordánsku. V roce 2000 tvořila Mrtvé moře vodní pláň o rozloze zhruba 980 kilometrů čtverečních. Slaná voda vyplňovala Velkou syrsko-africkou puklinu v hloubce přesně 399 metrů pod úrovní hladiny Středozemního moře. Když se k tomu připočetla ještě největší hloubka Mrtvého moře, tedy 395 metrů, nesměli jsme se divit, že nám při sjezdu autem k tak velkolepému přírodnímu úkazu zaléhalo v uších nejen z těchto hloubkových představ a vlastní hypertenze, ale i ze skutečného atmosférického tlaku.


Bože, jak hluboko jsem klesl. Mio Dio come sono caduta in basso! Stoupl mi navzdory fyzikálním zákonům krevní tlak a měl jsem před očima mžitky i sličnou Lauru Antonelli (Eugenia) a omládlého komisaře Cataniho alias Michela Placida (řidič) i nešťastníka bratra na pokraji incestu Alberta Lionelliho (Raimondo). Bože, to jsou asociace. Říkám si: Nesvěšuj, jsi v pořadí… Na tak posvátném a ohroženém místě…


Dnes je tady situace podstatně jiná a kritická, vážná, nikoli však zoufalá. Zatím. Každý rok poklesne hladina Mrtvého moře asi o metr. Na jeho nejjižnější části je už vodní plocha rozdělena solnatou pevninou. Proto izraelští a jordánští představitelé dali hlavy dohromady a společně pracují na projektu stavby kanálu, který bude zásobovat vysychající Mrtvé moře vodou z Rudého moře. Izraelský ministr národní infrastruktury a jordánský ministr vody a zavlažování se rozhodli požádat Světovou banku o financování studie proveditelnosti kanálu.


“Když se Lot po dlouhém putování okrskem Jordánu směrem na Soáru rozdělil s bratrem svého otce Abramem a začal se svojí ženou a dvěma dcerami stanovat nedaleko Sodomy, poznal sodomské muže, kteří byli před Hospodinem velice zlí a hříšní. A zatímco sodomští juchali a Lot se snažil získat úrodu a majetek, Abram být skoro ve svých osmdesáti otcem. Jeho ženě Sáře totiž Hospodin oznámil, že bude mít syna. Sára se podivila, že v tomto stáří má zažít ještě takové rozkoše, když jí už ustal běh ženský. Ale stalo se. A tak se v rodině Abrama radovali, zatímco u Lotů se blížila tragédie…“


Takto jsem si nechal vyprávět průvodcem Michaelem Dorrem jednu z biblických legend. Kolem nás ubíhala Judská poušť s oválnými pouštními kopci, ovčími stády a stany beduínů, otevřenými směrem k Mekce. Po pravé straně zely v kamenitých stráních hluboké vrásky vádí, jimiž se zjara hnaly přívaly vody, nad nimi bylo veledůležité místo zvané Kumrán, v němž dávní pašeráčtí beduíni objevili v deseti jeskyních a ve vádí Murabba’at v hliněných džbánech slavné svitky sekty esejců. Ti zde žili asi dvě stě let před našim letopočtem a zachovali na pergamenu z kůží ovcí vlastnoručně napsané starozákonné texty…


Také jsme si “odskočili” do nedalekého Jericha, kde jsem si na zbytcích jeho hradeb představoval, kolik nehygienických decibelů muselo mít troubení z andělských píšťal, že dokázalo zbořit tak mohutné kamenné zdi, aby mohlo být město pokořeno…


V současné době mají Izrael a Jordánsko společný zájem na vodě a vodních technologiích. Úroveň hladiny vody v Mrtvém moři už desetiletí klesá, za posledních 20 let poklesla o skoro 25 metrů. V současné době je na úrovni 417 metrů pod mořem, jedná se o nejnižší místo na zemi, kde vodní hladina klesá o alarmující jeden metr ročně. Pokud nebudou podniknuty okamžité kroky k nápravě, poklesne hladina na minerály bohaté vody v roce 2025 na úroveň 440 metrů pod mořem a do roku 2050 o dalších 25 metrů.


A odkud se zde vzalo tolik soli? Jednoduše. Když Lot se ženou a dcerami prchal před ohněm, Hospodin jim přikázal, aby se ani jednou neotočili. Lotova žena však neuposlechla, otočila se a rázem z ní byl solný sloup…


Studie proveditelnosti projektu Rudé moře – Mrtvé moře, která by měla stát okolo 15 milionů amerických dolarů, tj. okolo 330 milionů českých korun, bude zkoumat vliv projektu na ekologickou rovnováhu oblasti, stejně jako dopad na kvalitu vody samotné. Podle původního plánu mělo ročně být z Rudého do Mrtvého moře přesunuto okolo dvou miliard metrů krychlových vody. Plán byl v první fázi odmítnut poté, kdy odborníci uvedli, že takové množství vody by změnilo chemické složení vody Mrtvého moře na nepřijatelnou úroveň a vytvořilo nánosy. Množství vody bylo proto omezeno na 650 milionů metrů krychlových.


Očekává se, že projekt bude realizován za spolupráce s francouzskou vládou a tamními vodovodními společnostmi. Studie o realizovatelnosti projektu, který by představoval gigantické dílo stavebního inženýrství o délce 180 kilometrů s výškovým rozdílem asi 300 metrů, se bude zabývat také jeho ekologickým dopadem.


Lámu si mozkovici, jak si to představit; vzdálenost asi jako z Ostravy do Brna by ještě v mé fantazii ušla, ale výškový rozdíl tři stovky metrů, tomu se říká sešup. To bude chtít nějaký retardér. Mají to to dobře placené hlavy, jistě to vymyslí tak, aby I naši potomci mohli vyzkoušet jaké to je nepotopit se ve vodním živlu. A aby mrtvomořský byznys dál vynášel… Hlavně ten ozdravný a kosmetický.


Mrtvé moře obsahuje přes 30 procent minerálů a solí v jednom litru mořské vody – zhruba 212 gramů chloridů, téměř 41 gramů hořčíku, stejné množství sodíku, asi 17 gramů vápníku a další prvky, nezbytné pro lidský organismus, což umožňuje přežít jen omezenému počtu mikroorganizmů. Dosud není zřejmé, jaký dopad by měl přívod relativně méně slané vody na změnu ekosystému.


Jsem klasicky zvídavé Valašisko a v dusivém vedru z palčivého slunka, které jakoby tady ani nezapadalo a neustále svítí přes astmatický opar, zkouším vodu z toho líně přesoleného příboje. Je odporně hořká. Nic jiného jsem ani nečekal. Z obavy o svůj cholesterol od další ochutnávky upouštím a snažím si představit skoro dvěstěkilometrovou vodní strouhu, jak přivádí do Mrtvého moře záchrannou vodu. Se smíšeně nedůvěřivými pocity naslouchám výkladu kamaráda Michaila.
[/size][/color]
Projekt prokopání kanálu mezi oběma vodními rezervoáry byl v obecné rovině navržen izraelským prezidentem Šimonem Peresem jako součást „Mírového údolí“, plánu, který by podle něj měl sblížit Jordánsko, Palestinskou autonomní správu a Izrael. Skupiny ochránců životního prostřední a geologů však varují, že realizace plánu by zničila tři unikátní místní ekosystémy: Eilatský záliv, údolí Arava mezi Eilatem a mrtvým mořem a samotné Mrtvé moře. Světová banka uvádí, že stavba přivaděče slané vody z Rudého moře v hodnotě 5 miliard dolarů (více než 100 miliard korun) stabilizuje hladinu vysychajícího Mrtvého moře a zachrání tak turismus, zemědělství a těžbu minerálů v oblasti.
Pro turisty by to byla velká rána, kdyby Mrtvé moře zmizelo. O své hosty by přišly také místní bahenní lázně, v nichž se už vyléčila nejedna vážná kožní choroba či kloubové a jiné neurologické potíže. Jednou si našetřím dost na to, abych si mohl poléčit svoji bederní páteř a jiné delikátní nepublikovatelné neduhy. Doplním tak sortu po věčném mládí toužících snobech. A to nemluvím o těch, kteří si čtou noviny nejraději, když se pohubují na lenivých vlnkách přesoleného moře, jen tak zádech. Kdybyste dělali, co dělali, v Mrtvém moři byste ke dnu neklesli.
Opět teorie pokusů a chyb na vlastní kůži; říkám si, že nic není nemožné, ale po několika hořkých loknutích měním kraulářský styl v jediné možné plácání na zádech. Nejvážnějším problémem, o němž se málo ví, je míchání vod – Mrtvého moře s Rudým mořem. Je to unikátní aspekt tohoto projektu, který nebyl ještě nikdy vyzkoušen. Během posledních půl století se množství čerstvé vody, kterou Jordán přivádí do Mrtvého moře, snížil ze 1,3 miliardy metrů krychlových ročně na současných 70 až 100 milionů metrů krychlových.




Pokračování článku na adrese :   ...................nevešel se sem celý...........................

http://www.shekel.cz/563/jsou-na-dne-mrtveho-more-sodoma-a-gomora

Offline aege

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 436
..Křesťané a Židé v Turecku získají zpět svůj majetek
« Odpověď #13 kdy: 3. Září 2011, 17:24:13 »
Křesťané a Židé v Turecku získají zpět svůj majetek

Istanbul - Autor:Tereza  JelenováIstanbul
Autor: Tereza  Jelenová

Turecká vláda se zavázala navrátit majetek, který před 75 lety zabavila menšinám. Křesťanské a židovské organizace tak budou moci zpátky získat stovky budov včetně kostelů, obchodů nebo škol. Turecká veřejnost a tisk rozhodnutí vlády komentují jako revoluční vstřícný krok směrem k náboženským menšinám.


Turecko bývá často za svůj postoj k menšinám kritizováno, dlouhodobě je pod tlakem cizích zemí a převážně Evropské unie.

Audio

Spolupracovnice Českého rozhlasu v Turecku Julie Urbišová mluví o navracení majetku menšinám v Odpoledním Radiožurnálu
DOWNLOAD (STÁHNOUT)

Samotní zástupci menšin se začali o svá práva nedávno prát. O majetek přišli křesťané a Židé v roce 1936 tak, že všechny menšinové organizace musely sepsat seznam svého majetku a neměly nadále právo kupovat další. Tyto nemovitosti pak připadly státu.


Takové vyvlastnění ovšem odporovalo mezinárodním dohodám i základním lidským právům. Zástupci menšin, především Řekové, Arméni a Židé se v posledních letech začali obracet na Evropský soud pro lidská práva a žádali o odškodnění.


Turecko na základě rozhodnutí tohoto soudu už muselo zaplatit stovky tisíc eur těmto menšinám. Právě množící se soudní spory mohly být kromě silného mezinárodního tlaku jedním z důvodů, proč se nakonec turecká vláda k navrácení majetku, který čítá několik set nejrůznějších budov, rozhodla.

Offline aege

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 436
Vzpomínky na Izrael
« Odpověď #14 kdy: 3. Září 2011, 18:00:53 »

Kibuc  to je instituce, dá-li se to tak nazvat, která vznikla z historicko-praktických důvodů. Když totiž zakladatelé státu Izrael, tzv. pionýři, přicházeli do země z různých koutů světa, našli tam většinou poušť nebo močály a nepřátelské sousedy. Aby vůbec přežili, začali se sdružovat do kolektivů, společně pracovali a bránili svá území. Kibuc je tedy kolektivistické společenství, ale na rozdíl od komunistického, nevzniklo na základě ideologie, ale z nutnosti a touhy přežít. Z kibucu můžete kdykoli odejít a žít, kde chcete. A také tam vůbec nemusíte jít, jste-li přistěhovalci a až příliš vám to připomíná zřízení, která jste právě opustili.
 
 

   Každý kibuc se něčím živí. Mají továrnu na nábytek, na výrobu plastikového nádobí, výrobu vína, jsou zemědělské kibucy, ale také existují pobožné, kde se jen studuje kabala. V jednom kibucu u řeky Jordán pěstují pstruhy a existuje i velmi prosperující kibuc, kde chovají prasata, ačkoli židovská víra zakazuje jíst vepřové maso. Moje teta mi vyprávěla, že v jeho začátcích, čas od času, když se něco neblahého stalo, zvedla se vlna odporu proti němu, neboť prý tím, že na posvátné zemi izraelské chovají nečistá zvířata, přinášejí neštěstí. Nepověrčiví a hlavně nepobožní kibucníci věc vyřešili, jak se na správného Žida sluší, šalamounsky. Vepříny postavili na vyvýšených roštech, takže  nečistá noha prasete přinášející kibucu nebývalé zisky, se svaté země vůbec nedotkla a bylo to.
 
 
 
V kibucu Mišmar HaEmek     Žijete-li a pracujete-li v kibucu, nedostáváte plat, jste pouze vlastníkem účtu, kam se vám zanáší "má dáti – dal". Z toho je vám pak vyplácen důchod, jakož i přiděleny peníze na dovolenou, odečítá nájem apod. (funguje to trochu jako malá banka se zvláštními regulemi). Pokud někdo vykonává profesi mimo kibuc, je jeho plat rovněž převáděn na účet v tomto zařízení. Ovšem žít v kibucu a pracovat mimo něj nebylo vždy možné.


Například moje teta, která přijela do Izraele v roce 1948 jen s kabelkou, určitou dobu žila v kibucu, který založili Češi. Vykonávala veškerou práci, která jí byla přidělena, ale jelikož byla svým povoláním herečka, chtěla hrát. Divadlo v kibucu tehdy neexistovalo, byla to pro ně nesmyslná, zbytečná, protože nepraktická záležitost. Po určité době teta zjistila, že je vypsán konkurz do Tel Avivského divadla, přihlásila se a byla vybrána. Jako jedna z prvních pak přesvědčila vedení kibucu, že je možné pracovat mimo, když se bude její plat odvádět do společné kasy. Každý den pak jezdila hrát do Tel Avivu a v noci se stopem vracela zpět. Nakonec ale stejně byla postavena před rozhodnutí, buď bude žít a pracovat v kibucu, nebo se musí vystěhovat. A tak s těžkým srdcem kibuc opustila. Prý se jí tam žilo moc dobře. Dnes už má několik kibuců svůj divadelní soubor a v kibucu žijí i jiní umělci, ale i ministři, lékaři či inženýři i lidé jiných profesí, které vykonávají za jeho branami.

 
    Každý kibuc má společnou kuchyni, kde se obyvatelé stravují třikrát denně. Ale není to žádná závodní kuchyně. V každé kibucnické jídelně je nabízeno několik chodů, kdy jídlo je umístěno do nerez nádrží a vy si to můžete zkombinovat jak chcete a přijít si kolikrát chcete. Můj strýc, když se zde poprvé ocitl, nevěřil, že si může přidávat neomezeně, a tak to vyzkoušel. Když se pak už poněkolikáté vracel s plným talířem a stále si ho nikdo nevšímal, vzdal to a nadále jedl už jako normální člověk. Práce v kuchyni se považuje za nejhorší možnou a proto se u ní pravidelně střídají všichni obyvatelé. Můžete být třeba ministrem, žijete-li v kibucu, tak jednou za čas musíte jít mýt nádobí a uklízet v kuchyni.


Lidé v kibucu žijí v domcích, které jsou moderně zařízené a mají terasy i zahrádky. Jsou zde jesle, školky, základní a někdy i střední škola. Většina kibuců má bazén i společnou prádelnu. V kibucu ovšem existuje osobní vlastnictví (není to žádný socialismus, kde všichni mají všechno a nikdo nemá nic). Můj syn např. uviděl před školou zaparkovaných mnoho jízdních kol a jelikož byl poučen, že se ocitl v zařízení, že všechno patří všem, chtěl si jedno kolo vypůjčit. Pochopitelně to nešlo, neboť majitel kola by se asi hodně zlobil, kdyby mu na jeho majetku drandil nějaký cizí kluk, zatímco on se učil.
 
 
   Do kibucu se jako turista dostanete jen v rámci poznávacího programu, nebo tam můžete po určitý čas pracovat, čehož využívají především mladí lidé ze severských zemí. Jinak lze toto zařízení navštívit jen na pozvání někoho z obyvatel. Jelikož v kibucu Mišmar HaEmek ještě žije několik rodin původem z Čech, z nichž někteří znali moje rodiče, mohla jsem tam po nějaký čas pobýt. Když jsem se tam tak procházela po té dokonale zkultivované zemi a pozorovala, jak tam lidé žijí, kolik třeba mají volného času, protože nemusejí nakupovat, vařit a mýt nádobí, zdálo se mi, že by se tam mohlo žít docela dobře, přestože si obyvatelé tzv. koukají do polévky.


http://www.ceskatelevize.cz/ct24/blogy/134856-vzpominky-na-izrael/
« Poslední změna: 3. Září 2011, 18:05:57 od aege »

Offline aege

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 436
Durban 3 a ,,islám" jako hegemon Blízkého východu. 2011
« Odpověď #15 kdy: 3. Září 2011, 18:25:43 »
Durban 3 a ,,islám" jako hegemon Blízkého východu. 2011 
Je hrůza jen pomyslet, co se to dnes opět opakuje, co se dnes přímo ve vrcholné politice různých států OSN děje. OSN vznikla na troskách Evropy 1945 a dala si do vínku obhajobu univerzálních občanských i lidských práv. Přesto jeden stát na světě ,,STÁT IZRAEL" již přes 60 let hájí svoji svrchovanost a územní celistvost se zbraní v ruce 1948, aby uchránil to, co Hitler uvažoval jednou pro vždy vyhladit. Totiž jeden národ..jeden svatý Izrael.
 
 
                                         Durban 3 a nestydatá antisionistická OSN
Durban 3  je v režii OSN a jeho výboru pro občanská i lidská  práva, která se týkají všech státu bez výjimky.V  roce 2011 se tedy koná v JAR pod záštitou islámských států konference na téma rasismu,  genocidy,  vykořisťování . Kde je už dopředu Stát Izrael vylíčen jako stát, který má máslo na hlavě a dokonce se uvažuje na světovém fóru, že by měl být vymazán z mapy. Ach jak antisemické…antisionistické …. rasistické…...genocidní. Kde že je tedy ten výbor pro lidská práva OSN ??? Asi zasedá s Hamasem, s Fatahem, AL Kajdou s muslimským teroristickým bratrstvem, Hizbaláhem…s bratrancem Hitlera… Hugo Čábesem.


Už z podstaty samotné myšlenky chorého mozku je znát..,,Kdo je Kdo“ Jednou v historii se už taková hrůza opakovala. Evropa se dohadovala i za účasti amerického prezidenta , co s židovskou otázkou 1933-35 ?? Izraelity nikdo, nikde nechtěl… (vymýšlely se různé domoviny (Baťa) od Sibiře po Latinskou Ameriku). A tak si je Hitler s pomocí  Norimberských zákonů 1933  vzal. A neváhal zavraždit nacionálním socialismem a nenávistí v koncentračních táborech se stejným zločincem Stalinem 6000 000  milionů z lidu Izraele. No Evropa moc neprotestovala… (1935-1945)….. neprotestovaly i USA.


Jejich tajné služby přece musely vědět, co Hitler s Izraelity dělá, kam směřuje jejich majetek, co se za ně ve státech USA kupuje. Do poslední chvíle druhé světové války byznys (,,KAPITÁL“)  Hitlera a Evropy i USA obchodovaly s lidským neštěstím. V té době Společenství národů…. 1933 mlčelo tak jako dnes mlčí OSN….. 2011.  Třikrát ,,FUJ“
 
Ano člověk dříve narozený nechápe jak se dnes Durban 3 v 21 století přizpůsobil. A proto se  hodí  i dnešní antisionistické politice, která je vedená …..,,Plastelínovým nesmyslem“ (palestinským,,džihádem“), včetně nenávisti ke všemu Izraelskému na Blízkém východě. Což ve svém důsledku je opět pod taktovkou socialismu- komunismu- islámu. Předvoj je veden nestydatě..nepokrytě bývalými státy RVHP. Dnes  hegemonem v oblasti Blízkého východu je  teroristická buňka  Hamas  v čele s Ruskou federací a její národními zájmy.
 
Jsou to tedy cíle opět stejné, ze stejného ranku nenávisti a netolerance k národu, který prošel biblickým očistcem a to díky katolické církvi. Katolická církev si dodnes nepřiznala, že ,,věta   ,, ZABILI NÁM BOHA“ je vodou na mlýn všem antisemitům. Pogromy na Izraelity se vylily dějinami jeden za druhým a přesto vládci Evropy se neštítili přestupovat jedno (,,katolické“ lživé)…… (biblické ,,TÓRY“ je pravdivé) přikázání za druhým….,včetně toho nezabiješ…nepokradeš…nezcizoložíš a nebo nepromluvíš falešného svědectví.
Stanek František Fanuel

Offline aege

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 436
Izrael: Palestínske členstvo v OSN je nebezpečnejšie ako Hamás
« Odpověď #16 kdy: 3. Září 2011, 20:10:40 »

 Izraelský minister financií zadržal vyplatenie príjmov z daní vo výške 73 miliónov eur Palestínskej samospráve.
JERUZALEM. Palestínska kampaň s cieľom získať plnohodnotné členstvo v Organizácii Spojených národov predstavuje pre Izrael väčšiu hrozbu ako militantné hnutie Hamás.
V rozhovore pre verejnoprávny rozhlas to vyhlásil izraelský minister financií Juval Steinitz, ktorý Palestínčanov nezabudol varovať, že ak so svojim zámerom na pôde OSN uspejú, židovský štát bude "odpovedať".
Chystané odvetné opatrenia nekonkretizoval, denník Haarec však krátko pred tým informoval, že minister zadržal vyplatenie príjmov z daní vo výške 380 miliónov šekelov (73 mil. eur) Palestínskej samospráve.
"Táto palestínska iniciatíva predstavuje vážnejšiu hrozbu ako je tá v podobe Hamásu," povedal Steinitz v narážke na palestínske Hnutie islamského odboja, ktoré v súčasnosti ovláda Pásmo Gazy a vo svojej zakladajúcej listine vyzýva na zničenie Izraela.
Nominant vládnej strany Likud (Zjednotenie) sa napriek tomu domnieva, že stupňujúcu sa palestínsku kampaň pred septembrovým zasadnutím Valného zhromaždenia OSN už nie je možné zastaviť.


Snahy o prijatie Palestíny za člena svetovej organizácie napadol aj izraelský minister národnej infraštruktúry Uzi Landau, ktorý sa pre verejnoprávny rozhlas vyjadril, že takýto krok bude mať za následok neplatnosť izraelsko-palestínskych dohôd.


Židovský štát by mal následne "vyhlásiť zvrchovanosť" nad viacerými palestínskymi územiami, ako je údolie Jordánu alebo významné židovské osady, myslí si Landau, ktorý je členom ultranacionalistickej strany Jisrael Bejtejnu (Izrael, náš domov).


Palestínsky prezident Mahmúd Abbás plánuje predložiť žiadosť o členstvo v OSN už 20. septembra.


Členské krajiny pritom vyzve, aby uznali nezávislý palestínsky štát v hraniciach spred takzvanej šesťdňovej vojny v roku 1967.


Okrem Izraela s palestínskym zámerom nesúhlasia ani Spojené štáty a niektoré európske vlády. Liga arabských štátov už avizovala, že snahy Palestínčanov podporí.


 

Čítajte viac:  http://www.sme.sk/c/6036635/izrael-palestinske-clenstvo-v-osn-je-nebezpecnejsie-ako-hamas.html#ixzz1WukAFbZv

Offline aege

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 436
BLÍZKÝ VÝCHOD: Nebezpečné zbraně v Libyi a Sýrii
« Odpověď #17 kdy: 4. Září 2011, 10:13:51 »

Povstání v Libyi a Sýrii neohrožují jen obyvatele těchto zemí, ale i jejich sousedy a celý region – velké nebezpečí představují tamější zbraně a nebezpečné látky, které za více než čtyřicet let nahromadili jejich vládci.

Libye aspoň nemá zbraně hromadného ničení, protože Muammar Kaddáfí se jich v roce 2003 po dlouholeté mezinárodní izolaci vzdal. Přestože ale byla likvidace jeho jaderného programu a chemických a biologických zbraní mezinárodně sledována, dodnes se nedaleko Tripolisu nalézá výzkumné středisko se zbytky nezničených látek, které by mohly být použity k výrobě takzvané špinavé jaderné bomby. Stále je tam 500 až 900 tun nezpracovaného uranového koncentrátu a množství radioizotopů a radioaktivního odpadu.


V rukou povstalců, ozbrojenců, žoldáků i obyčejných lupičů a překupníků skončilo i mnoho konvenčních zbraní Kaddáfího armády. Dobytá skladiště byla volně přístupná a kdo chtěl, mohl si zbraně naložit a odvézt. Podle izraelských zpravodajských služeb jich velké množství našlo cestu k palestinským teroristům v pásmu Gazy, a ti si tak významně rozšířili arsenál o protiletadlové a protitankové střely a stovky raket Grad s doletem okolo sta kilometrů. Další zbraně a možná i chemické látky získali ozbrojenci na Sinaji a do rukou mohou padnout i dalším militantním skupinám a islamistům v Africe a na Blízkém východě.


Spojené státy vyčlenily tři miliony dolarů pro mezinárodní tým expertů na likvidaci zbraní, který má Kaddáfího arsenál najít a zajistit. Některé už objevili, ale řada je nezvěstných – například 20 000 střel typu země-vzduch, které se v Libyi nacházely před březnovým zahájením operace NATO. Nenašlo se ani 240 balistických raket Scud, které Kaddáfí prokazatelně měl, i když některé byly zřejmě zničeny při bombardování.


Kaddáfího chemické zbraně byly z velké části pod mezinárodním dohledem zlikvidovány, ale před začátkem leteckých úderů NATO ještě v Libyi zbývalo trochu yperitu a dalších nebezpečných látek. Je známo, že mezi povstalci se pohybuje řada ozbrojenců Al-Kajdy, kteří se soustřeďují právě na Kaddáfího zbraně, a tisíce dalších vyšly z osvobozených věznic. Vyloučené není ani zneužití smrtících chemikálií zbývajícími bojovníky Kaddáfího, kteří se už jednou pokusili otrávit pitnou vodu v Misurátě. Povstalci se také bojí, že Kaddáfí má yperit v Syrtě a použije ho v závěrečné bitvě o své poslední útočiště.


Ještě vážnější je situace v Sýrii. Prezident Bašar Asad má zbraně hromadného ničení a z Íránu dostává další. Místa, kde jsou ukryté, pečlivě monitorují Izrael a Spojené státy. Obávají se, že by je Asad mohl předat libanonskému Hizballáhu nebo palestinskému Hamasu, aby nepadly do rukou povstalců. Podle zpravodajských služeb dokonce od března, kdy nepokoje v Sýrii vypukly, zvýšil dodávky konvenčních zbraní Hizballáhu. Ten takto mimo jiné získal i osm vysoce vyspělých raket Scud D s doletem 700 kilometrů a přesností na desítky metrů, které dokážou bez problémů zasáhnout celý Izrael, Jordánsko i část Turecka. Je to poprvé, co teroristická organizace získala raketu tohoto typu – dosud ji měly v arsenálu jen státní armády.


V Sýrii jsou i jaderná zařízení a tamější jaderný program je podle expertů na mnohem pokročilejší úrovni, než se donedávna soudilo. V poslední době režim zřídil čtyři nová jaderná zařízení podobná tomu, které v roce 2007 zničil v Kibaru leteckým útokem Izrael. Tamějšímu jadernému reaktoru chybělo k dokončení jen několik týdnů.


Nemenším zdrojem obav jsou i syrské zásoby chemických zbraní, které jsou podle některých expertů největší na světě. Většinu jich Sýrie získala ze Sovětského svazu. Režim má podle západních rozvědek yperit, sarin, smrtelný jedovatý plyn VX i raketové a dělostřelecké systémy, které mohou tyto látky odpálit. Vyrábějí se na nejméně pěti místech roztroušených ve velkých městech jako Latákija nebo Damašek, a lze je proto obtížně vypátrat. Některé továrny se zase nalézají poblíž vojenských základen, kde se skladují střely Scud. Sýrie v roce 1993 odmítla ratifikovat Konvenci OSN o chemických zbraních a pokračovala v rozšiřování svých zásob.


Také syrské chemické látky a hlavice k jejich odpálení by mohly skončit u Hizballáhu a Hamasu, i když podle izraelských a amerických zpravodajců je teroristé naštěstí zatím nedostali. Kontrolu nad nimi však může získat i nějaká nová radikální syrská vláda, která Asada svrhne. Vývoj v Sýrii je zatím nepředvídatelný, a nejistý je tak i osud syrských zbraní hromadného ničení.

http://neviditelnypes.lidovky.cz/blizky-vychod-nebezpecne-zbrane-v-libyi-a-syrii-f5f-/p_zahranici.asp?c=A110901_230617_p_zahranici_wag

Offline aege

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 436
Izraelskými městy zmítají dosud největší sociální protesty
« Odpověď #18 kdy: 4. Září 2011, 10:30:26 »
Kolem 400 tisíc lidí se v sobotu večer shromáždilo v izraelských městech k dalším sociálním protestům. Demonstrace namířené zejména proti drahotě v zemi začaly už v červenci, dosud se ale tolik lidí k manifestu nesešlo.


Podle izraelských médií nich se tak splnil záměr organizátorů protestů, kteří
chtěli počtem lidí překonat akci z 6. srpna, kdy bylo v ulicích izraelských měst údajně až 300 tisíc osob.


Nejvíce lidí se sešlo v centru Tel Avivu, kde podle místních televizních stanic se tam shromáždilo na 300 tisíc manifestantů. Demonstrace proběhla i například v Jeruzalémě, kde se před rezidencí premiéra Benjamina Netanjahua sešlo 30tisíc protestujících.


Pokojná série manifestací začala v červenci v centru Tel Avivu, když si tam studenti postavili stany na protest proti vysokým cenám bydlení. Stanová městečka vzápětí začala vyrůstat i v dalších izraelských městech a konaly se pak tisícové demonstrace proti vysokým nákladům na bydlení a za vyšší státní výdaje do sociálních programů.

Demonstranti kupí své požadavky

Pod vlivem nebývalého zájmu o účast na protestech přišly vůči vládě další požadavky, mimo jiné platové a pracovní nároky lékařů, učitelů nebo dělníků. Kromě snížení nájemného, jehož výše během posledních tří let stoupla o 40 procent, požadují účastníci protestního hnutí snížení daní pro příslušníky střední třídy a zvýšení daní pro bohaté, zlepšení péče o matky s dětmi a vyšší výdaje státu do školství.


Koncem srpna se v Tel Avivu nicméně shromáždilo jen kolem dvou desítek tisíc osob, což podnítilo vedoucí představitele hnutí k pokusu o opětnou mobilizaci širokých mas na tuto sobotu.


"Řekli nám, že hnutí ztrácí dech. V sobotu večer dokazujeme opak," řekl podle AFP šéf svazu studentských organizací Itzik Šmuli. "My, noví Izraelci, jsme odhodláni pokračovat v boji za spravedlivější a lepší společnost. Víme přitom, že bude dlouhý a těžký," dodal.


Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/izraelskymi-mesty-zmitaji-dosud-nejvetsi-socialni-protesty-ptc-/zahranicni.aspx?c=A110903_222337_zahranicni_brm

Offline aege

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 436
Turecko bude kvůli blokádě Gazy žalovat Izrael
« Odpověď #19 kdy: 4. Září 2011, 10:34:14 »

 Turecko se chystá napadnout izraelskou blokádu pásma Gazy u Mezinárodního soudního dvora. V pátek Ankara vypověděla izraelského velvyslance kvůli tomu, že se Izrael odmítl omluvit za loňský krvavý zásah proti flotile s humanitární pomocí mířící do Gazy.

Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu také bagatelizoval páteční zprávu vyšetřovací komise OSN, podle níž je blokáda Gazy legální, i když při zásahu proti flotile prý Izrael použil "nepřiměřenou sílu". Zabito tehdy bylo devět propalestinských aktivistů.


Davutoglu v rozhovoru s tureckou televizí TRT prohlásil, že zprávu, kterou připravila komise pod vedením bývalého novozélandského premiéra Geoffreyho Palmera a kolumbijského exprezidenta Álvara Uribeho, neschválila OSN, a nejde tudíž o závazný dokument. "Závazný je Mezinárodní soudní dvůr," zdůraznil šéf turecké diplomacie. "Říkáme toto: nechme rozhodnout Mezinárodní soudní dvůr," dodal ministr.


Náměstek izraelského ministra zahraničí Danny Ajalon prohlásil, že jeho země se nemá za co omlouvat a že učinila vše pro to, aby se vyhnula krizi ve vztazích s Tureckem. Turecko podle něj chce posilovat ve vztahu s Izraelem a není ochotno ke kompromisu.


Blokádu pásma Gazy vyhlásil Izrael v roce 2006 po únosu svého vojáka Gilada Šalita palestinskými radikály z pásma. Zpřísnil ji o rok později, když se vlády v pásmu Gazy násilím zmocnilo hnutí Hamas. Po loňském zásahu, který Izraeli vynesl ostrou mezinárodní kritiku, Jeruzalém výrazně zmírnil pozemní blokádu Gazy, tu námořní ale ponechal v platnosti.

Izrael a Turecko patří mezi blízké spojence Spojených států. Vzájemné vztahy Izraele a Turecka však vážně poznamenal loňský incident a nyní jsou stále napjatější.


http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/turecko-bude-kvuli-blokade-gazy-zalovat-izrael_211234.html

Offline aege

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 436
Klidná hranice Izraele s Egyptem začíná vřít
« Odpověď #20 kdy: 4. Září 2011, 10:39:04 »
Klidná hranice Izraele s Egyptem začíná vřít
 4. září 2011  8:30,  aktualizováno 8:42
EZUZ -  Po nedávném teroristickém útoku, při kterém zemřelo sedm lidí, se situace na jihu Izraele prudce zhoršila.



Do absolutního ticha noční pouště jen zřídka rušeného vytím divokých psů náhle zaduní exploze dělostřeleckých granátů. Nebe se postupně plní září světlic, nad hlavami co chvíli přelétávají helikoptéry. Obyvatelé izraelské vesničky Ezuz si ale pomalu zvykli - přítomnost permanentně cvičící armády v těsném sousedství jejich domovů je uklidňuje. Žijí necelé tři kilometry od hranice s Egyptem a ta se v posledních dnech změnila v ostře sledovanou zónu.


 „Ještě před třemi týdny to tu bývalo naprosto klidné místo, a stejně tak dlouhá léta předtím. Je až k neuvěření, jak rychle se situace změnila,“ říká padesátník Ariel a zběžně vysvětluje, který z písečných pahorků na obzoru je ještě izraelský a který již egyptský. Člověk neznalý místních poměrů nemá šanci -hranice mezi oběma státy není skoro ničím chráněná, lemují ji jen strážní věže a primitivní plot.


Bezpečnostní situace na jihu Izraele se prudce zhoršila po nedávném teroristickém útoku, při němž arabští útočníci pronikli z egyptského Sinajského poloostrova do izraelského pohraničí a zabili tam sedm lidí, desítky dalších zranili. Podle izraelských tajných služeb přitom reálně hrozí, že k podobnému útoku dojde znovu. Za „atraktivní“ cíl teroristů je v této souvislosti považován hlavně jihoizraelský Ejlat, kolem kterého již armáda preventivně uzavřela několik silnic a který chrání i z hladiny Rudého moře. V ohrožení jsou prý i ostatní izraelské komunity podél hranice s Egyptem, včetně Ezuzu.


„Včera tu byl armádní důstojník, který velí všem jednotkám na jih od Berševy, a osobně nás ujišťoval, že se pokusí zajistit, aby tu život dál běžel co nejpřirozeněji,“ říká Ariel. „Nemůžeme se pokaždé, když na nás někdo zaútočí, stáhnout do bezpečné vzdálenosti - to by za chvíli všichni Izraelci bydleli v Tel Avivu,“ dodává rezolutně.


Místní ale situaci neberou na lehkou váhu - už proto, že většina z nich žije z turistů bažících po zážitkové dovolené v poušti, a těch teď jezdí o poznání méně. „Bojí se, a ruší pobyty. Zítra mělo přijet na velbloudy šedesát lidí a všichni do jednoho to odřekli,“ potvrzuje také Arielova kolegyně Katynka. Ačkoliv má Izrael s Egyptem podepsanou mírovou smlouvu, jeho vztahy s jižním sousedem nejsou v poslední době vůbec jednoduché. Po letošní vlně arabských revolucí, která smetla i letitého spojence Izraele, egyptského prezidenta Husního Mubáraka, se vzájemné vazby postupně rozvolňují a k jejich opětovnému utužení nepřispívají ani takové incidenty, jakým bylo před čtrnácti dny zastřelení pěti egyptských vojáků při honu na teroristy unikající zpátky na Sinaj.


Jižní nechráněná hranice je proto pro Izrael velkým bezpečnostním problémem, kterému se snaží čelit, jak jen to jde. Jak si například povšiml list Haarec, armáda v těchto dnech vsadila i na odstrašovací taktiku a začala nebývale detailně informovat o svých rozsáhlých manévrech na jihu země. Informacemi o zvýšené aktivitě armády ale zároveň uklidňuje izraelskou veřejnost.


Pomoci má bezpečnostní plot

Částečným východiskem ze svízelné situace by měl být bezpečnostní plot, který armáda začala budovat v některých částech hranice s Egyptem (kvůli nekontrolovatelnému přílivu afrických imigrantů přes Sinaj) už loni na podzim. Uvažovalo se o něm léta, realizace ale vázla hlavně na nedostatku peněz. Nyní se hovoří o tom, že by bariéra měla chránit celou hranici, a její stavba má být uspíšena tak, aby byla dokončena v prosinci příštího roku. Podle izraelských médií už stojí asi čtyřicet kilometrů plotu a dalších padesát kilometrů je rozestavěných. „Ano, je tam plot, ale to není žádná pořádná zábrana. Možná pro Súdánce, ale ne pro teroristy,“ soudí však poněkud skepticky pouštní starousedlík Ariel, který raději sází na vojáky a jejich ohlušující manévry.


http://www.lidovky.cz/klidna-hranice-izraele-s-egyptem-zacina-vrit-fm6-/ln_zahranici.asp?c=A110903_203345_ln_zahranici_ape

Offline aege

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 436
Palestinci se prý nespokojí se statusem pozorovatele nečlenského státu....
« Odpověď #21 kdy: 4. Září 2011, 10:41:25 »
Do zasedání Valného shromáždění OSN zbývají ještě přibližně dva týdny a stále se vedou debaty o palestinském požadavku na plné členství v OSN a tím v podstatě uznání státnosti. Tento požadavek se nezdá být příliš realistickým a téměř neexistuje šance, že by se Palestinci stali členem OSN. Požadavek pravděpodobně projde hlasováním Valného shromáždění, narazí však v Radě bezpečnosti.


Druhou možnou variantu, tedy získání statusu pozorovatele nečlenského státu, nyní odmítli sami Palestinci. Status pozorovatele, který má například Vatikán, by pro ne nemělo být obtížné získat. Ministr zahraničí Palestinské samosprávy Rijád Al-Malki však řekl, že je tento postup pro Palestince neakceptovatelný, protože pokud by chtěli, mohou získat status pozorovatele v podstatě kdykoliv budou chtít. Pokud prý nezískají členství tentokrát, budou o něj dál usilovat a opakovaně o něj žádat.

Offline Emet

  • Nováček
  • *
  • Příspěvků: 10
  • Pohlaví: Mužské
    • Emet
Re:IZRAELSKÉ ozvěny
« Odpověď #22 kdy: 4. Září 2011, 19:38:30 »
Super, rád Tě tu znovu vidím. Pozdrav z Haify :)

Offline Albert Ahornchen

  • Plný člen
  • ***
  • Příspěvků: 108
Re:IZRAELSKÉ ozvěny
« Odpověď #23 kdy: 5. Září 2011, 09:24:54 »
Ahoj i já tě tu zase rád vidím  8) 8)

Offline aege

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 436
Poděkování ..................
« Odpověď #24 kdy: 5. Září 2011, 13:02:06 »
Děkuji za přivítání všem spřízněným dušičkám a doufám,že i ostatní čtenáři budou spokojeni ,
 a obejde se to bez emocí  z některých článků ! ! !
 :))) ;) :D ...................





 

Sitemap 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 
TOPlist