Autor Téma: Geníza v Káhiře  (Přečteno 8795 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Offline Vader

  • Administrátor
  • *****
  • Příspěvků: 1 626
  • Pohlaví: Mužské
Geníza v Káhiře
« kdy: 27. Listopadu 2008, 08:51:12 »
Nakousli jsme v jinem threadu kahirskou genizu. Pravda, uplne nechtene, ale stalo se.  ;)
Mate-li, pratele, nejake poznatky, zkusenosti, dohady (tech prosim co nejmene) ohledne tematu, sem s tim, prosim. Verim, se nejen ja, ale i ostatni se radi pouci a priuci. Do toho.

Offline petahyah

  • Nestor
  • *****
  • Příspěvků: 618
Re: Geníza v Káhiře
« Odpověď #1 kdy: 28. Listopadu 2008, 11:36:21 »
Nakousli jsme v jinem threadu kahirskou genizu. Pravda, uplne nechtene, ale stalo se.  ;)
Mate-li, pratele, nejake poznatky, zkusenosti, dohady (tech prosim co nejmene) ohledne tematu, sem s tim, prosim. Verim, se nejen ja, ale i ostatni se radi pouci a priuci. Do toho.

Máte ma mysli objev textů v Káhirské genize - jako byl třeba Damašský dokument?
יואל טייטלבוים

Offline Vader

  • Administrátor
  • *****
  • Příspěvků: 1 626
  • Pohlaví: Mužské
Re: Geníza v Káhiře
« Odpověď #2 kdy: 29. Listopadu 2008, 17:02:58 »
Máte ma mysli objev textů v Káhirské genize - jako byl třeba Damašský dokument?

Po pravde zrovna Damassky dokument byl uveden jako nalez kumransky, a jako nalezeny v kahirske genize ho uvadi vyhradne karaite (AFAIK). Ale i kdyby, co ma co delat karaitsky svitek v ortodoxni/rabanitske synagoze, nehlede na jeho dosti pozdni umisteni pobliz Slaneho more ?
Mel jsem na mysli zejmena svitky Tory i Tenachu, ktere jsou pismeno od pismene stejne jako dnesni, stejne tak i "zapisky" blizsi archeologii, nez kanonu.

Offline petahyah

  • Nestor
  • *****
  • Příspěvků: 618
Re: Geníza v Káhiře
« Odpověď #3 kdy: 30. Listopadu 2008, 00:20:45 »
Máte ma mysli objev textů v Káhirské genize - jako byl třeba Damašský dokument?

Po pravde zrovna Damassky dokument byl uveden jako nalez kumransky, a jako nalezeny v kahirske genize ho uvadi vyhradne karaite (AFAIK). Ale i kdyby, co ma co delat karaitsky svitek v ortodoxni/rabanitske synagoze, nehlede na jeho dosti pozdni umisteni pobliz Slaneho more ?
Mel jsem na mysli zejmena svitky Tory i Tenachu, ktere jsou pismeno od pismene stejne jako dnesni, stejne tak i "zapisky" blizsi archeologii, nez kanonu.

https://www.lib.cam.ac.uk/Taylor-Schechter/GOLD/T-S10K6/

Jakob Shapir and Schechter nebyli karaité. V káhiře genize nebyly nalezeny jen karaitské texty (dopis starších z Aškelonu), texty z vazbou na karaity Damašský dokument, ale i fragmenty koránu.
יואל טייטלבוים

Elazar

  • Host
Re: Geníza v Káhiře
« Odpověď #4 kdy: 30. Listopadu 2008, 11:13:28 »
Máte ma mysli objev textů v Káhirské genize - jako byl třeba Damašský dokument?

Po pravde zrovna Damassky dokument byl uveden jako nalez kumransky, a jako nalezeny v kahirske genize ho uvadi vyhradne karaite (AFAIK). Ale i kdyby, co ma co delat karaitsky svitek v ortodoxni/rabanitske synagoze, nehlede na jeho dosti pozdni umisteni pobliz Slaneho more ?

Třeba to, že kdysi v minulosti nebyli všichni karaité jako karaite.cz a rabanité a karaité navzájem dokázali ve světlých chvilkách kooperovat. ;) Mě by vůbec nepřekvalpilo, kdyby tam byly zbytky třeba z Mahábharáty  :D Situace zkrátka nebyla černobílá, jak by si někteří rádi představovali.

eleazar

  • Host
Re: Geníza v Káhiře
« Odpověď #5 kdy: 4. Prosince 2008, 20:08:58 »
Roku 1896 o.l. bylo v káhirské geníze nalezeno 5 zlomků hebrejsky psané Knihy moudrosti J. Síracha, v Čechách známé jako Sírachovec.
Později byly nalezeny další její fragmenty v kumránkém klášteře a v Mecadě. Tato kniha má velmi pohnutou historii.
Byla nepsána mezi ponifikátem velekněze Šimeóna a makkabejskými válkami. Jejím největším historickým významem je, že je prvním dokladem o rozdělení Tenachu na Tóru, Neviim a Ktubim.
Po makkabejských válkách byla kniha přeložena do tehdejšího nářečí alexandrijské řečtiny.
Poobně jako jiné knihy se nedochovala pouze v biblické versi, ale mezi lidem kolovalo mnoho jejích opisů, které měly přidané či pozměněné určité verše.
Převést dynaminku hebrejského textu do řečtiny je úkol nadlidský a hebrejská verze se od řecké liší nejen v rozsahu (jako rukopisy), ale některé veše jsou přeloženy z hebrejštiny až příliš volně, takže mají v příslušném jazyce odlišný význam.
Na jamnijském koncilu kniha za kanonickou přijata nebyla, jelikož se tehdy nepodařilo prokázat, že byla původně napsána hebrejsky.
Hebrejský originál ve středověku zmizel, někteří lidé jsou přesvědčeni o tom, že jej schvátily vatikánské archívy a od té doby byl k dispozici jen řecký text, případně jeho překlady.
Do češtiny byla kniha přeložena již za Karla IV. v první české Bibli, ale z latinského překladu. Později byla překládána z řečtiny v rámci Kralické Bible. Prvním překladem do češtiny, který by měl k dispozici i hebrejské zlomky je až Ekumenický překlad, který obsahuje obě verze.

 

Sitemap 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15