31
Sport / Basketbalový Eurocup
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 18. Března 2024, 23:43:00 »Hapoel Tel Aviv vyřazen ve čtvrtfinále.
Poslední příspěvky
32
Sport / Evropaká konferenční liga
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 18. Března 2024, 23:26:10 »Oba izraelské kluby skončily v osmifinále.
33
Sport / Nejvyšší fotbalová liga
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 18. Března 2024, 21:33:01 »25. a 26. kolo - výsledky + tabulky.
34
Sport / Maratony v Izraeli
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 9. Března 2024, 18:48:32 »Vítězové Jeruzalémského maratonu 2024.
35
Sport / Množí se nenávist proti izraelským hráčům v některých západoevropských klubech
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 3. Března 2024, 23:03:43 »A ti jsou pak nuceni hledat si angažmá jinde. Buď v jiné evropské zemi, případně v zámoří.
Dnes si všimneme dvou případů.
LIEL ABADA – fotbalista
Toho času obléká dres Celticu Glasgow, který hraje nejvyšší skotskou soutěž Scottish Premiership. Smlouvu s ním uzavřel v létě 2021, od té doby má na svém kontě 21 ligových a 5 pohárových gólů.
S klubem dvakrá vyhrál ligu a ligový pohár a jednou Skotský pohár. Na konci sezony 2021/2022 obdržel jako první neevropský a také první izraelský fotbalista cenu Nejlepší mladý hráč Skotska.
Atmosféra v Celticu, především pokud jde o fanoušky, se zásadně vyhrotila po agresi Hamasu 7. října 2023. Tamní publikum je názorově orientováno proarabsky a tedy protiizaelsky. Nenávist fanoušků vůči Izraeli a jmenovitě vůči Lielu Abadovi se vyhrotila natolik, že byl nucen hledat si angažmá jinde. Uprostřed fanatismu namířeného proti jeho zemi se fotbal smysluplně hrát nedá.
Výsledkem je odchod Liela do USA. Hrát bude v klubu Charlotte FC ze Severní Karolíny, což je jeden z klubů nejvyšší americko-kanadské fotbalové soutěže Major Soccer league. Podle dostupných informací za něj Američané zaplatili 5 milionů dolarů. Liel podepsal kontrakt na tři roky s platem 1,5 milionu dolarů za sezonu. Protiizraelská nenávist tak připravila Celtic o jednoho talentovaného hráče. (Podobně přišli nedávno dva turecké kluby o dva izraelské talenty; o případu Yehezkela a Kartseva píšeme na jiném místě sportovní sekce Eretzu.)
Co dodat. Kdyby hloupost nadnášela…
YIFTAH ZIV – basketbalista
V červenci 2023 nastoupil na své první zahraniční angažmá – do klubu FCB Granada hrajícího nejvyšší španělskou soutěž. Dlouho však v Andalusii nepobyl. Po 7. říjnu 2023 byla atmosféra v týmu natolik nevlídná, že se rozhodl odejít do Francie. Koncem roku 2023 podepsal smlouvu s klubem nejvyšší francouzské ligy Saint Quentin BB, kde jsou poměry o poznání přátelštější.
Jak patrno, protiizraelská zaujatost prostupuje jako rakovina všemi segmenty mezinárodního společenství. Její chapadla zasahují jak do oblasti kultury (hanebné počínání vůči Izraeli pokud jde o jeho účastna letošní Eurovizi – také o tom píšeme jinde), tak sportu.
**
Dnes si všimneme dvou případů.
LIEL ABADA – fotbalista
Toho času obléká dres Celticu Glasgow, který hraje nejvyšší skotskou soutěž Scottish Premiership. Smlouvu s ním uzavřel v létě 2021, od té doby má na svém kontě 21 ligových a 5 pohárových gólů.
S klubem dvakrá vyhrál ligu a ligový pohár a jednou Skotský pohár. Na konci sezony 2021/2022 obdržel jako první neevropský a také první izraelský fotbalista cenu Nejlepší mladý hráč Skotska.
Atmosféra v Celticu, především pokud jde o fanoušky, se zásadně vyhrotila po agresi Hamasu 7. října 2023. Tamní publikum je názorově orientováno proarabsky a tedy protiizaelsky. Nenávist fanoušků vůči Izraeli a jmenovitě vůči Lielu Abadovi se vyhrotila natolik, že byl nucen hledat si angažmá jinde. Uprostřed fanatismu namířeného proti jeho zemi se fotbal smysluplně hrát nedá.
Výsledkem je odchod Liela do USA. Hrát bude v klubu Charlotte FC ze Severní Karolíny, což je jeden z klubů nejvyšší americko-kanadské fotbalové soutěže Major Soccer league. Podle dostupných informací za něj Američané zaplatili 5 milionů dolarů. Liel podepsal kontrakt na tři roky s platem 1,5 milionu dolarů za sezonu. Protiizraelská nenávist tak připravila Celtic o jednoho talentovaného hráče. (Podobně přišli nedávno dva turecké kluby o dva izraelské talenty; o případu Yehezkela a Kartseva píšeme na jiném místě sportovní sekce Eretzu.)
Co dodat. Kdyby hloupost nadnášela…
YIFTAH ZIV – basketbalista
V červenci 2023 nastoupil na své první zahraniční angažmá – do klubu FCB Granada hrajícího nejvyšší španělskou soutěž. Dlouho však v Andalusii nepobyl. Po 7. říjnu 2023 byla atmosféra v týmu natolik nevlídná, že se rozhodl odejít do Francie. Koncem roku 2023 podepsal smlouvu s klubem nejvyšší francouzské ligy Saint Quentin BB, kde jsou poměry o poznání přátelštější.
Jak patrno, protiizraelská zaujatost prostupuje jako rakovina všemi segmenty mezinárodního společenství. Její chapadla zasahují jak do oblasti kultury (hanebné počínání vůči Izraeli pokud jde o jeho účastna letošní Eurovizi – také o tom píšeme jinde), tak sportu.
**
36
válka 2023 / Eurovize: Cirkus kolem izraelské účasti pokračuje
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 3. Března 2024, 23:01:26 »A zavání to celé rafinovanou kampaní: udělat vše pro to, aby Izrael na eurovizním písničkovém klání ve švédském Malmö vůbec neúčinkoval.
Jak jinak si vysvětlit, že po odmítnutí písně „October Rain“ řekli pořadatelé ne také songu „Dancing Forever“, který měl ten původní nahradit? Netvrdím, že to tak je, ale rozhodně to takovým dojmem působí.
Píseň „October Rain“ byla zavržena proto, že údajně obsahovala politický podtext. K tomu viz v příloze mé vyjádření z předchozího článku [1] na toto téma. Izraelská veřejnoprávní vysílací společnost Public Broadcasting Corporation (KAN), která je izraelským zástupcem v Eurovizi a deleguje domácí interprety do soutěže, ačkoli původně trvala na tom, že do Švédska pojede zpěvačka Eden Golanová s písní „October Rain“bez změny textu, anebo se Izrael účasti vzdá, nakonec přistoupila na kompromis a poslala ke schválení jinou píseň – „Dancing Forever“.
A co se nestalo? Eurovizní kontroloři usoudili, že i tato píseň má politický podtext a izraelské straně důvěrně sdělili, že ani s písní „Dancing Forever“ nebude moci Eden Golanová soutěžit. Není divu, že se korporace KAN zařekla: když ani tato skladba ne, tak se eurovizního klání pro letošní rok vzdáme. (Volnou verzi této druhé písně v češtině nabízím v příloze.)
INTERVENCE PREZIDENTA
V té chvíli se do sporu vložil izraelský prezident Isaac Herzog [2]. Vedení společnosti KAN řekl (volně): Vzdát se účasti je přesně to, čeho chtějí naši nepřátelé dosáhnout. Usilují o bojkot našeho státu. Splnit jim toto přání by byla chyba. Naopak: musíme být v Malmö přítomni a soutěžit s hrdostí a se vztyčenou hlavou. Naše vlajka tam musí být vidět, stejně jako na kterémkoli jiném globálním fóru, zejména v této době.
Moudrá slova skutečného státníka? Nebo problematický postoj? Přiznám se, že i já jsem měl – a mám – s angažmá prezidenta principiální problém, jakkoli mu rozumím. Od počátku jsem se přikláněl k variantě, že za daných okolností by měl izraelský eurovizní tým zůstat doma. Jednání organizátorů vůči Izraeli mi připadá ponižující a za hranou.
Prezidentova rada padla v korporaci KAN na úrodnou půdu. Vedení společnosti se nakonec rozhodlo pro změnu textu původní melodie „October Rain“ a ten poslalo příslušné komisi supervizorů k posouzení [3]. Výsledek bychom se měli oficiálně dozvědět 10. března (osobně si myslím, že to bude dřív). Dle serverů má „nová“ píseň název „Hurricane“.
To už není kompromis, ale jednostranný ústupek izraelské strany. Opět se chce po Izraelcích, aby se sklonili a akceptovali potupné jednání. Strůjci masakru ze 7. října mohou slavit. Další důkaz zvrácenosti našeho světa. Zlo vítězí.
●
PŘÍLOHA
(I) – Mé vyjádření k textu původní písně „October Rain“:
Co je politického na textu, který obsahuje toto sdělení: Zůstaň se mnou, podívej se do mých očí a uvidíš, že lidé odcházejí a nikdy neřeknou sbohem. Je v tom politika? Anebo když Eden Golanová zpívá, že dnes v noci někdo ukradl Lunu a vzal jí světlo. Že vše vnímá černobíle. A ptá se, kdo je ten pošetilec, který jí namluvil, že kluci nepláčou.
Pokračuje: Hodiny a hodiny a květiny – výrazem květiny jsou ve slangovém vyjádření označování v izraelské armádě padlí; má toto snad být ukázka politizace? A dále: zpěvačka trpce konstatuje, že život není hra pro zbabělce. Ptá se, proč čas plyne tak divoce a dodává, že každý den přichází o rozum, ale v té tajemné jízdě se drží. Politika?
Pojďme dál. Mají něco společného s politikou vyjádření jako tanec v bouři, nemáme co skrývat nebo prosba vezmi mě domů a nech tento svět za námi? A když slibuje, že už nikdy více a dodává, že je stále mokrá od toho říjnového deště? Nechápu. Ani v další pasáži nic politického nenalézám. Život ve snu, extáze, tak to má být. Odejdeme, ale láska nikdy nezemře. Kde v tom hledat politiku? Netuším.
Závěr písně už je v hebrejštině. Opět: neobsahuje politiku, ale krutou pravdu. Není vzduch k dýchaní, žádný prostor. Ztrácím se den po dni. Všechno to jsou dobré děti, jedno po druhém. Jistěže, je to jasná narážka na pobyt nevinných v tunelech, kam byli gangstersky odvlečeni. Politika? Izraelská politika? Nikoli! Zvrácená vražedná politika teroristů, ale rozhodně ne tvůrců písně vyjadřující pocity těchto nevinných. Jestli o tomto se nesmí na Eurovizi zpívat, pak je lépe se jí nezúčastnit.
(II) – volný překlad textu písně „Dancing Forever“
Běh
Světla města
Boj
Moje mysl se skrývá
Nevím, co je správné
Vezmi mě na správnou cestu
Není čas a nemůžu udělat chybu
Nadechnout se
Vím, že jsem silná
Bráním se řetězům,
Ale už je to na hraně
Dívej, jak odlétám
Tančit jako anděl
Budeš si pamatovat
Že navždy tančím
Tančím jako anděl
Tonu ve východu slunce
Mé srdce je tak chladné
Ale má duše hoří
Někdo volá z nebe
Poslouchej
Naděje se nezastaví, jen roztáhne křídla
Je to jako milion hvězd
Co se na nebi náhle rozzářily
Srdce v ohni
Jsem bojovník
Nepřestávej hrát
Zesil zvuk hudby
Roztáhla jsem křídla
Létám oblohou
Slyším housle
Andělé nepláčou
Jen zpívají
Stále cítím zem pod svýma nohama
Tančit jako anděl
Budeš si pamatovat
Že budu tančit navždy
Budeme spolu tančit navždy
Zase budeme tančit…
Je to politický text, který si zasloužil vyloučení z eurovizní soutěže?
●
ODKAZY
[1]
https://lubomirstejskal.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=813547
[2]
https://www.timesofisrael.com/israel-says-it-will-edit-song-lyrics-to-avoid-being-disqualified-from-eurovision/
[3]
https://ogaegreece.com/israel-is-hurricane-the-new-entry-submitted-to-the-ebu/
Jak jinak si vysvětlit, že po odmítnutí písně „October Rain“ řekli pořadatelé ne také songu „Dancing Forever“, který měl ten původní nahradit? Netvrdím, že to tak je, ale rozhodně to takovým dojmem působí.
Píseň „October Rain“ byla zavržena proto, že údajně obsahovala politický podtext. K tomu viz v příloze mé vyjádření z předchozího článku [1] na toto téma. Izraelská veřejnoprávní vysílací společnost Public Broadcasting Corporation (KAN), která je izraelským zástupcem v Eurovizi a deleguje domácí interprety do soutěže, ačkoli původně trvala na tom, že do Švédska pojede zpěvačka Eden Golanová s písní „October Rain“bez změny textu, anebo se Izrael účasti vzdá, nakonec přistoupila na kompromis a poslala ke schválení jinou píseň – „Dancing Forever“.
A co se nestalo? Eurovizní kontroloři usoudili, že i tato píseň má politický podtext a izraelské straně důvěrně sdělili, že ani s písní „Dancing Forever“ nebude moci Eden Golanová soutěžit. Není divu, že se korporace KAN zařekla: když ani tato skladba ne, tak se eurovizního klání pro letošní rok vzdáme. (Volnou verzi této druhé písně v češtině nabízím v příloze.)
INTERVENCE PREZIDENTA
V té chvíli se do sporu vložil izraelský prezident Isaac Herzog [2]. Vedení společnosti KAN řekl (volně): Vzdát se účasti je přesně to, čeho chtějí naši nepřátelé dosáhnout. Usilují o bojkot našeho státu. Splnit jim toto přání by byla chyba. Naopak: musíme být v Malmö přítomni a soutěžit s hrdostí a se vztyčenou hlavou. Naše vlajka tam musí být vidět, stejně jako na kterémkoli jiném globálním fóru, zejména v této době.
Moudrá slova skutečného státníka? Nebo problematický postoj? Přiznám se, že i já jsem měl – a mám – s angažmá prezidenta principiální problém, jakkoli mu rozumím. Od počátku jsem se přikláněl k variantě, že za daných okolností by měl izraelský eurovizní tým zůstat doma. Jednání organizátorů vůči Izraeli mi připadá ponižující a za hranou.
Prezidentova rada padla v korporaci KAN na úrodnou půdu. Vedení společnosti se nakonec rozhodlo pro změnu textu původní melodie „October Rain“ a ten poslalo příslušné komisi supervizorů k posouzení [3]. Výsledek bychom se měli oficiálně dozvědět 10. března (osobně si myslím, že to bude dřív). Dle serverů má „nová“ píseň název „Hurricane“.
To už není kompromis, ale jednostranný ústupek izraelské strany. Opět se chce po Izraelcích, aby se sklonili a akceptovali potupné jednání. Strůjci masakru ze 7. října mohou slavit. Další důkaz zvrácenosti našeho světa. Zlo vítězí.
●
PŘÍLOHA
(I) – Mé vyjádření k textu původní písně „October Rain“:
Co je politického na textu, který obsahuje toto sdělení: Zůstaň se mnou, podívej se do mých očí a uvidíš, že lidé odcházejí a nikdy neřeknou sbohem. Je v tom politika? Anebo když Eden Golanová zpívá, že dnes v noci někdo ukradl Lunu a vzal jí světlo. Že vše vnímá černobíle. A ptá se, kdo je ten pošetilec, který jí namluvil, že kluci nepláčou.
Pokračuje: Hodiny a hodiny a květiny – výrazem květiny jsou ve slangovém vyjádření označování v izraelské armádě padlí; má toto snad být ukázka politizace? A dále: zpěvačka trpce konstatuje, že život není hra pro zbabělce. Ptá se, proč čas plyne tak divoce a dodává, že každý den přichází o rozum, ale v té tajemné jízdě se drží. Politika?
Pojďme dál. Mají něco společného s politikou vyjádření jako tanec v bouři, nemáme co skrývat nebo prosba vezmi mě domů a nech tento svět za námi? A když slibuje, že už nikdy více a dodává, že je stále mokrá od toho říjnového deště? Nechápu. Ani v další pasáži nic politického nenalézám. Život ve snu, extáze, tak to má být. Odejdeme, ale láska nikdy nezemře. Kde v tom hledat politiku? Netuším.
Závěr písně už je v hebrejštině. Opět: neobsahuje politiku, ale krutou pravdu. Není vzduch k dýchaní, žádný prostor. Ztrácím se den po dni. Všechno to jsou dobré děti, jedno po druhém. Jistěže, je to jasná narážka na pobyt nevinných v tunelech, kam byli gangstersky odvlečeni. Politika? Izraelská politika? Nikoli! Zvrácená vražedná politika teroristů, ale rozhodně ne tvůrců písně vyjadřující pocity těchto nevinných. Jestli o tomto se nesmí na Eurovizi zpívat, pak je lépe se jí nezúčastnit.
(II) – volný překlad textu písně „Dancing Forever“
Běh
Světla města
Boj
Moje mysl se skrývá
Nevím, co je správné
Vezmi mě na správnou cestu
Není čas a nemůžu udělat chybu
Nadechnout se
Vím, že jsem silná
Bráním se řetězům,
Ale už je to na hraně
Dívej, jak odlétám
Tančit jako anděl
Budeš si pamatovat
Že navždy tančím
Tančím jako anděl
Tonu ve východu slunce
Mé srdce je tak chladné
Ale má duše hoří
Někdo volá z nebe
Poslouchej
Naděje se nezastaví, jen roztáhne křídla
Je to jako milion hvězd
Co se na nebi náhle rozzářily
Srdce v ohni
Jsem bojovník
Nepřestávej hrát
Zesil zvuk hudby
Roztáhla jsem křídla
Létám oblohou
Slyším housle
Andělé nepláčou
Jen zpívají
Stále cítím zem pod svýma nohama
Tančit jako anděl
Budeš si pamatovat
Že budu tančit navždy
Budeme spolu tančit navždy
Zase budeme tančit…
Je to politický text, který si zasloužil vyloučení z eurovizní soutěže?
●
ODKAZY
[1]
https://lubomirstejskal.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=813547
[2]
https://www.timesofisrael.com/israel-says-it-will-edit-song-lyrics-to-avoid-being-disqualified-from-eurovision/
[3]
https://ogaegreece.com/israel-is-hurricane-the-new-entry-submitted-to-the-ebu/
37
Sport / EuroBasket 2025
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 25. Února 2024, 20:50:27 »Prohra v druhém kvalifikačním zápase.
38
válka 2023 / Organizátoři Eurovize mají problém s izraelskou soutěžní písní
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 24. Února 2024, 21:57:04 »Letošní eurovizní písničkové klání bude hostit od 7. do 11. května švédské Malmö. Jednotlivé zúčastněné země už vybírají interprety a soutěžní songy.
Česká republika už má vybráno – zpěvačku Aiko s písní „Pedestal“.
A vybrali také v Izraeli, který se zapojuje do Eurovize od roku 1973, přičemž v soutěži už čtyřikrát zvítězil. Zde uveďme, že Eurovize nemá nic společného s Evropskou unií. Jde o podnik pořádaný EBU – Evropskou vysílací unií, a to od roku 1956, tedy dávno předtím, než byla EU ustavena. (Na občasné výkřiky v internetové diskusi, co že má Izrael v Eurovizi co pohledávat, odpovídám: Inu má. Je řádným členem EBU, stejně jako řada dalších mimoevropských zemí, namátkou Egypt, Alžírsko nebo Libanon.
Výsledek národního výběru v Izraeli je následující. Zemi bude reprezentovat zpěvačka Eden Golanová. Odborná komise se rozhodla pro píseň „October Rain“ (Říjnový déšť). Nebylo by fér zastírat, že nemá souvislost se 7. říjnem 2023. Stejně tak ale je třeba říci, že nejde o píseň politickou, neboť popisuje pocity lidí týkající se onoho příšerného masakru, jehož obětí bylo více než 350 účastníků hudebního festivalu Supernova Sukkot. Lze říci, že pro Izraelce je 7. říjen 2023 podobným národním traumatem jako pro moji generaci 21. srpen 1968 a pro generace předešlé nejprve Mnichov 1938 a pak 15. březen 1939. Osobně si myslím, že umělecky zpracované téma týkající se 7. října 2023 na Eurovizi patří a byl bych značně překvapen, kdyby ho izraelská strana ignorovala. (Zkusme si představit, že na Eurovizi 1969 v Madridu by bylo zastoupeno Československo a náš zástupce soutěžil s písní ve stylu „Modlitby pro Martu“. Také by na tom nebylo nic nepochopitelného.)
Bohužel zde došlo k tomu, že příslušné orgány EBU po obdržení textu písně „October Rain“ ke kontrole usoudily, zatím neoficiálně, že text je příliš politický [1] a jako takový nemůže být přijat vzhledem k proklamované apolitičnosti celého podniku (což je ovšem minimálně diskutabilní). Izrael má tak do 11. března možnost přihlásit buď nový text, případně celou novou soutěžní skladbu.
Něco takového ovšem představitelé Izraelské veřejnoprávní vysílací korporace (KAN), která za Izrael soutěžící do Eurovize deleguje, z principu odmítá. Trvá na tom, že buď „October Rain“, a pokud ne, Izrael se účinkování na letošním klání v Malmö vzdá. Důvody asi není zapotřebí obšírně vysvětlovat, jde o věc principu.
Pokud tedy EBU píseň „October Rain“ oficiálně zakáže, a zatím tomu vše nasvědčuje, dopustí se přesně toho, proti čemu údajně bojuje – politizace celé věci. Vyjde tím paradoxně vstříc přání předsedy vlády Palestinskoarabské autonomie Mohammada Štayyeho, který na nedávné bezpečnostní konferenci v Mnichově řekl, že svět by se měl přestat zabývat masakrem ze 7. října 2023 a neměl by na něj klást na něj důraz; jinými slovy – měl by zapomenout. Zákaz písně, která umělecky interpretuje onu událost, je tím, po čem palestinští Arabové volají. Nehoráznost postoje EBU tkví také v tom, že staví masové vrahy do role morálních vítězů, pakliže hrůzné důsledky jimi spáchaného masakru nelze umělecky – a podotýkám: nepoliticky – zpracovat, aniž by nenásledovalo vyloučení.
Osobně si apolitičnost Eurovize představuji tak, že nebude propagována žádná politická či jiná ideologie, a to ani progresivistická (zde mají organizátoři hodně másla na hlavě). Naproti tomu umělecky zpracovanou krutou zkušenost lidí s dopady některých politik je nutné uvítat a ocenit – viz píseň „1944“ ukrajinské soutěžící Džamaly o následcích deportace krymských Tatarů za sovětské éry ve 40. letech minulého století, která na Eurovizi 2016 zvítězila. Tenkrát ještě příslušný orgán EBU dokázal, že má zdravý úsudek a smysl pro to, co ještě není politizace soutěže. V případě písně „October Rain“, jakkoli jde v zásadě o něco podobného, patrně – zatím je to neoficiální, čeká se na definitivní vyjádření – měří docela jiným metrem. (Pokud bude píseň opravdu zakázána a Izrael z principu ze soutěže odstoupí, bude k dokonalosti zbývat jediné: aby Hamas v oficiálním vyjádření zaslaném do ústředí EBU v Ženevě vřele poděkoval za to, jak neohroženě se vysílací unie postavila za „palestinskou věc“).
Je na každém z nás, kdo nechová vůči Eurovizi apriorní nenávist, aby posoudil, nakolik je text písně „October Rain“ politický a nakolik jde o lidskou výpověď o něčem, co se skutečně stalo, jakkoli je to děsivé a šílené. Anglický text (většina písně) a do angličtiny přeložený hebrejský závěr přineslo několik serverů, mezi nimi Wiwibloggs.com [2].
A JÁ SE PTÁM
Ano, kladu si kaskádu otázek (vycházím z vlastní volné interpretace originálu). Co je politického na textu, který obsahuje toto sdělení: Zůstaň se mnou, podívej se do mých očí a uvidíš, že lidé odcházejí a nikdy neřeknou sbohem. Je v tom politika?
Anebo když zpívá, že dnes v noci někdo ukradl Lunu a vzal zpěvačce světlo. Že vše vnímá černobíle. A ptá se, kdo je ten pošetilec, který jí namluvil, že kluci nepláčou.
Pokračuje: Hodiny a hodiny a květiny – výrazem květiny jsou ve slangovém vyjádření označování v izraelské armádě padlí; má to snad být ukázka politizace? A dále: zpěvačka trpce konstatuje, že život není hra pro zbabělce. Ptá se, proč čas plyne tak divoce a dodává, že každý den přichází o rozum, ale v té tajemné jízdě se drží. Politika?
Pojďme dál. Mají něco společného s politikou slova vyjádření jako tanec v bouři, nemáme co skrývat nebo prosba vezmi mě domů a nech tento svět za námi. A když slibuje, že už nikdy více a dodává, že je stále mokrá od toho říjnového deště? Nechápu.
Ani v další pasáži nic politického nenalézám. Život ve snu, extáze, tak to má být. Odejdeme, ale láska nikdy nezemře. Kde v tom hledat politiku? Netuším.
Závěr písně už je v hebrejštině.
Opět: neobsahuje politiku, ale krutou pravdu. Není vzduch k dýchaní, žádný prostor. Ztrácím se den po dni. Všechno to jsou dobré děti, jedno po druhém. Jistěže, je to jasná narážka na pobyt nevinných v tunelech, kam byli gangstersky odvlečeni. Politika? Izraelská politika? Nikoli! Zvrácená vražedná politika teroristů, ale rozhodně ne tvůrců písně vyjadřující pocity těchto nevinných. Jestli o tomto se nesmí na Eurovizi zpívat, pak je lépe se jí nezúčastnit. To píšu jako někdo, kdo ji sleduje od svých dvaceti let (bude mi osmašedesát) a kdo pamatuje nechutnou diskriminaci izraelských soutěžních písní, které v Československé televizi v 80. letech komunističtí cenzoři s oblibou vystříhávali. Bylo to stupidní a nesmyslné, tupá snaha zakrýt pravdu. Nejsme dnes svědky něčeho podobného?
To se brzy oficiálně dozvíme.
P. S. Objektivně dodám, že EBU zaslouží poděkování za to, že odolala tlakům pocházejícím z některých participujících zemí a jejich veřejnoprávních televizí (jmenovitě jde o Irsko, Finsko, Island, Švédsko a Dánsko), které požadovaly, aby byl Izrael z letošní Eurovize vyloučen. Pokud ale nakonec sama EBU vystaví písni „October Rain“ červenou kartu, její dosavadní aktivita garantující, že Izrael nebude v Malmö diskriminován se obrátí vniveč.
●
ODKAZY
[1]
https://www.timesofisrael.com/discord-with-eurovision-over-song-choice-could-risk-israels-spot-in-contest/
[2]
https://wiwibloggs.com/2024/02/22/read-the-october-rain-lyrics-that-may-get-israels-song-banned-from-eurovision/280185/
Česká republika už má vybráno – zpěvačku Aiko s písní „Pedestal“.
A vybrali také v Izraeli, který se zapojuje do Eurovize od roku 1973, přičemž v soutěži už čtyřikrát zvítězil. Zde uveďme, že Eurovize nemá nic společného s Evropskou unií. Jde o podnik pořádaný EBU – Evropskou vysílací unií, a to od roku 1956, tedy dávno předtím, než byla EU ustavena. (Na občasné výkřiky v internetové diskusi, co že má Izrael v Eurovizi co pohledávat, odpovídám: Inu má. Je řádným členem EBU, stejně jako řada dalších mimoevropských zemí, namátkou Egypt, Alžírsko nebo Libanon.
Výsledek národního výběru v Izraeli je následující. Zemi bude reprezentovat zpěvačka Eden Golanová. Odborná komise se rozhodla pro píseň „October Rain“ (Říjnový déšť). Nebylo by fér zastírat, že nemá souvislost se 7. říjnem 2023. Stejně tak ale je třeba říci, že nejde o píseň politickou, neboť popisuje pocity lidí týkající se onoho příšerného masakru, jehož obětí bylo více než 350 účastníků hudebního festivalu Supernova Sukkot. Lze říci, že pro Izraelce je 7. říjen 2023 podobným národním traumatem jako pro moji generaci 21. srpen 1968 a pro generace předešlé nejprve Mnichov 1938 a pak 15. březen 1939. Osobně si myslím, že umělecky zpracované téma týkající se 7. října 2023 na Eurovizi patří a byl bych značně překvapen, kdyby ho izraelská strana ignorovala. (Zkusme si představit, že na Eurovizi 1969 v Madridu by bylo zastoupeno Československo a náš zástupce soutěžil s písní ve stylu „Modlitby pro Martu“. Také by na tom nebylo nic nepochopitelného.)
Bohužel zde došlo k tomu, že příslušné orgány EBU po obdržení textu písně „October Rain“ ke kontrole usoudily, zatím neoficiálně, že text je příliš politický [1] a jako takový nemůže být přijat vzhledem k proklamované apolitičnosti celého podniku (což je ovšem minimálně diskutabilní). Izrael má tak do 11. března možnost přihlásit buď nový text, případně celou novou soutěžní skladbu.
Něco takového ovšem představitelé Izraelské veřejnoprávní vysílací korporace (KAN), která za Izrael soutěžící do Eurovize deleguje, z principu odmítá. Trvá na tom, že buď „October Rain“, a pokud ne, Izrael se účinkování na letošním klání v Malmö vzdá. Důvody asi není zapotřebí obšírně vysvětlovat, jde o věc principu.
Pokud tedy EBU píseň „October Rain“ oficiálně zakáže, a zatím tomu vše nasvědčuje, dopustí se přesně toho, proti čemu údajně bojuje – politizace celé věci. Vyjde tím paradoxně vstříc přání předsedy vlády Palestinskoarabské autonomie Mohammada Štayyeho, který na nedávné bezpečnostní konferenci v Mnichově řekl, že svět by se měl přestat zabývat masakrem ze 7. října 2023 a neměl by na něj klást na něj důraz; jinými slovy – měl by zapomenout. Zákaz písně, která umělecky interpretuje onu událost, je tím, po čem palestinští Arabové volají. Nehoráznost postoje EBU tkví také v tom, že staví masové vrahy do role morálních vítězů, pakliže hrůzné důsledky jimi spáchaného masakru nelze umělecky – a podotýkám: nepoliticky – zpracovat, aniž by nenásledovalo vyloučení.
Osobně si apolitičnost Eurovize představuji tak, že nebude propagována žádná politická či jiná ideologie, a to ani progresivistická (zde mají organizátoři hodně másla na hlavě). Naproti tomu umělecky zpracovanou krutou zkušenost lidí s dopady některých politik je nutné uvítat a ocenit – viz píseň „1944“ ukrajinské soutěžící Džamaly o následcích deportace krymských Tatarů za sovětské éry ve 40. letech minulého století, která na Eurovizi 2016 zvítězila. Tenkrát ještě příslušný orgán EBU dokázal, že má zdravý úsudek a smysl pro to, co ještě není politizace soutěže. V případě písně „October Rain“, jakkoli jde v zásadě o něco podobného, patrně – zatím je to neoficiální, čeká se na definitivní vyjádření – měří docela jiným metrem. (Pokud bude píseň opravdu zakázána a Izrael z principu ze soutěže odstoupí, bude k dokonalosti zbývat jediné: aby Hamas v oficiálním vyjádření zaslaném do ústředí EBU v Ženevě vřele poděkoval za to, jak neohroženě se vysílací unie postavila za „palestinskou věc“).
Je na každém z nás, kdo nechová vůči Eurovizi apriorní nenávist, aby posoudil, nakolik je text písně „October Rain“ politický a nakolik jde o lidskou výpověď o něčem, co se skutečně stalo, jakkoli je to děsivé a šílené. Anglický text (většina písně) a do angličtiny přeložený hebrejský závěr přineslo několik serverů, mezi nimi Wiwibloggs.com [2].
A JÁ SE PTÁM
Ano, kladu si kaskádu otázek (vycházím z vlastní volné interpretace originálu). Co je politického na textu, který obsahuje toto sdělení: Zůstaň se mnou, podívej se do mých očí a uvidíš, že lidé odcházejí a nikdy neřeknou sbohem. Je v tom politika?
Anebo když zpívá, že dnes v noci někdo ukradl Lunu a vzal zpěvačce světlo. Že vše vnímá černobíle. A ptá se, kdo je ten pošetilec, který jí namluvil, že kluci nepláčou.
Pokračuje: Hodiny a hodiny a květiny – výrazem květiny jsou ve slangovém vyjádření označování v izraelské armádě padlí; má to snad být ukázka politizace? A dále: zpěvačka trpce konstatuje, že život není hra pro zbabělce. Ptá se, proč čas plyne tak divoce a dodává, že každý den přichází o rozum, ale v té tajemné jízdě se drží. Politika?
Pojďme dál. Mají něco společného s politikou slova vyjádření jako tanec v bouři, nemáme co skrývat nebo prosba vezmi mě domů a nech tento svět za námi. A když slibuje, že už nikdy více a dodává, že je stále mokrá od toho říjnového deště? Nechápu.
Ani v další pasáži nic politického nenalézám. Život ve snu, extáze, tak to má být. Odejdeme, ale láska nikdy nezemře. Kde v tom hledat politiku? Netuším.
Závěr písně už je v hebrejštině.
Opět: neobsahuje politiku, ale krutou pravdu. Není vzduch k dýchaní, žádný prostor. Ztrácím se den po dni. Všechno to jsou dobré děti, jedno po druhém. Jistěže, je to jasná narážka na pobyt nevinných v tunelech, kam byli gangstersky odvlečeni. Politika? Izraelská politika? Nikoli! Zvrácená vražedná politika teroristů, ale rozhodně ne tvůrců písně vyjadřující pocity těchto nevinných. Jestli o tomto se nesmí na Eurovizi zpívat, pak je lépe se jí nezúčastnit. To píšu jako někdo, kdo ji sleduje od svých dvaceti let (bude mi osmašedesát) a kdo pamatuje nechutnou diskriminaci izraelských soutěžních písní, které v Československé televizi v 80. letech komunističtí cenzoři s oblibou vystříhávali. Bylo to stupidní a nesmyslné, tupá snaha zakrýt pravdu. Nejsme dnes svědky něčeho podobného?
To se brzy oficiálně dozvíme.
P. S. Objektivně dodám, že EBU zaslouží poděkování za to, že odolala tlakům pocházejícím z některých participujících zemí a jejich veřejnoprávních televizí (jmenovitě jde o Irsko, Finsko, Island, Švédsko a Dánsko), které požadovaly, aby byl Izrael z letošní Eurovize vyloučen. Pokud ale nakonec sama EBU vystaví písni „October Rain“ červenou kartu, její dosavadní aktivita garantující, že Izrael nebude v Malmö diskriminován se obrátí vniveč.
●
ODKAZY
[1]
https://www.timesofisrael.com/discord-with-eurovision-over-song-choice-could-risk-israels-spot-in-contest/
[2]
https://wiwibloggs.com/2024/02/22/read-the-october-rain-lyrics-that-may-get-israels-song-banned-from-eurovision/280185/
39
Sport / Vzpírání
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 21. Února 2024, 21:47:24 »Kompletní výsledky Izraele na ME 2024.
40
Sport / Případ Yehezkel
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 21. Února 2024, 21:32:00 »Zveřejněny některé argumenty žaloby na Antalyaspor.