Poslední příspěvky

Stran: 1 2 3 [4] 5 6 ... 10
31
Sport / VZPÍRÁNÍ: ME 2024 (k)
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 18. Února 2024, 15:54:32 »
Termín: 12-20/02/2024
Místo: Sofie, Bulharsko


ÚSPĚCHY IZRAELE
ŽENY
Kategorie do 71 kg
Celia Goldová
Trh ... 98 kg ... 8. místo
Nadhoz ... 128 kg ... STŘÍBRO
Dvojboj ... 226 kg ... 5. místo
---
Kategorie do 76 kg
Nicole Rubanovičová
Trh ... 99 kg ... BRONZ
Nadhoz ... 117 kg ... STŘÍBRO
Dvojboj ... 216 kg ... STŘÍBRO
---
MUŽI
Kategorie do 96 kg
Stanislav Maznitsyn
Trh ... 151 kg ... 13. místo
Nadhoz ... 190 kg ... 10. místo
Dvojboj ... 341 kg ... 10. místo (z 19 hodnocených)

Katogorie do 102 kg
Artur Murgurdumov
Trh ... 156 kg ... 14. místo
Nadhoz ... 200 kg ... 9. místo
Dvojboj ... 356 kg ... 11. místo (z 18 hodnocených)

Kategorie +109 kg
David Litvinov
Trh ... 169 kg ... 8. místo
Nadhoz ... 206 kg ... 8. místo
Dvojboj ... 375 kg ... 7. místo (ze 14 hodnocených)

**
32
válka 2023 / Pohled na agresi Hamasu ze 7. října 2023 očima obětí sexuálního násilí
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 15. Února 2024, 23:00:50 »
Nepíše se o tom snadno, ale mlčet nelze. Svět o tom musí vědět. I my, Češi, o tom musíme vědět. Je to morální povinnost.

Nedílnou součástí krutostí páchaných zločinci Hamasu při vpádu do Izraele bylo i brutální sexuální násilí. Hrůzy, které mladé izraelské ženy musely zažít, se vymykají lidskému chápání. Teroristé se nespokojili se zločinem znásilnění. Své oběti navíc nelidskými způsoby sadisticky mučili; jsou známy případy, kdy jim byla zaživa uřezávána ňadra, stříleno do genitálií, byly všemožně mučeny a nakonec zavražděny. Než byly krutě utraceny, zažily peklo na zemi.

Přesto se svět dnes víc než o toto zajímá o úděl civilistů v Pásmu Gazy. Jejich situace, tak jako v každé válce, nota bene v té, kterou vyvolali zbabělci používající vlastní obyvatele jako lidské štíty, je bezpochyby zoufalá, leč je to důsledek hrůz, které spáchali teroristé Hamasu a jejich civilní sympatizanti na nevinných občanech Izraele a cizincích, kteří se 7. října 2023 z různých důvodů nacházeli v místě masakru v Jižním distriktu Izraele. Nebýt bestiálního vraždění, a souběžně vedené raketové agrese proti Izraeli, žádná válka by dnes v Pásmu Gazy neprobíhala.

Jednou z vlivných světových osobností, které se angažují v zájmu obětí teroristických zvěrstev, je Američanka Sheryl Sandbergová. Lidé, kteří jsou aktivní na Facebooku, a zajímají se o víc než o svůj vlastní účet, bezpochyby vědí, že působila jako provozní ředitelka této společnost; vedle toho byla činná jako top manažerka ve společnosti Google. Známá jako také jako spisovatelka. (Výčet není úplný.)

Po 7. říjnu 2023 odcestovala do Izraele v nové roli. Jako moderátorka připravovaného dokumentárního filmu „Screams Before Silence“ o sexuálním násilí teroristů Hamasu během vpádu do Izraele a následném věznění rukojmí. Vedla před kamerou rozhovory s postiženými ženami, případně se svědkyněmi brutalit islamistických zločinců. Motivuje jí mimo jiné to, že ačkoli existují nezpochybnitelné důkazy o brutálních krutostech, lidskoprávní skupiny a příslušné mezinárodní organizace jim věnují jen málo pozornosti. Řada významných osobností z oblasti politiky, akademické sféry nebo médií se snaží tyto hrůzy minimalizovat, případně popírají, že k nim vůbec došlo.

60minutový dokument „Screams Before Silence“ produkuje izraelská společnost Kastina Communications (stála u zrodu populárního seriálu „Fauda“). Sandbergová v něm hovoří s očitými svědky agrese, propuštěnými rukojmími, záchranáři, lékařskými a soudními experty a těmi, kdo masakr Hamasu přežili. Natáčení už bylo dokončeno, film má být dán do distribuce letos v dubnu.

Sama Sandbergová má jasno, proč se v této věci angažuje. „Pro očité svědky a oběti, které přežily, musíme žádat spravedlnost a jejich trýznitele a násilníky pohnat za tyto zločiny proti lidskosti k odpovědnosti. A jménem těch, kdo nepřežili, musíme pozvednout hlas, protože oni sami už to udělat nemohou.“ (V tom je podstata věci: zatím se v souvislosti se 7. říjnem 2023 mluví o všem možném, Izrael dokonce čelí u Mezinárodního soudního dvora v Haagu nesmyslnému obvinění z genocidy, ale téměř vůbec neslyšíme o potrestání skutečných viníků vraždění, mučení, znásilňování a únosů.) Dodala, že lidé popírají to, co se stalo a odmítají připustit, že takové činy Hamas skutečně spáchal; dokument jim poskytne příležitost, aby na vlastní oči viděli a na vlastní uši slyšeli svědectví přeživších o hrůzách, k nimž došlo – a jak oběti v posledních minutách svého života neskutečně trpěly.

Ve filmu vystupuje také propuštěná rukojmí Agama Goldstein-Almogaová. Bylo jí pouhých 17 let, když ji teroristé unesli z jejího domova v kibucu Kfar Aza (něco přes 3 kilometry od severních hranic Pásma Gazy). Nejprve byla svědkem toho, jak zločinci brutálně zavraždili jejího otce a starší sestru a pak byla s matkou a mladšími bratry odvlečena do Gazy. Na kameru hovořila o děsivých zkušenostech jiných zajatkyň, které poznaly sexuální zneužívání. „Přišel za ní do sprchy, namířil jí pistoli na hlavu a začal ji líbat. Její odpovědí byl pláč. Sundal z ní oblečení a nahou ji na celém těle osahával,“ popisuje Agama zkušenost jiné mladé krajanky, která se jí svěřila. „Chtěl po ní, aby se všemi možnými způsoby dotýkala jeho penisu a sám se jejích intimních míst také dotýkal. Ona nepřestával plakat a o on nepřestal dělat to, co dělal. Zjevně si to užíval. A celou dobu měl svou zbraň u její hlavy.“ Osud této oběti není zatím jasný, je možné, že je v stále v Pásmu Gazy mezi rukojmími.

V pondělí 12. února hovořila Sandbergová o tomto dokumentárním projektu ve vysílání CNN s moderátorem Jakem Tapperem v jeho pořadu „The Lead“. Zmínila mluvčího Hamasu, který popřel zločiny sexuálního násilí s poukazem na to, že by to bylo v rozporu s islámskou vírou. Podle Sanbergové to ukazuje na nedostatek odpovědnosti (lack of accountability) ze strany teroristické organizace Hamas, ve smyslu neschopnosti uznat vlastní chyby. „Ta zvěrstva nejenom že se stala,“ říká Sandbergová, „ale děla se systematicky.“ (Osobně bych nabídl jinou interpretaci. Jde nejen o lack of accountability, ale o lež smíchanou se zbabělostí. Tak jako se teroristé Hamasu zbaběle skrývají za lidské štíty tvořené vlastními obyvateli, skrývají se jejich vůdci lživě za řeči o jejich náboženství.)

Sandbergová vysoce oceňuje vnitřní sílu Agamy, která ji inspirovala k poznání: „Všichni bychom měli být znepokojeni z takovýchto případů, které se nesmí opakovat.“ A uzavírá, že musím být vyloučené, aby mladá dívka kdekoli na světě byla nucena vidět takové hrůzy, slyšet o nich a projít jimi, jak se to stalo Agamě Goldstein-Almogaové.

Začne se svět konečně, na prvním místě a důsledně zajímat o oběti islamistického teroru na izraelské straně války? Snad k tomu dokument „Screams Before Silence“ přispěje a zaslepená část světa konečně prozří. Kéž by.

Volně zpracováno podle následujících pramenů:

Server Formatbiz.it:
https://www.formatbiz.it/dettNews.aspx?id=10993
Web novin The Jerusalem Post:
https://www.jpost.com/israel-hamas-war/article-786781
Portál Linkedin.com:
https://www.linkedin.com/in/meny-aviram/?original_referer=https%3A%2F%2Fwww%2Elinkedin%2Ecom%2F&originalSubdomain=il
33
válka 2023 / Na návštěvě v bunkru šéfa Hamasu v Pásmu Gazy
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 15. Února 2024, 08:22:29 »
Tím šéfem je Jahjá Sinwar, jeden z nejbrutálnějších palestinskoarabských teroristů. Zdá se, že ho potkal osud Hitlera z konce druhé světové války.

Jako krysy v kanálech, skrývá se Sinwar, stejně jako kdysi nacistický Führer v závěru druhé světové války, v podzemí. V tunelech jimiž je protkáno „patro -1“ pod celým Pásmem Gazy. A izraelská armáda je mu víc a víc na stopě.

V Sinwarově životopisu nacházíme momenty, která jsou doslova zhmotněním fanatické protiizraelské nenávisti. Po založení Hamasu (1987) byl aktivní v organizaci Madžd zaměřené na vyhledávání a vraždění Arabů, o nichž teroristé soudili, že spolupracují s Izraelem. Podle některých pramenů [1] se na vraždění osobně podílel. V roce 1989 byl v Izraeli odsouzen za terorismus na doživotí (bylo jich několik, ale reálně to nedává žádný smysl, stačí pouze jedno), ovšem o 22 let později byl opět na svobodě. Z vězení byl propuštěn, spolu s další více než tisícovkou teroristů a palestinských Arabů zadržovaných v Izraeli z bezpečnostních důvodů, v rámci dohody o vrácení izraelského vojáka Gilada Šalita, drženého v Pásmu Gazy jako rukojmí. Během výkonu trestu bylo nutné provést Sinwarovi operaci mozku, údajně kvůli nádoru, čímž mu Izraelci zachránili život [2]. Sinwar pak projevil svoji „vděčnost“ tím, že zosnoval vražedný masakr dvanácti set Izraelců a v Izraeli přítomných cizinců během „černé soboty“ 7. října 2023 a souběžný gangsterský únos více než 250 Izraelců a cizinců do Pásma Gazy. Zhruba polovina z nich je v zajetí dosud, kolik z nich je naživu můžeme jen tušit. A doufat, že co nejvíc.

O Sinwarovi v posledních týdnech příliš slyšet nebylo. Lze předpokládat, že se nachází v podzemních tunelech, které Hamas vybudoval v délce stovek kilometrů*/ a pravděpodobně střídá úkryt za úkrytem, zatímco izraelské síly jsou mu v patách.

*/ Malé odlehčení. V nadsázce říkávám ženě, že kdyby Praha angažovala na dostavbu metra firmu „Hamas & Jihad United“, dávno bychom jezdili při návštěvě příbuzných na Strašnickou už z letiště.

Server The Times of Israel nabídl 13. února unikátní video [3], na kterém důstojník izraelské armády (s rozmazanou tváří a bez hodnostní identifikace) v roli průvodce seznamuje s jedním z tunelů, který během války sloužil Sinwarovi, a zřejmě i jeho blízkým a ochrannému komandu, jako úkryt. Exkurze ukázala, že Sinwar & spol. si v podzemí, na rozdíl od obyvatel nad nimi, nežijí zase tak špatně.

Prohlídka začíná v koupelně č. 1. Není tam pochopitelně žádný luxus (zlaté kohoutky či něco podobného); nicméně vidíme prostor s umyvadlem, splachovacím záchodem (typ WC kombi s oddělenou závěsnou nádržkou) a sprchou. Koupelna je plně vybavena hygienickými a kosmetickými potřebami a vykachlíčkovaná. Obdobně vypadá i koupelna č. 2. Jde o standard, který známe např. z turistických hotelů na Blízkém východě.

Následuje pohled do plně vybavené a zásobené kuchyně, zjevně bylo počítáno s dlouhodobým pobytem. Na první pohled si všimneme dětské mléčné výživy „France Lait 3“ a plné láhve původem britského ovocného kořeněného sirupu – koncentrátu „VIMTO“, oblíbeného a vyráběného v arabském světě. A ovšem – nechybí ani dobře známý bílý pytel se světlemodrým nápisem UNRWA. Dodávky této agentury OSN jsou údajně určeny pro gazské civilisty a nikoli pro teroristy. Kdo chce, ať těmto pohádkám věří.

Míjíme místnost ochranky , v níž se nachází maskáčové uniformy a především zbraně, střelivo, výbušniny a spousta dalších zbraní. Největší šok ale nastává v nevzhledném pokoji, který obsahuje velký trezor. Rozházené bankovky kolem dávají tušit, co obsahuje: pytle se svazky bankovek, izraelských nových šekelů a amerických dolarů, řádově v souhrnu v milionových hodnotách. Patrné jsou dvacetišekelové bankovky z nejnovější emise C (od roku 2014) s portrétem básnířky Rachel Bluwsteinové na averzní straně a stošekelové bankovky s vyobrazením spisovatelky Ley Goldbergové z téže emise.

Vzhledem ke stavu, v jakém bylo toto místo zanecháno včetně sejfu naplněného penězi, lze dovodit, že Sinwar a jeho lidé měli mimořádně naspěch. Aniž to bylo jejich úmyslem, zanechali důkaz nejen o tom, že pomoc UNRWA se dostává k teroristům. Především se ukázalo, že zatímco Gazané kvůli barbarskému teroristickému dobrodružství svého vedení žijí v chudobě a hladoví, Sinwar se topí v milionech. Ostatně o sprše a normální toaletě se mohlo většině rukojmí jen zdát. Propuštěný Phonsawan Pinakalo, Thajec, tedy nikoli Izraelec a nikoli Žid, vypověděl [4], že během 50denního věznění byl připoután ke zdi sotva metrovým řetězem; vedle něj umístili zločinci kýbl na vykonání tělesné potřeby, který po celou dobu nebyl vyprázdněn a on sám se ani jednou nemohl vysprchovat. To jen pro srovnání. (Pokud se někomu vynoří na mysli výrok jednoho starosty jedné pražské městské části, který kohosi přirovnal k nepřežvýkavému sudokopytníku chovanému kvůli vepřovému masu, pak ve vztahu k únoscům pana Pinakala to platí v každém případě.)

Osobní slovo autora. Už několik týdnů mám doma připravenou láhev portského. Abych ji mohl otevřít, musí být splněna jedna ze tří podmínek. Buď se Jahjá Sinwar vrátí tam, kam patří, tedy do izraelského žaláře a doslouží si tam svůj doživotní trest, nebo bude fyzicky zlikvidován, případně bude nucen odejít do exilu, a to co nejdál od Izraele (jako Arafat z Libanonu do Tuniska v roce 1982). Jen doufám, že na naplnění číše nebudu muset čekat příliš dlouho.



ODKAZY
[1]
https://www.bbc.com/news/world-middle-east-67473719
[2]
https://www.jewishvirtuallibrary.org/yahya-sinwar
[3]
https://www.timesofisrael.com/idf-airs-footage-of-hamas-leader-sinwar-in-gaza-tunnel-the-hunt-will-not-stop/
[4]
https://www.telegraph.co.uk/global-health/terror-and-security/thai-hamas-hostage-release-gaza-israel-kibbutz/#:~:text=Shackled%20to%20the%20wall%20of,Not%20once%20did%20he%20shower.
34
válka 2023 / Izrael: Pátá kolona v akci
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 11. Února 2024, 23:25:20 »
Ačkoli hlavní fronta současné války Izraele proti terorismu je v Pásmu Gazy, není jediná. Nepřáteli je jediný židovský stát na světě obklopen ze všech stran.
 
 
 Na severu zasypává obyvatele Galileje raketami hnutí Hizballáh, prodloužená ruka Íránu, jednoho z nejhorších a nejnebezpečnějších režimů současnosti. Je šokující, že na území suverénního státu (Libanonu) může legálně působit po zuby ozbrojená formace, která podniká provokativní výpady, většinou za pomoci raketových střel, na území sousední země, aniž by proti tomu Bejrút jakkoli zasáhl. Ostatně jak by mohl, když zástupci Hizballáhu sedí v centrální vládě. Něco tak absurdního je v civilizovaném světě nemyslitelné.
 
 
 Další frontu nacházíme v Judeji a Samaří (Západní břeh, chcete-li), kde na území pod kontrolou Palestinskoarabské autonomie působí několik teroristických formací, proti nimž, ačkoli je to jejich povinnost, zasahují bezpečnostní síly autonomie velice chabě, pokud vůbec. A potenciální nebezpečí představuje také hraniční linie se Sýrií na Golanských výšinách. I zde hledejme íránský vliv.
 
 
 Pominout nemůžeme ani frontu úplně na jihu, kde musí být Izraelské obranné síly (IDF) v permanentním střehu kvůli raketovým útokům vedeným jemenskými teroristickými vzbouřenci ze skupiny Ansar Alláh.
 
 
 A aby toho nebylo málo, máme tu ještě nepřítele vnitřního, tzv. pátou kolonu, arabské občany Izraele podporující jeho úhlavní nepřátele. O dvou z nich informoval 11. února web listu The Jerusalem Post [1].
 
 
 První sej menuje Rami Habibulláh, pochází z arabského města Ein Mahil ležícícho v Galileji v sousedství Nazaretu. Občanským povoláním učitel. Zatčen byl po společné operaci zpravodajské služby Šin Bet a speciální policejní Jednotky 33*/. Je mu kladeno za vinu, že se
 rozhodl kontaktovat agenty Hamasu v zahraničí a nabídnout jim pomoc při provádění teroristických aktivit v Izraeli. Konkrétně poskytl jednomu agentovi Hamasu fotografie vojenského výrobního podniku nacházejícího se poblíž jeho bydliště spolu s informací o přesné poloze. Cílem mělo být odpálení raket Hamasu na tento výrobní podnik. Současně shromažďoval pro Hamas finanční prostředky a poskytl údaje o dalších bezpečnostně citlivých lokalitách.
 
 
 Vedle toho se Habibullláh podílel na náboru další izraelských Arabů, které chtěl zapojit do teroristických akcí v Izraeli. K nim patří i Chálid Saleh, rovněž obyvatel Ein Mahilu, který se přiznal, že se k možnosti pomáhat Hamasu v protiizraelské teroristické činnosti postavil kladně. Dokonce nabídl, že společně s Habibulláhem opatří pro teroristické akce zbraně.
 
 */ Jednotka 33 („Gideonim“) je součástí policejního útvaru Lahav 433 („izraelská FBI“). Jedním z jejích úkolů je boj proti terorismu v komunitě izraelských Arabů.
 
 
 V neděli 11. února úřad státního zástupce v Severním distriktu podal na oba žalobu a předal ji Distriktnímu soudu v Nazaretu. Habibullah byl obviněn z řady trestných činů v oblasti národní bezpečnosti, mimo jiné z navázání kontaktu se zahraničním agentem, nezákonných nákupů za účelem provozování teroru a ze spiknutí za účelem spáchání teroristického činu. Salehovi je kladeno za vinu spiknutí za účelem spáchání teroristického činu.
 
 
 Šin Bet a policie ve společném prohlášení uvedly, že se podařilo tuto podvratnou činnost zachytit a zmařit v samotném počátku, ještě předtím, než teroristé stačili svůj plán uskutečnit.
 
 
ZATÍM POSLEDNÍ, ALE NIKOLI PRVNÍ
The Jerusalem Post uvádí, že Habibulláh a Saleh jsou zatím poslední z řady izraelských občanů zatčených v posledních dvou letech kvůli spolupráci s Hamasem.
 
 
 V pátek 9. února 2024 byl obžalován příslušník beduínské komunity Džumaa Abu Ganima z El Asamu (v Negevské poušti, jihovýchodně od Beerševy) kvůli tomu, že v roce 2016 odešel ilegálně do Pásma Gazy, kde se připojil k Hamasu a poskytl teroristům informace o umístění základen IDF. Rovněž se zúčastnil výcviku s elitní jednotkou Hamasu „Nukhba“, což je jedno z komand, které se podílelo na masakru ze 7. října 2023. Abu Ganima byl zatčen loni v prosinci, když se pokusil infiltrovat z Pásma Gazy zpět do Izraele.
 
 
 V květnu 2023 byl zatčen izraelský Arab Muhammad Nadir Mahadžna z arabského města Umm al Fahm ležícího v Haifském distriktu. Byl naverbován Hamasem, aby provedl bombový útok na autobus v oblasti Hadery. (Bezúspěšně.)
 
 
 V lednu 2023 byli zatčeni dva izraelští Arabové z vesnice Muawija (formálně součást města Basma) v Haifském distriktu poté, co je Hamas získal pro spolupráci. Jejich úkolem bylo provedení bombových útoků v Izraeli. (Bezúspěšně.)
 
 
 A konečně v říjnu 2022 byli tři izraelští občané ze severního Izraele obviněni z napomáhání přípravy kybernetické hrozby proti komunikační infrastruktuře používané IDF a za poskytování citlivých informací pobočce teroristického hnutí Hamas v Turecku. Hlavní podezřelý v případu, identifikovaný pouze iniciálami R. A., pracoval jako softwarový inženýr v izraelské telekomunikační společnosti Cellcom, která poskytuje služby IDF a izraelské policii. Bohužel měl široká přístupová práva k počítačům a informačním systémům firmy.
 
 
 Jak patrno, izraelský stát čelí nebezpečí doslova na všech stranách. A z toho musíme vycházet, chceme-li porozumět jeho obranné strategii. Princip je velice jednoduchý: nechce-li zaniknout, nesmí prohrát. Ani jednou.
 
 
 ●
 
 
 ODKAZ
 [1]
 https://www.jpost.com/israel-hamas-war/article-786343
35
válka 2023 / UNRWA: Trochu jiný pohled
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 10. Února 2024, 23:10:39 »
UNRWA je agentura OSN zřízená v roce 1949 s cílem pomáhat palestinským uprchlíkům. V poslední době na sebe upozornila skandálem doslova obludným.

Několik jejích zaměstnanců bylo na základě zpravodajských informací izraelských tajných služeb obviněno z účasti na vražedném masakru spáchaném v Izraeli teroristy z Pásma Gazy loni 7. října.

Objektivně je třeba uvést, že vedení agentury tyto zločiny ostře odsoudilo, stejně jako účast svých zaměstnanců, které propustilo a slíbilo vyšetření včetně případného trestního řízení. Měl by tím být skandál považován za uzavřený? Nebo je tu důvod k hlubšímu pohledu na fungování UNRWA?

Řada států, důležitých dárců, finanční podporu zastavila. Co bude dál se zatím neví. Šlo ze strany pracovníků agentury o pouhý exces, nebo je to jen vrchol ledovce? Zásadní otázka.

Kritický pohled na agenturu publikoval v pátek 2. února jeruzalémský nezávislý think tank „The Misgav Institute for National Security and Zionist Strategy“. Jeho analýza má název „Deset mýtů o UNRWA“ (ZDE). Některé mne inspirovaly k napsání tohoto článku.

Autoři analýzy (Adi Schwartz a David M. Weinberg) uvádějí, že odhalení o spoluúčasti personálu agentury na vražedném útoku ze 7. října 2023 není nikterak překvapivé. Alespoň ne pro toho, kdo v posledních dekádách sledoval její, podle nich, hanebné počínání. Místo toho, aby přispívala k řešení palestinsko-izraelského konfliktu, pomáhá ho udržovat při životě. Je překážkou míru.

Jedním z mýtů je tvrzení, že UNRWA je organizací OSN. Formálně ano, ale v praxi jde o agenturu palestinskou s palestinskými zaměstnanci a prosazující palestinské cíle. Devadesát devět procent z jejích 13 tisíc pracovníků jsou Palestinci – vedle malého počtu zahraničních zaměstnanců -, kteří kryjí palestinskou korupci a islámský radikalismu. Je to svého druhu palestinská „černá díra“ (boondoggle). Analytici Schwartz a Weinberg soudí, že s ohledem na většinovou podporu Hamasu ze strany obyvatel Pásma je logické, že hodně, ne-li většina zaměstnanců UNRWA Hamas podporuje. Podle izraelských zpravodajských služeb plných deset procent zaměstnanců UNRWA v Pásmu jsou identifikovatelní jako aktivisté Hamasu nebo Palestinského islámského džihádu. Stovky dalších otevřeně oslavovaly vraždy a znásilňování ze 7. října a 190 zaměstnanců UNRWA jsou „skalní militanti“ – bojovníci a zabijáci se záznamy o teroristických aktivitách. Nelze tedy hovořit o „několika zkažených plodech v košíku plném ovoce“, jak to prezentují zástupci a příznivci agentury.

Dalším mýtem je tvrzení, že UNRWA je humanitární organizace zaměřená primárně na potřeby jednotlivých Palestinců. To už řadu let není pravda, říkají autoři analýzy. Agentura „poskytuje jen málo potravin nebo humanitární pomoci. Naprostá většina jejího rozpočtu je věnována palestinským školám a nemocnicím, což je anomálie, která nemá jinde ve světě obdoby“. Proč? Protože neexistuje žádná jiná organizace v rámci Spojených národů, která by kryla náklady na zdravotnictví a vzdělávací systém pro téměř celou jednu populaci, čímž by suplovala na daném území povinnosti místní vlády. Jelikož v Pásmu Gazy se o zdravotnické a sociální služby, stejně jako o vzdělávací proces stará místo Hamasu UNRWA, mají vládnoucí teroristé o to víc prostoru na realizaci svých priorit zahrnujících budování tunelů, výrobu zbraní, výcvik vražedných komand a vše ostatní, co souvisí s jejich bojem proti Izraeli. Něco tak nesystémového a zvráceného sotva najdeme někde jinde ve světě.

Pravdivé není ani hodnocení, že UNRWA jako organizace je neutrální. Naopak, jde o organizaci politickou, která ze své podstaty podporuje mezi Palestinci pocit, že pouze oni jsou v roli obětí, konzervuje a prodlužuje záležitost palestinského uprchlictví*/ a vychovává k trvalé válce s Izraelem včetně podpory palestinského snu o zničení Izraele prostřednictvím tzv. návratu uprchlíků. „UNRWA je už 75 let nejzhoubnějším hnacím motorem v rámci šíření narativu o izraelské zločinnosti, “ podotýkají autoři analýzy. Narativu naprosto lživého, budiž dodáno.

*/ Pokud jde o otázku tzv. palestinských uprchlíků, dovolím si předestřít jednu osobní myšlenku. Po skončení první arabsko-izraelské války (1948/1949) obsadilo palestinský Západní břeh a východní Jeruzalém Transjordánsko, z něhož se stalo Jordánsko. Tento stát udělil občanství a další práva, která s tím souvisí, všem obyvatelům Západního břehu a východního Jeruzaléma. Palestinští Arabové tak svůj stát získali, byla jím jordánská monarchie. Pak ale nedává smysl, proč by ti palestinští Arabové, kteří v důsledku války opustili území nově vzniklého Státu Izrael a usadili se v Jordánsku, ať už na Západním břehu nebo východně od Jordánu, měli být považováni za uprchlíky, když žili ve svém státě – Jordánském království. Totéž se týká palestinského Pásma Gazy. To po válce 1948/1949 spravoval Egypt. Stejná otázka. Proč ti, kdo odešli z Izraele na toto území, kde byla dokonce vyhlášena v roce 1948 Celopalestinská vláda, jsou považováni za uprchlíky? Palestinci žijící na palestinském území – a uprchlíci? Podle této logiky by měli být i sudetští Němci odsunutí po válce z Československa, jakož i Němci odsunutí z dalších evropských zemí a jejich potomci, dodnes považováni za uprchlíky. To je samozřejmě nesmysl. Záležitost tzv. palestinských uprchlíků, dokonce v x-té generaci, je tedy uměle vytvořená politická konstrukce, která má jediný cíl: slouží Arabům jako prostředek nátlaku a k démonizaci Izraele. Na případnou námitku, že v Pásmu Gazy neměli svůj stát lze odpovědět: měli možnost ho vyhlásit. Pokud jim v tom vnitroarabská řevnivost a jejich arabští spojenci bránili, nemohou vinit Izrael z toho, že svůj stát na palestinských územích nevytvořili. Chyba je výlučně na arabské straně.

Schwartz s Weinbergem připomínají další skandální skutečnost, opakovaně zdokumentovanou. Ve školách UNRWA jsou palestinským dětem vštěpovány do hlavy nenávistné nesmysly, že Židé jsou lháři a podvodníci šířící korupci, která povede k jejich vyhlazení. Jako vzory jsou oslavování teroristé. Lekce podněcující k násilí jsou vyučovány ve všech ročnících a předmětech včetně matematiky nebo v osnovách zaměřených souhrnně na přírodní vědy (Science). Systematické vyučování nenávisti a násilí v rámci školského systému UNRWA nelze hodnotit jinak než jako podporu palestinského protiizraelského teroru.

Z další části analýzy think tanku Misgav vyplývá, a to už uvádím jen ve stručném komentovaném souhrnu, že Pásmo Gazy potřebuje něco víc než jen peníze a vnější pomoc a že zprofanovaná UNRWA nemusí být jejím výlučným poskytovatelem. Pásmo Gazy potřebuje zásadní systémovou změnu včetně radikální změny myšlení. Vláda Hamasu dokázala, že je schopná vytvářet velké, sofistikované a drahé projekty od podzemních tunelů a sítě bunkrů přes továrny na průmyslovou výrobu zbraní a munice vybudované podle nejlepších technických standardů až po dobře organizovaná komanda disponující špičkovými zpravodajskými schopnostmi a způsobilá naplánovat zákeřné teroristické útoky. Gazané nejsou hloupější než jakákoliv jiná lidská komunita, jejich problémem jsou ale pokřivené priority. Po desetiletí upřednostňují válčení proti Izraeli místo toho, aby zdravým způsobem budovali vlastní společnost. Potenciál k tomu v Pásmu bezpochyby je. Gazané potřebují nejen hotovost a další humanitární pomoc, ale především západní odborné vedení zaměřené na změnu priorit. (Do chudých zemí Afriky můžete donekonečna posílat lodě s obilím, anebo je můžete naučit obilí pěstovat, sklízet a smysluplně využít.)

Pes je ovšem zakopán v tom, že Gazanům stávající systém UNRWA praktikovaný desetiletí vyhovuje. Naučil je především umění natáhnout ruku a spoléhat se na cizí pomoc; nebyli vedeni k tomu, že se musí v první řadě postarat sami o sebe. Jednoduše: méně plakat nad rozlitým mlékem, méně pašovat a více pracovat. To se jistě člověk nenaučí přes noc. Je-li ovšem po celé dekády veden k opaku, nenaučí se to nikdy. Dalším aspektem věci, který obyvatele Pásma znepokojuje víc než nedostatek peněz, je možnost, že by politické přehodnocení tzv. palestinské záležitosti negativně ovlivnilo jejich postavení jako privilegované oběti. Proto o žádnou změnu nemají zájem. (Důkazem toho je dění v Pásmu Gazy po úplném stažení Izraele v roce 2005. Gazané ukázali, že víc než budování vlastní prosperity jim leží na srdci destrukce sionistického nepřítele).

Závěr Schwartze a Weinberga je nekompromisní. Nestačí naléhavý audit, nestačí posílení kontrolních mechanismů. UNRWA je zapotřebí zrušit. V zájmu toho, aby co nejdříve mohl začít přechod od pasivního přijímání pomoci k hospodářskému rozvoji a od genocidních fantazií k budování míru. Současná „dělba práce“, služby UNRWA na zemi a teroristické operace Hamasu v podzemí a v zařízení UNRWA, nesmí pokračovat. Nový rozvoj Pásma se samozřejmě neobejde bez zahraniční pomoci, ovšem založené na jiných základech. Firmy z ciziny se mohou podílet na budování a vytváření pracovních míst a mohou participovat na zřizování a provozu civilních služeb. Jistě i nadále nezbytné vnější financování musí být ale spravováno zahraničními vládami a organizacemi za permanentní kontroly a s přísnou odpovědností za vynaložené prostředky. (Má-li to celé mít nějaký smysl, nesmí být nadále přípustné, aby místní vláda, tak jako dosud Hamas, „odkláněla“ zahraniční finanční pomoc a zneužívala ji pro svoji politiku, bez ohledu na zájmy obyvatel.) UNRWA by mohla být nahrazena nezprofanovanými organizacemi jako USAID, UNICEF nebo Světový potravinový program. Ti všichni mohou poskytovat pomoc, aniž by přitom podléhali palestinskému zpolitizovanému „mámení“ doprovázejícímu celé toto angažmá.

Autoři jsou přesvědčeni o tom, že zatímco Izrael osvobozuje Pásmo Gazy od Hamasu, může mezinárodní společenství uvolnit Palestince ze sevření UNRWA. „Pak bude možné přistoupit k obnově Gazy, bez korupce, destruktivní indoktrinace, hýčkání terorismu a celkové morální hniloby, která příliš dlouho kontaminovala mezinárodní politiku pomoci určenou Palestincům.“ Jejich shrnutí: UNRWA není ani neutrální, ani efektivní, ani nepostradatelná a ani nejde o zmírňující sílu a nelze ji zvýšeným dohledem napravit. Musí být nahrazena – v zájmu Palestinců i Izraelců.



ODKAZ
[1]
https://www.misgavins.org/en/weinberg-schwartz-ten-myths-about-unrwa/#
36
Sport / Také Írán se připojil k protiizraelskému štvaní
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 10. Února 2024, 22:52:12 »
Web Fotbalové federace Íránské islámské republiky [1] informoval v sobotu 10. února 2024, že federace vyzvala FIFA a další fotbalové organizace, aby vyloučily „sionistický režim“ ze všech soutěží. Důvodem je válka proti terorismu, kterou je Izrael nucen vést v Pásmu Gazy. Bezpochyby nepřekvapí, že zatímco Izraeli je nasazována psí hlava, o masakru ze 7. října 2023 a následném gangsterismu teroristických spojenců teheránského režimu v podobě únosu nevinných rukojmí na nepřátelské území není v prohlášení ani slovo.

V případě Íránu jde o to větší nehoráznou nestoudnost, že fanatický režim ajatolláhů dlouho zakazoval íránským ženám sledovat na stadionech fotbalová utkání; tato situace se údajně změnila relativně vzato teprve nedávno.

Pokud by tedy měl být někdo z mezinárodního sportu vyloučen, pak je to právě Írán, který porušuje fair play a olympijské principy tím nejodpornějším způsobem. Server stanice Hlas Ameriky, když referoval [2] o nejnovější zvrácené protiizraelské iniciativě Teheránu, připomněl neuvěřitelně drsný zásah režimu proti vlastnímu vzpěrači Mostafu Radžaeimu. Ten se loni v srpnu zúčastnil mistrovství světa vzpěračů kategorie Masters, které hostilo polské město Wieliczka (sousedství Krakova). Íránec zvedal ve věkové skupině M35 a hmotnostní kategorii 109 kg – a skončil mezi sedmi borci na stříbrné pozici. Zvítězil Rakušan Martirosjan a bronz získal Maksim Svirsky, reprezentant Izraele. A to se stalo Íránci osudným.

Jenom proto, že udělal tu nejnormálnější věc na světě, která ke sportu samozřejmě patří: že si borci na stupních vítězů potřesou rukama. Potřásl si tedy i Radžaei se Svirskym, dokonce s ním prohodil pár slov – a krutě na to doplatil. Jak popisuje server Inside the Games [3], po návratu domů se vzpěrač dozvěděl, že se dopustil „neodpustitelného prohřešku“. V prohlášení Íránské vzpěračské federace bylo uvedeno, že její pozice „je v souladu s pozicí posvátného zřízení Íránské islámské republiky“ přičemž Radžaei byl potrestán „doživotním zákazem vstupu do všech sportovních zařízení“. Jako sportovec tedy v zemi skončil.

Nebyl sám, koho režim postihl. Vyhozen byl také Hamed Salehinia, který vedl vzpěračský tým na šampionátu v Polsku a rozpuštěn byl celý realizační tým íránských vzpěračů – veteránů. Předseda vzpěračské federace Sadžad Anouširavani také poníženě sdělil: „Vedle toho, že se omluvím Vůdci revoluce a rodinám mučedníků a všemu íránskému lidu, také slibuji, že ve vzpěračské komunitě už nikdy nebudeme svědky podobných incidentů.“

Zní to jako z jiné planety a rozhodně neplatí „jiný kraj, jiný mrav“. Fair play a principy olympijské charty jsou jenom jedny a měly by platit pro všechny (členy mezinárodní sportovní komunity) bez rozdílu. A režim, který je bezostyšně pošlapává, by měl být z mezinárodní sportovní rodiny nemilosrdně eliminován. Tak jak to udělala Mezinárodní federace juda, když potrestala Írán v roce 2019 zákazem startů na všech svých akcích; původně na neurčito, později po odvolání trval zákaz čtyři roky [4]. Důvod trestu: politizace sportu, která měla podobu režimem nařízeného totálního bojkotu izraelských judistů. Byl tedy z íránské strany uplatněn princip diskriminace.


ODKAZY
[1]
https://the-ffiri.com/
[2]
https://www.voanews.com/a/iran-asks-fifa-to-ban-israel-over-war-in-gaza/7482305.html
[3]
https://www.insidethegames.biz/articles/1140404/iranian-weightlifter-banned-for-life
[4]
https://www.middleeastmonitor.com/20230518-judo-governing-body-says-iran-is-welcome-back-in-september-after-4-year-ban/
37
Sport / K případu Youcefa Atala
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 9. Února 2024, 21:58:00 »
Po skandálu s protiizraelskými nenávistnými příspěvky bvude hrát v Turecku.
38
Sport / Protiizraelské provokace ve sportu pokračují
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 9. Února 2024, 18:23:06 »
Tentokrát se do nich zapojilo v evropském ženském basketbale Irsko a ve světovém fotbale arabské země.

BASKETBAL
V červnu 2025 se bude konat mistrovství Evropy v basketbale žen, přičemž mezi hostiteli bude i Česká republika. V současné době probíhá kvalifikační fáze v osmi skupinách. Ve skupině E bojují vedle Francie a Lotyšska také reprezentantky Irska a Izraele. Tyto dvě posledně jmenované země se utkaly 8. února v prvním vzájemném duelu (hraje se systémem každý s každým jednou doma, jednou venku). Hostitelem měl být Izrael, ale vzhledem k tomu, že od agrese Hamasu proti této zemi a následné protiteroristické válce se v Izraeli žádné mezinárodní sportovní akce nepořádají, konal se kvalifikační duel v lotyšské Rize. (Zde mimochodem našli Izraelci dočasný azyl i v jiných evropských basketbalových soutěžích.)

Irsko je známé svojí silnou propalestinskou a tedy protiizraelskou politikou, hraničící až s antisemitismem, a tato nenávistná rakovina prosákla i do sportu. (V tom smyslu se vyjádřila i izraelská basketbalistka Dor Saarová, načež toho Irky využily jako výmluvu svého chování, o němž píšu níže.) Irové mají obecný problém hrát s výběrem Izraele kvůli „válce v Gaze“ (aniž by byli s to rozlišit mezi příčinou a následkem, mezi agresorem a obráncem) a nejinak tomu bylo i v tomto případě. Několik hráček sice v Rize nenastoupilo, nicméně bojkotovat celý zápas si Irky jako tým netroufly, protože by je čekala tučná pokuta od organizace FIBA (až 100 tisíc eur) a zákaz účasti na příštích kvalifikačních turnajích EuroBasketu.

A tak se sice zápas uskutečnil, ale Irky si neodpustily hanebná a přitom dětinská nesportovní gesta: odmítly podat soupeřkám ruku a vyměnit si dárky a při hraní hymen se nepřipojily k Izraelkám stojícím ve středovém kruhu, jak je obvyklé, ale zůstaly stát u lavičky[1] . Svůj odpor vůči Izraeli musely dát stůj co stůj najevo, a tak to učinily alespoň tímto způsobem. Že to neodpovídá duchu fair play a principům sportovního chování, je vedlejší, pakliže jde o to Izrael co nejvíce dehonestovat.

Izraelská reprezentace věděla už před zápasem, že atmosféra v rižském Rimi Olympic Centru nebude ze strany soupeřek nejpřátelštější a jasné bylo tudíž jedno: jediná správná odpověď na irské provokace bude muset být dána na palubovce.

A to se podařilo. Po čtvrtinách 26:16, 25:16, 18:8 a 18:17 přehrály Izraelky irské soupeřky 87:57, tedy rozdílem třiceti bodů. Víc k tomu dodávat netřeba.

FOTBAL
Na Středním východě funguje regionální organizace Západoasijská fotbalová federace (WAFF). Zahrnuje 11 arabských států (Bahrajn, Irák, Jordánsko, Kuvajt, Libanon, Omán, Katar, Saúdskou Arábii, Sýrii, Emiráty a Jemen) a Palestinskou autonomii. Za zmínku stojí, že na mapě členů WAFF [2], kterou najdeme na webu federace, je Palestinská autonomie, označená jako Palestina, vyobrazena na celém území historické Palestiny, tedy i na teritoriu, na němž se nachází Stát Izrael. Jinými slovy, podle tohoto pojetí Izrael neexistuje, tudíž nemůže existovat ani jeho fotbalová asociace a tedy aktivita, kterou WAFF v posledních dnech vyvinula, je z tohoto hlediska nesmyslná. Když něco neexistuje, nelze to zakázat.

WAFF sídlí v jordánském hlavním městě Ammánu a v jejím čele stojí vysoce postavený Jordánec – princ Al Bin Al Hussain, nevlastní bratr vládce jordánské monarchie. Z jeho iniciativy vznikla výzva [3], kterou vedení WAFF adresovalo FIFA, UEFA a všem národním svazům, aby kvůli válce v Gaze byla celosvětově bojkotována Izraelská fotbalová asociace. Tedy aby byl Izrael vyloučen z mezinárodního fotbalového dění. Podle zvrácené arabské logiky by mělo být s Izraelem zacházeno stejně jako s Ruskem: Rusko vede agresi proti Ukrajině a Izrael proti Pásmu Gazy, Rusko už kvůli tomu sankcionováno je, totéž by měl svět uplatnit vůči vůči Izraeli. Takto uvažovat mohou Arabové pouze za předpokladu, že z oběti udělají útočníka a naopak – a přesně tak se zachovali. Není náhoda, že ve výzvě zcela chybí jakákoli zmínka o arabských zvěrstvech ze 7. října 2023 a stejně tak o gangsterském únosu a věznění izraelských (a také zahraničních) rukojmí.

Je vysoce nepravděpodobné, že by tato nestydatá a cynická výzva, jak ji označila izraelská strana, mohla být vyslyšena. Theodore Theodoridis, generální sekretář UEFA, jejímž členem je i Izraelská fotbalová asociace, ve čtvrtek 8. února řekl, že asociace nic takového jako vyloučení Izraele nemá v úmyslu, už proto ne, že situace kolem Ruska a situace kolem Izraele jsou zcela odlišné.

Byl to jen další pokus Arabů zaplevelit sport politikou - a přesně proti tomu se ohradila Izraelská fotbalová asociace a vyzvala FIFA, aby držela fotbal mimo politiku. Kdo sleduje evropskou kopanou dobře ví, že Izrael má teď jiné priority. Úspěšně projít březnovou baráží, aby se konečně, poprvé v historii, zúčastnil fotbalového Eura. V uskutečnění toho cíle má před sebou dvě překážky. Nejprve musí porazit Island a v případě úspěchu lepšího z dvojice Basna a Hercegovina – Ukrajina.

Tím je zapotřebí se zabývat, nikoli řešit nějaké arabské nenávistné fantasmagorie. Ostatně, a tím se vracím k myšlence uvedené výše, pokud žádný Izrael neexistuje, pak není koho bojkotovat či vylučovat, není-liž pravda? Už na tom vidíme, jak je uvažování činovníků ve WAFF krátkozraké a… (doplňte sami).



ODKAZY
[1]
https://www.dailytelegraph.com.au/sport/basketball/blowup-after-irish-basketball-team-refuses-to-shake-hands-of-israelis/news-story/d7dd98665924b32b683ad73a1abdaa53
[2]
https://the-waff.com/en/wp-content/uploads/sites/3/2023/04/WAFF-Region-Image2-edit.png
[3]
https://news.sky.com/story/israel-faces-calls-for-football-ban-from-nations-in-the-middle-east-but-urges-fifa-not-to-involve-politics-13066461#:~:text=The%20bid%20to%20banish%20Israel's,and%20the%20United%20Arab%20Emirates.
39
Sport / FOTBAL: LIGA NÁRODŮ UEFA 2024/2025
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 8. Února 2024, 20:33:45 »
V září 2022 vyhrál Izrael skupinu 2 Ligy B Ligy národů UEFA a kvalifikoval se do elitní Ligy A. Její los se konal v Paříži 8. února 2024.

Los přisoudil izraelské reprezentaci skupinu 2, v níž jsou dále týmy Itálie, Belgie a Francie. Zápasy začnou v září 2024. První dva ve skupině postoupí do čtvrtfinále, třetí bude hrát baráž o udržení v Lize A a poslední sestoupí do Ligy B.


Pokračování příště...
40
Sport / VODNÍ SPORTY: MS 2024
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 7. Února 2024, 19:24:50 »
Termín: 02-18/02/2024
Pořadatel: Dauhá, Katar


Sledujeme výsledky izraelských reprezentantů.

DÁLKOVÉ PLAVÁNÍ
Muži 10 km
Celkem hodnoceno: 77

Matan Roditi ... 1:48:31.7 h ... 10.místo
Ido Gal ... 1:52:08.7 ... 37. místo

Ženy10 km
Celkem hodnoceno: 67

Eva Fabianova ... 2:02:19.8 ... 32. místo
Eden Girloantová ... 2:03:56.7 ... 34.místo
---

SYNCHRONIZOVANÉ PLAVÁNÍ
Dvojice
Shelly Bobritská/Ariel Nasseeová
Technické sestavy
Kvalifikace ... 251.7183 b. ... 5. místo
Finále ... 251.2432 ... konečné 5. místo (ze 40)

Volné sestavy
Kvalifikace ... 226.7439 ... 9. místo
Finále ... 228.4708 ... konečné 9. místo (z 38)

Družstva
Blecherová/Bobritská/Dorfová/Gazalaová/Kuninová/Nahšonová/Nasseeová/Rubičková
Akrobatické sestavy
Kvalifikace ... 206.8200 ... 10. místo
Finále ... 188.5401 ... konečné 9. místo (z 19)

Technické sestavy
Kvalifikace ... 226.3484 ... 8.místo
Finále ... 237.6533 ... konečné 7. místo (ze 17)

Volné sestavy
Kvalifikace ... 282.3667 ... 7. místo
Finále ... 259.3188 ... konečné 8. místo (z 15)
---

PLAVÁNÍ
Izrael obeslal šampionát pouze třemi plavci, dvěma ženami a jedním mužem.

MUŽI
Denis Loktev
100 m volný způsob
Rozplavby   49,50 ... 32. místo (ze 108 hodnocených) - do semifinále nepostoupil

200 m volný způsob
Rozplavby ... 1:47,37 ... 16.místo (z 67) - poslední postupové do semifinále
Semifinále ... 1:47,11 ... 13. místo, zlepšení, ale do finále nepostoupil

ŽENY
Anastasia Gorbenková
200 m polohový závod
Rozplavby ... 2:12,76 min ... 8. místo (z 25)
Semifinále ... 2:10,15 ... 4. místo (!)
Finále ... 2:10,17 ... čtvrté místo - závodnice na bronzové pozici měla čas 2:09,01;


400 m polohový závod
Rozplavby ... 4:42,79 ... 5 místo (z 21) - postoupila do finále
Finále ... 18/02/2024-fantastický závěr plavecké části MS pro Izrael! Anastasia zvládla finále super skvěle, po většnu závodu byla v čele, v samotném závěru byla ale rychlejší Britka Colbertová. Anastasia doplavala v čase 4:37,36 min, což je nový izraelský rekord a hlavně - STŘÍBRNÁ MEDAILE: Izrael má vicemistryni světa v plavání!!! Je to historicky první medaile pro Izrael na plaveckém světovém šampionátu. Vynikající příslib před pařížskými OH.

Žel, po závodě jsme byli svědky další protiizraelské hanebnosti. Místní publikum, které se nemohlo smířit s úspěchem Gorbenkové, dalo hromadným pískotem a bušením najevo svůj nenávistný odpor, zcela proti duchu fair play, a to jak při krátkém rozhovoru s izraelskou reprezentantkou, tak při medailovém ceremoniálu. Opět se potvrdilo, že svěřit pořadatelství mezinárodní sportovní akce muslimské zemi vyžaduje něco víc než jen moderní a technicky dokonalá sportoviště.

200 m volný způsob
Rozplavby ... 2:00,25 ... 24 místo (z 50) - do semifinále nepostoupila

200 m znak
Rozplavby ... 2:11,78 ... 9. místo (z 32)
Semifinále ... 2:10,94 ... 9. místo - první nepostupové do finále, od něhož ji dělilo 27 setin sekundy!

Daria Golovatyová
100 m volný způsob
Rozplavby ... 55,71 ... 21. místo (z 84) - do semifinále nepostoupila

200 m volný způsob
Rozplavby ... 1:59,11 ... 14. místo (z 50) - postup do semifinále (na MS poprvé v kariéře, je jí 18)
Semifinále ... 1:59,36 ... 14. místo - do finále nepostoupila
Semifinálovému závodu (13/02/2024) předcházela jedna protiizrelská nehoráznost. Když plavkyně přicházely ke startovním místům, místní rozhlas je představil, anglicky a arabsky; uvedl jméno a stát, za který soutěží. V případě Golovatyové byla představena pouze v angličtině, místo verze v arabštině bylo slyšet pouze trapné ticho. Jak ubohé. Když už nepřátelé Izraele nemohou sportovcům židovského státu znemožnit z politických důvodů účast na mezinárodních sportovních akcích, které pořadají, což se v minulosti opakovaně dělo, škodí alespoň tímto podlým způsobem. Hanba jim.

400 m volný způsob
Rozplavby ... 4:14,42 ... 17. místo (z 34) - do finále nepostoupila


**
Stran: 1 2 3 [4] 5 6 ... 10