Autor Téma: O Karaimech a jejich náboženství - karaismu  (Přečteno 97703 krát)

0 uživatelů a 2 Hostů prohlíží toto téma.

Offline petahyah

  • Nestor
  • *****
  • Příspěvků: 618
Re: O Karaimech a jejich náboženství - karaismu
« Odpověď #75 kdy: 2. Srpna 2009, 20:40:02 »
A na samotný závěr, na vysvětlenou: Tomáš Matonoha je z Brna.

I nejvetsi kreten muze byt z Brna, proste vyjimka. Je to sprostak, neumetel a hystrionska parodie na herce.

Měli by ho cajzla vykopat na Špilas  ;D
יואל טייטלבוים

Offline Vader

  • Administrátor
  • *****
  • Příspěvků: 1 626
  • Pohlaví: Mužské
Re: O Karaimech a jejich náboženství - karaismu
« Odpověď #76 kdy: 2. Srpna 2009, 21:47:31 »
A na samotný závěr, na vysvětlenou: Tomáš Matonoha je z Brna.

I nejvetsi kreten muze byt z Brna, proste vyjimka. Je to sprostak, neumetel a hystrionska parodie na herce.

Měli by ho cajzla vykopat na Špilas  ;D

 ;D ;D ... a pak z hradeb zase dolu  ;D

Offline petahyah

  • Nestor
  • *****
  • Příspěvků: 618
Re: O Karaimech a jejich náboženství - karaismu
« Odpověď #77 kdy: 2. Srpna 2009, 22:19:32 »
A na samotný závěr, na vysvětlenou: Tomáš Matonoha je z Brna.

I nejvetsi kreten muze byt z Brna, proste vyjimka. Je to sprostak, neumetel a hystrionska parodie na herce.

Měli by ho cajzla vykopat na Špilas  ;D[/size]

 ;D ;D ... a pak z hradeb zase dolu  ;D

Tož tak, do Brnka tento cajzl nepatří  ;D
יואל טייטלבוים

Offline Dan

  • Plný člen
  • ***
  • Příspěvků: 134
Re: O Karaimech a jejich náboženství - karaismu
« Odpověď #78 kdy: 6. Srpna 2009, 22:31:06 »
Dnes mi přišlo zajímavé video, tato skupina se zajímavě modlí. Nejsem si jistý jestli se jedná přímo o Jemenity, nebo jen skupinu jimi inspirovanou. Zajímavé je, že se modlí podobně jako karaimové, až na ty tefillin.

https://www.youtube.com/watch?v=xJYvBJFb8CQ

Nevíte o kde by se daly najít informace o důvodech změny způsobu modlení? Došlo k této změně z prostorových a klimatických důvodů? Chápu, že by se židé těžko modlili naboso v době evropské zimy, a že by asi nešlo padat tváří na zem v synagogách přeplněných ghett.

Offline Vader

  • Administrátor
  • *****
  • Příspěvků: 1 626
  • Pohlaví: Mužské
Re: O Karaimech a jejich náboženství - karaismu
« Odpověď #79 kdy: 6. Srpna 2009, 22:33:22 »
off topic : lidicky, proc pridavate plural k pluralu ? Karaimove, gojimove, z toho mi vstavaji vlasy na hlave a vikingsky vous trci vpred  :(

Offline petahyah

  • Nestor
  • *****
  • Příspěvků: 618
Re: O Karaimech a jejich náboženství - karaismu
« Odpověď #80 kdy: 6. Srpna 2009, 22:46:25 »
off topic : lidicky, proc pridavate plural k pluralu ? Karaimove, gojimove, z toho mi vstavaji vlasy na hlave a vikingsky vous trci vpred  :(

Není náhodou slovo karaimové užívané i v české odborné literatuře?
יואל טייטלבוים

Elazar

  • Host
Re: O Karaimech a jejich náboženství - karaismu
« Odpověď #81 kdy: 6. Srpna 2009, 23:08:20 »
off topic : lidicky, proc pridavate plural k pluralu ? Karaimove, gojimove, z toho mi vstavaji vlasy na hlave a vikingsky vous trci vpred  :(

Není náhodou slovo karaimové užívané i v české odborné literatuře?

Žádná neexistuje, takže není.
« Poslední změna: 6. Srpna 2009, 23:22:04 od Elazar »

Elazar

  • Host
Re: O Karaimech a jejich náboženství - karaismu
« Odpověď #82 kdy: 6. Srpna 2009, 23:15:18 »
Nevíte o kde by se daly najít informace o důvodech změny způsobu modlení? Došlo k této změně z prostorových a klimatických důvodů? Chápu, že by se židé těžko modlili naboso v době evropské zimy, a že by asi nešlo padat tváří na zem v synagogách přeplněných ghett.

Chodit bosý a padat na tvář se dělalo v Chrámu. Synagoga Chrám není, takže jeden z aktů, který měl zabránit tomu, aby se synagoga stala "vizuální" náhradou za Chrám, bylo i to, že se v synagoze stojí nebo sedí a chodí se tam v botech. Svou roli sehrálo i odlišení se od křesťanů a různých saducejských odnoží aktivních i po zničení Chrámu (tehdy nebyl problém křesťany a židy zaměnit, enycyklopedie, denominace ani nic podobného skoro neexistovalo), které si ve svých chrámech klekali na zem apod. Dnes se praktika chození na boso (nebo v nekožené obuvi) a padání na tvář praktikuje také, ale jen při zvláštních příležitostech (9. av, jom kipur).

Offline petahyah

  • Nestor
  • *****
  • Příspěvků: 618
Re: O Karaimech a jejich náboženství - karaismu
« Odpověď #83 kdy: 7. Srpna 2009, 00:07:54 »
off topic : lidicky, proc pridavate plural k pluralu ? Karaimove, gojimove, z toho mi vstavaji vlasy na hlave a vikingsky vous trci vpred  :(

Není náhodou slovo karaimové užívané i v české odborné literatuře?

Žádná neexistuje, takže není.

Třeba Doc. Phdr. Leoš Šatava, Csc používá slovo Karaimové, označuje tak jak etno-konfesionální tak čistě náboženskou skupinu.
Slovo gójimové slyším poprvé, vždy jsem slyšel nebo četl gójové.
Stejně tak mi nepřijde divné počeštění jiných názvů židovských náboženských skupin, netrhá mi uši, když slyším karaimové (místo karaim), gójové (místo gojim), saducejové (místo cadokim), sefardé (místo sefardim), aškenázové (místo aškenazim), jemenité (místo temanim), samaritáni (místo šomronim nebo šomerim).

V jiných slovanských jazycích je to stejné.
« Poslední změna: 7. Srpna 2009, 00:10:06 od petahyah »
יואל טייטלבוים

Offline petahyah

  • Nestor
  • *****
  • Příspěvků: 618
Re: O Karaimech a jejich náboženství - karaismu
« Odpověď #84 kdy: 7. Srpna 2009, 00:36:03 »
Nevíte o kde by se daly najít informace o důvodech změny způsobu modlení? Došlo k této změně z prostorových a klimatických důvodů? Chápu, že by se židé těžko modlili naboso v době evropské zimy, a že by asi nešlo padat tváří na zem v synagogách přeplněných ghett.

Chodit bosý a padat na tvář se dělalo v Chrámu. Synagoga Chrám není, takže jeden z aktů, který měl zabránit tomu, aby se synagoga stala "vizuální" náhradou za Chrám, bylo i to, že se v synagoze stojí nebo sedí a chodí se tam v botech. Svou roli sehrálo i odlišení se od křesťanů a různých saducejských odnoží aktivních i po zničení Chrámu (tehdy nebyl problém křesťany a židy zaměnit, enycyklopedie, denominace ani nic podobného skoro neexistovalo), které si ve svých chrámech klekali na zem apod. Dnes se praktika chození na boso (nebo v nekožené obuvi) a padání na tvář praktikuje také, ale jen při zvláštních příležitostech (9. av, jom kipur).

A co dělali Izraelité v době když neměli Chrám? Nepadali náhodou také na tvář?
Proč chodí severoafričtí a blízkovýchodní židé bez bot?
Proč se jemenité modlí bez bot a proč padají na tvář i mimo 9 av a Jom Kipur?
Hlavním důvodem mělo být údajně odlišení od křesťanů (pokud si dobře pamatuji tak konkrétně od biskupů a nějaké jejich modlitby) a došlo k tomu v 10 století.
יואל טייטלבוים

Offline Vader

  • Administrátor
  • *****
  • Příspěvků: 1 626
  • Pohlaví: Mužské
Re: O Karaimech a jejich náboženství - karaismu
« Odpověď #85 kdy: 7. Srpna 2009, 03:18:01 »
Třeba Doc. Phdr. Leoš Šatava, Csc používá slovo Karaimové

A karaim by nestacilo ? BTW RNDr. Hollan rika kave "cerny blivajz". Ma to podle vas status normy ?

Citovat
Slovo gójimové slyším poprvé, vždy jsem slyšel nebo četl gójové.

Moc toho nenactete, ze ? Resp. jste stastny clovek, uchylove vseho druhu slovo gojimove miluji.

Citovat
...netrhá mi uši, když slyším karaimové (místo karaim), gójové (místo gojim)

To me ano. Jak byste se tvaril na inuitovakose nebo kanadouchace ? To neni pocesteni, to je zhuverilost neznalych tupcu. A propos gojove je slovo bez hebrejskeho pluralu, takze si tam klidne svihejte plural finsky.

Citovat
...saducejové (místo cadokim), sefardé (místo sefardim), aškenázové (místo aškenazim), jemenité (místo temanim), samaritáni (místo šomronim nebo šomerim).

To uz je pocesteni, je to uplne jine slovo, jinak znejici. Navic, mate dojem, ze tam nekde v pocestesnych slovech vidite hebrejsky plural ?

Elazar

  • Host
Re: O Karaimech a jejich náboženství - karaismu
« Odpověď #86 kdy: 7. Srpna 2009, 07:36:31 »
Třeba Doc. Phdr. Leoš Šatava, Csc používá slovo Karaimové

A karaim by nestacilo ? BTW RNDr. Hollan rika kave "cerny blivajz". Ma to podle vas status normy ?


Šatava je etnolog, o hebrejštině a plurálech toho mnoho neví. Užívaný název by měl být karaité, ve starších českých textech jsou ještě kerájci.

Offline petahyah

  • Nestor
  • *****
  • Příspěvků: 618
Re: O Karaimech a jejich náboženství - karaismu
« Odpověď #87 kdy: 7. Srpna 2009, 10:53:03 »
Třeba Doc. Phdr. Leoš Šatava, Csc používá slovo Karaimové

A karaim by nestacilo ? BTW RNDr. Hollan rika kave "cerny blivajz". Ma to podle vas status normy ?


Šatava je etnolog, o hebrejštině a plurálech toho mnoho neví. Užívaný název by měl být karaité, ve starších českých textech jsou ještě kerájci.

Šatava používá pouze odborný termín užívaný staršími autory a to už nejspíš od 19 století. Kdysi jsem četl, že tento český výraz poprvé použil J.A.Komenský ve své latinské korespondenci. Do češtiny se to dostalo přes ruštinu ta používá výraz karaimy nejméně od 18 století, podobně tak i polština a ukrajinština používá karaimi, litevština zase karaimai, turkické jazyky původně používaly výraz karaimlar dnes asi správnější karaylar, finština karaiimit, francouzi karaimes,....
Výraz karait, karaité, karaite by měl být užívaný ve větší míře až od 60 let.
Správná forma je KARA, KARAI, KARAIM
Souhlasím, že slovo karaimové není logicky správné, ale čeština má mnoho prapodivných slov.
יואל טייטלבוים

Elazar

  • Host
Re: O Karaimech a jejich náboženství - karaismu
« Odpověď #88 kdy: 7. Srpna 2009, 12:03:59 »
Správná forma je KARA, KARAI, KARAIM
 

V hebrejštině rozhodně. V češtině se tyto tvary používat sice mohou, to není problém, ale neměly by se skloňovat.
V češtině nejužívanějš (a asi nejsprávnější) varianta je karaita, karaité. Oni sami se tak v češtině nazývají. Je to sice vzato oklikou z angličiny, ale alepsoň to není jazykový paskvil.

Offline petahyah

  • Nestor
  • *****
  • Příspěvků: 618
Re: O Karaimech a jejich náboženství - karaismu
« Odpověď #89 kdy: 7. Srpna 2009, 16:45:03 »
Správná forma je KARA, KARAI, KARAIM
 

V hebrejštině rozhodně. V češtině se tyto tvary používat sice mohou, to není problém, ale neměly by se skloňovat.
V češtině nejužívanějš (a asi nejsprávnější) varianta je karaita, karaité. Oni sami se tak v češtině nazývají. Je to sice vzato oklikou z angličiny, ale alepsoň to není jazykový paskvil.

Kara (singular noun), Krarai (adjective), Karaim (plural noun).

Termín karaité je sice v češtině možné použít, a vlivem angličtiny se používá, ale karaimové jej neradi používali protože má v hanlivý význam v jazycích, které užívali, tedy v turkických jazycích, kterými mluvila většina karaimů a v románských jazicích (ty užívali vyhnanci ze Španělska v Byzanci).
Slovo karaimové, karaimský,..se znalci hebrejštiny nemusí líbit, může to považovat za nelogickou pitomost, ale to je tak asi vše co s tím může dělat. Ve většině negermánských jazyků (a kromě maďarštiny) je spojení plurálu karaim a lokální koncovky pro množné číslo, tedy jakýsi double plurál správný. Podobný spor se vede i v turkických jazycích.
Pokud jsem stačil zaregistrovat, tak minimálně od konce války do revoluce se v odborné literatuře téměř výhradně používal termín karaimové, asi vliv Rusů, za války to byl vliv Němců takže se spíše používalo Karaité, karaimové, kteří unikli před bolševiky do ČSR měli v dokladech "národnost" karaimskou, zase vliv ruštiny.  ;D
יואל טייטלבוים

Offline petahyah

  • Nestor
  • *****
  • Příspěvků: 618
Re: O Karaimech a jejich náboženství - karaismu
« Odpověď #90 kdy: 7. Srpna 2009, 18:56:44 »
Nevíte o kde by se daly najít informace o důvodech změny způsobu modlení? Došlo k této změně z prostorových a klimatických důvodů? Chápu, že by se židé těžko modlili naboso v době evropské zimy, a že by asi nešlo padat tváří na zem v synagogách přeplněných ghett.

Chodit bosý a padat na tvář se dělalo v Chrámu. Synagoga Chrám není, takže jeden z aktů, který měl zabránit tomu, aby se synagoga stala "vizuální" náhradou za Chrám, bylo i to, že se v synagoze stojí nebo sedí a chodí se tam v botech. Svou roli sehrálo i odlišení se od křesťanů a různých saducejských odnoží aktivních i po zničení Chrámu (tehdy nebyl problém křesťany a židy zaměnit, enycyklopedie, denominace ani nic podobného skoro neexistovalo), které si ve svých chrámech klekali na zem apod. Dnes se praktika chození na boso (nebo v nekožené obuvi) a padání na tvář praktikuje také, ale jen při zvláštních příležitostech (9. av, jom kipur).

Myslíte tedy, že se Jemenité modlí špatně, že si pletou synagogu s Chrámem?
Proč se modlí v synagoze o Jom Kipur bez bot a proč se padá tváří na zem, když věřící nejsou v Chrámu?
Že by chtěli mít alespoň o Jom Kipur jistotu, že se modlí správně  ;D  >:D  ;D
Chápal bych kdyby se chodilo na Jom Kipur v botách jako jindy a nepadalo se na tvář stejně jako jindy, nebo aby se chodilo do synagogy naboso pořád a padalo se na tvář pořád.
Znamená to, že se buď modlí chybně všechny dny mimo Jom Kipur, nebo že se modlí špatně o Jom Kipur. Pléct si synagogu s Chrámem zrovna o Jom Kipur  ;D  :'(  >:D  ;D
יואל טייטלבוים

Offline Albert Ahornchen

  • Plný člen
  • ***
  • Příspěvků: 108
Re: O Karaimech a jejich náboženství - karaismu
« Odpověď #91 kdy: 16. Srpna 2009, 13:12:14 »
Rád bych znal názor Rabína na tento Karaimský text  .

Tóra, její verze, kánon a rukopisy.

Část 1. Tóra - masoretský text.

Drazí bratři a drahé sestry, studenti prvního ročníku Karaimské
Duchovní Akademie. Z předchozích lekcí jste se dozvěděli, že jak
středověké muslimské zdroje (10 století), tak texty "ruských" karaimů
z počátku 20. století, nás informují o tom, že karaimské Písmo Svaté
se skládá z 24 biblických knih - z Tóry (Pět Knih Mojžíšových) a 19
knih proroků.
Na rozdíl od prorockých knih, byla kompletní Tóra (což znamená Zákon,
Učení, Předpis) obdržena a zapsána Mojžísem na Hoře Sinaj. Tóra
Mojžíšova, jak je uvedeno v přímo Písmu Svatém, je - "jasná (bez
skrytých významů), úplná a dokonalá". Od pradávna bylo Písmo Svaté
čteno nahlas - proto se hebrejská Bible (jejíž základní částí je Tóra)
označuje také jako MIKRA, tedy "text, určený pro veřejné hlasité
čtení". Slovo MIKRA je odvozené od kořene KRA - číst, a má stejný
kořen se slovem karaim - ten kdo čte Písmo Svaté, či arabským slovem
Korán.
Kasuistické interpretace textu Tóry vytvořené farizejskými rabíny a
křesťanskými scholastickými teology záměrně přeměnily jednoduchý,
jasný a dokonalý význam Písma Svatého (jeho pokyny a zákony) v jakési
nepřehledné bludiště.
Při čtení Tóry, bychom my karaimové, neměli zapomínat, na to kdo
vlastně obdržel původní text - byli to negramotní otroci - hebrejští
kočovníci, kteří žili podobným životem jako dnešní Beduíni. Proto je
jasné, že text Tóry čtený Lidu Israele nahlas, musel být jasný a
jednoznačný, aby byl těmto starověkým kočovníkům srozumitelný.
Na rozdíl od eposů, legend a příběhů jiných národů, které se později
staly součástí světové literatury, nebyla Tóra nikdy folklórem (což
popírá např. Frazer), ale Písmem, které se stalo Svatou historií
lidstva (a to bez ohledu na Darwina, Freuda, Marxe a Stalina), kterou
více či méně uznává veškeré civilizované lidstvo do dnešní doby.
Síla a velikost Tóry není v její složitosti a komplikovanosti, jak se
snaží tvrdit farizejští rabíni, kteří jí popisují jako jakýsi
labirint, kterým lze projít jen s jejich pomocí, či křesťané, kteří jí
považují za pouhou teorii, kterou není v praxi možné následovat.
Vše je ale přesně naopak: síla a velikost Tóry, je ve velmi
jednoduchém a (starověkým Izraelitům) srozumitelném jazyce (problém
pro dnešního čtenáře je spíše v neznalosti reálií biblické doby, a
přesného významu všech slov biblické hebrejštiny) hluboké a věčné
pravdy.
Principy Tóry týkající se spravedlnosti (CEDAKA) pro všechny, a
spravedlivého procesu (MIŠPAT) pro každého (od velekněze po prostého
člověka, od krále po bezzemka) se staly základem lidské morálky a
práva.
Úkolem karaima je, aby pomocí filologických a racionalistických metod
porozuměl přesnému smyslu Tóry a jejímu originálnímu jazyku, tak jako
Tóře rozuměli starověcí Israelité.
Karaimové vždy tvrdili: pokud připustíme tvrzení talmudistických
rabínů, že na Hoře Sinaj nebyla předána jedna Tóra, ale dvě Tóry -
Tóra písemná a jakási Tóra ústní - znamená to, že připouštíme, že Bůh
nebyl schopen se zcela vyjádřit v jednom textu. O druhé, tzv. Ústní
Tóře, do doby než se (krátce před počátkem křesťanské éry) objevili
farizejové, samozřejmě, nikdo neslyšel.
Judejci, kteří se vrátili z babylónského zajetí do Svaté Země (v 5.
století před občanským letopočtem), a ve Svaté Zemi žijící Samařané
(severoizraelské kmeny a navrátilci z asyrského vyhnanství), neřešili,
zda jedna či druhá verze Tóry je pravá a druhá ne, pouze se
dohadovali, která verze Sinajského Zjevení, zapsaného Prorokem proroků
Mojžíšem je přesnější. Názory, se lišily především ve věci centrálního
duchovního centra Svaté Země. Bylo obtížné se shodnout, zda je
duchovním centrem Šekem/hora Gerizím či Šilo (spor o to, kde má být
umístěn Aron ha-Kodeš), a později - po návratu Judejců, se řešil spor,
zda má být duchovním centrem Šekem/Gerizím či Jeruzalém/Sijon.
Podle Samaritánů je ustředním duchovním centrem Izraele hora Gerizím
poblíž Šekemu (Gerizím i Šekem zmiňuje jak samaraitánská, tak judejská
Tóra), zatímco podle Judejců je to Jeruzalém a hora Sijon (není zmíněn
ani v samaritánské, ani v judejské Tóře). Spor byl veden hlavně o to,
zda je hora Gerizím (podle samaritánské Tóry)/ hora Ebál (podle
judejské Tóry)/resp. Šekem místem, které Bůh vyvolil (BaCHaR) jako
místo, kde bude přebývat Jeho Jméno, nebo zda bylo toto místo pouze
krokem na cestě k jeruzalémskému Chrámu na hoře Sijon, tedy na místě
které si JHVH vybere (interpretace judejských proroků).
Ale až představitelé farizejů, toužící ovládnout všechen Lid Izraele
(v době před, a po vzniku křesťanství), se rozhodli udělat něco do té
doby neslýchaného, začali tvrdit, že Bůh dal předkům jejich vůdců
jakousi další ústní Tóru, která byla údajně předávána rabíny z
generace na generaci již od doby Mojžíše. Mojžíš měl podle
farizejských rabínů, obdržet tzv. Ústní Tóru spolu s psanou Tórou na
hoře Sinaj.
Informace o rabínských úpravách zákona Mojžíšova získáváme od
samotných rabínů: farizejského rabi Akivu (přelom 1 a 2 století
občanského letopočtu), údajně navštívil Mojžíš a ptal se ho, co se to
vlastně učí jeho žáci. "Tvojí Tóru!" odpověděl farizej Akiva. Z této
talmudistické historky je zřejmé, že Mojžíš nebyl schopen v učení
farizejských rabínů rozpoznat svůj vlastní text!
Talmudističtí rabíni záměrně měnili Tóru tak, aby byla účinným
nástrojem duchovní a ekonomické kolonizace jejich komunit! Farizejská
ideologie se stala nejrozšířenějším náboženským směrem mezi židy,
pouze díky spolupráci farizejských rabínů s římskými okupanty v
počátcích křesťanské éry. Pokud přijmeme tvrzení rabínů, že jejich
Mišna a Talmud (a další postbiblické práce Velké Synagogy) jsou
inspirovány Bohem, jak potom vysvětlíme, že téměř ke každému problému
existují minimálně dvě vzájemně si odporující, nebo se vzájemně
popírající rabínská stanoviska, a to od doby kdy Talmud začal být
rabíny sepisován, až po současnost.
Různé názory mezi námi karaimy, lze vysvětlit tak, že nejsme proroci,
ale pouze lidé, pozorně a důkladně studující text Písma Svatého. Naše
závěry jsou založeny na metodách filologických, gramatických, na
znalostech dobových reálií, na znalosti textu a hlavně na základě
zdravého rozumu. To je důvodem, proč jsou naše výklady Písma Svatého
odlišně od výkladů "vševědoucích" a "všehoznalých" farizejských
rabínů.
Vše na světě, kromě Jedinného Boha a Jeho absolutní Pravdy a
Spravedlnosti, bylo stvořeno.
Bůh je Jediný, a Jeho Pravda je také pouze jedna, proto je nesmyslné,
aby Bůh dával svému lidu rozporuplná a vzájemně se popírající
nařízení! Rabíni tvrdí, že jejich moudra mají stejnou váhu jako
biblická Proroctví, ale jejich pokyny komunitám mnohdy odporují i
jasnému a pochopitelnému textu Tóry. Dokonce i svaté knihy rabanitů -
Jeruzalémský a Babylónský Talmud, si velmi často vzájemně odporují ve
věcech halachických, právních i etických. Rabíni tvrdí, že
společenství rabínů - Velká Synagoga/Sinedrion má stejnou autoritu
jako Proroci. Naopak karaimové považují své duchovní představitele a
učence, pouze za odborníky, kteří pomáhají ostatním, orientovat se v
Písmu Svatém a Písmo Svaté pochopit. Autoři Talmudu také tvrdí, že
trestem za nedodržování předpisů Tóry je mrskání, zatímco trestem za
nesplnění rabínského předpisu je trest smrti!
Pokud tvrdíme, že Tóra je jediná, může nás překvapit otázka: zda jedna
jediná Tóra může existovat v několika verzích? A zda je možné tvrdit,
že je jedna z verzí Tóry autentická, zatímco ty ostatní jsou
neautentické?
K těmto otázkám se váží další důležité otázky: Které knihy 19 proroků
tvoří spolu s Tórou karaimské Písmo Svaté? Může být přesně definován
kánon, nebo to není možné vzhledem k různorodosti biblických textů?
Který text Tóry je ten správný, a které knihy Proroků je možné zařadit
do kánonu?
Odpovědi na tyto zdánlivě jednoduché otázky, ale jednoduché nejsou.
Za nejstarší, do dnešní doby užívané verze (jedné) Tóry považujeme
verzi masoretskou, která zůstala zachována díky karaimské rodině ben
Ašer, a verzi samaritánskou, která je užívána etno-konfesionální
komunitou Samaritánů. Souběžně s těmito dvěma verzemi Tóry, existují
další dvě starobylé a autentické verze, a to Septuaginta, která
vznikla v západní helenizované diaspoře (jejíž kánon obsahuje více
knih, než kolik obsahuje text masoretský) a biblické texty z Kumránu,
které vznikly ve Svaté Zemi a dnes jsou známé jako svitky od Mrtvého
moře. Nesmíme zapomenout ani na další dvě verze, a to na aramejský
překlad Bible - Pešita, a na etiopskou verzi Bible - Orit, která
obsahuje největší počet posvátných knih.
Od těchto knih - kanonických (které byly přijaty všemi) a apokryfů
(které přijala jen část věřících) - je nutné oddělit knihy novější,
více či méně kontroverzní, tzv. pseudoepigrafy, jejichž autoři dávají
postavám Písma Svatého jasná poslání, jednoznačné výroky a skutky.
Tyto knihy, které se objevily v židovském a křesťanském prostředí na
přelomu dvou tisíciletí, jsou poměrně daleko od litery a ducha Písma
Svatého, a nebyly přijaty jako kanonické ani jednou skupinou věřících.
Pseudoepigrafy - jsou pouhou literaturou (i když duchovní).
Nesmíme zapomenout ještě na jeden druh historek o biblických hrdinech,
a to na rabínské midraše. Midraše jsou specifickou formou legend a
pohádek, které vytvořili rabíni, s cílem potvrdit svůj monopol na
interpretaci Písma Svatého, a na interpretaci života a skutků postav z
Písma Svatého.
Které knihy by tedy pro nás karaimy, měly být svaté? Bez váhání můžeme
vyloučit pseudoepigrafy a midraše, jedná se o sektářskou nebiblickou
literaturu.
Po našem seznámení se s kánonem protestantů a židů Svaté Země (Tóra,
Proroci a Spisy - 39 knih), a kánonem helenizovaných židů, katolíků a
pravoslavných (Tóra, Proroci, Spisy a apokryfy), začneme Tórou, která
je základem naší víry.
Masoretskou verzi Tóry (za jejiž uchování vděčíme karaimské rodině ben
Ašer) můžeme považovat za kanonickou verzi Judského království a
Jeruzalémského Chrámu.
Jako Masorety označujeme skupinu znalců Bible a profesionálních
přepisovačů biblických textů, kteří dali ve středověku (mezi 6 a 10
století občanského letopočtu) konečnou podobu všem textům hebrejské
Bible (39 knih), které jsou do dnešní doby užívány v originální
hebrejské verzi jako kanonické ve všech židovských synagogách, a v
překladech do národních jazyků je používají protestantské církve (i
někteří katolíci). Masoretská verze hebrejské Bible, pravděpodobně
vycházející z konečné konsonátní verze užívané do 2. století
občanského letopočtu, se mírně liší od ostatních hebrejských verzí,
tedy od biblických textů nalezených v Kumránu a samaritáské verze,
liší se i od nejstaršího řeckého překladu Septuaginty. Pravdou je, že
při citování pasáží Písma Svatého, Evangelia užívají text podobný
Septuagintě a kumranským textům. Masoretská verze Písma Svatého se do
jisté míry liší od ostatních třech verzí - samaritánské, kumránské a
Septuaginty. V minulosti existovaly tři školy masoretů - dvě ve Svaté
zemi a jedna v Babylonu (kde byla velká židovská diaspora). Babylonská
masoretská škola se stala autoritativní zejména pro jemenské židy.
Většina synagog (a po nich i protestantské církve) přijala jako
autoritativní syro-palestinskou masoretskou školu. Texty tiberiadské
masoretské školy (spojované zejména s karaimskou rodinou ben Ašer), se
staly vzorem pro texty hebrejské Bible, podle těchto textů se opisjí
kopie Písma Svatého do dnešní doby! Dokonce i takový oponent karaimů
jako byl Maimonides (Rambam) tvrdil, že karaimové se sice ve všem
mýlí... , ale zasloužili se o záchranu nejpřesnější verze TaNaCHu -
kompletního masoretského kánonu. Cílem masoretů bylo zachovat co
nejpřesnější biblický text, odstranit všechny chyby a nepřesnosti,
které se nahromadily v průběhu staletí přepisováním textu. Stejně
důležitým cílem masoretů bylo uchování tradice správného čtení
biblického textu, v době kdy byla biblická hebrejština již nahrazena v
každodenním životě různými (hebrejštině příbuznými) semitskými jazyky:
nejdříve aramejštinou, a po nástupu islámu pak arabštinou.
Proto masoreti doplnili hebrejský konsonantní text Písma Svatého
(zaznamenané byly souhlásky, výslovnost však zaznaménána nebyla),
samohláskovými znaménky - punktací hebr. nekudot a dokonce i
kantilačními znaménky, které jsou jedním z nejvíce sofistikovaných
systémů záznamu melodie, intonace a výslovnosti pro hlasité čtení
textů Písma Svatého.
Aleppský Kodex (Aleppo Codex) - Keter Aram Cova (přibližně z roku 920
občanského letopočtu) z karaimské kenasy/synagogy v Jeruzalémě, který
je dnes uložen v jeruzalémském Paláci knihy, Codex Leningradendsis /
Petropolitanus (přibližně 1008 občanského letopočtu) objevený a do
Petrohradu dovezený karaimským chachamem a sběratelem starožitností
Abrahamem Firkovičem i Codex Cairensis (kolem roku 895 občanského
letopočtu) představují nejkomplexnější a nejstarší rukopisné verze
masoretského textu, které jsou spojeny s mnohaletou činností několika
generací rodiny ben Ašer - Moše a Aron ben Ašer. Všechny vědecké
publikace textu Písma Svatého vycházejí z těchto třech rukopisů.
Rodina ben Ašer byla rodinou karaimskou (což je zdrojem vzteku
středověkých i dnešních farizejů), a všechny tři jimi vypracované
rukopisy Písma Svatého považují za kanonický text jak farizejští židé
- rabanité, tak i protestantské církve a část katolíků. Na základě
biblického textu je dnes již nemožné určit zda středověcí
blízkovýchodní karaimové přijali text Písma Svatého od farizejů, ten
pak zbavili pravopisných chyb a doplnili punktací a kantilací, nebo
naopak zda se farizejové dostali k tomuto textu až po té co byl
karaimy opraven. Je možné, že nám karaimům v budoucnu poskytne odpověď
na tuto otázku další rozvoj vědeckých textologických medot. Každopádně
masoretský text byl textem posvátným a kanonickým v Judě a v
jeruzalémském Chrámu, tedy mezi obyvateli jižního království, které
vzniklo po rozpadu jednotného království králů Davida a Šalamouna (po
smrti krále Šalomouna v 10 století před občanským letopočtem).
Podle některých vědeckých teorií a dokonce i podle textů Talmudu, je
potřeba hledat zdroje masoretských textů v okruhu Ezry a Nehemii
(kteří se přivedly judejské vyhnance z babylonského zajetí v 5 nebo 4.
století před občanským letopočtem a iniciovali výstavbu druhého
jeruzalémského Chrámu) a jejich škol v Babylonii.
Většina karaimů Blízkého Východu přijala masoretský Ezrův text ve
verzi rodiny ben Ašer, proto je možné je označovat za duchovní syny
Ezry-písaře a jeho školy. Podle vědců 18. století (např. Richarda
Simona) si pouze blízkovýchodní karaimové uchovali učení Ezry a jeho
školy v původní formě (na rozdíl od krymských karaimů, kteří odvozují
svůj původ od severoizraelských kmenů, to potvrdily i výzkumy
A.Firkoviče a G.Peringera).
Je velmi pravděpodobné, že část žáků Ezry a Nehemii zůstala v
Babylonii a Persii a nevrátila se zpět do Jeruzaléma. Ti se pak stali
základem hnutí karaimů-antitalmudistů Domu Anana ben Davida.
Podle cestovatelů (do 12. století), alespoň část východoevropských
karaimů nikdy neslyšela o Talmudu a farizejích, a to jednoduše proto,
že jejich předci přišli do oblasti Velké Stepi, dlouho před tím, než
vznikla v Syro-Palestině a Babylonii kacířská sekta farizejů. Později
se ale východoevropští karaimové sjednotili s Domem Anan ben Davida a
přijali jejich anti-talmudistická stanoviska.

Gersom Qiprisçi, chacham ruských karaimů

Offline Vader

  • Administrátor
  • *****
  • Příspěvků: 1 626
  • Pohlaví: Mužské
Re: O Karaimech a jejich náboženství - karaismu
« Odpověď #92 kdy: 16. Srpna 2009, 19:09:25 »
Jojo, heretici splacaji pate pres devate, maji plno faktografickych chyb, skoro mam dojem, ze to psal Semin po 12 pivech :-[

Elazar

  • Host
Re: O Karaimech a jejich náboženství - karaismu
« Odpověď #93 kdy: 16. Srpna 2009, 19:45:14 »
Rád bych znal názor Rabína na tento Karaimský text  .

Rád bych znal alepsoň jednoho z pěti česky mluvících rabínů, který bude chtít tyto nenávistné tlachy číst a kterému bude stát za to se k nim vyjadřovat.


Jojo, heretici splacaji pate pres devate, maji plno faktografickych chyb, skoro mam dojem, ze to psal Semin po 12 pivech :-[

 ;) Má konspirační teorie říká, že tzv. čeští karaité jsou nejspíš poměrně mazaní nacisté (mají mezi sebou i velmi vzdělaná individua), případně nějací hodně radikální křesťané či muslimové, jejichž úkolem je zasít co nejvíc nenávisti mezi židy samotné.
Vypadá to velmi úsměvně, ale jejich způsob vyjadřování a demagogie textů je neuvěřitelná. Stačí si porovnat tyto tzv. karaitské texty s texty o Talmudu z národního odporu nebo Semínova institutu sv. Josefa. Stejný slovník, stejná dikce, stejné lži a stejně překroucená fakta, stejná nenávist.

Offline petahyah

  • Nestor
  • *****
  • Příspěvků: 618
Re: O Karaimech a jejich náboženství - karaismu
« Odpověď #94 kdy: 16. Srpna 2009, 21:52:07 »

Byli Saducejové mazaní nacisté, radikální křesťané, muslimové, nebo čeští karaité?  ;D

Rabíni nemůžou přece psát reakce, protože musí studovat hluboké myšlenky svých učitelů o rozměrech Pekla a Ráje, o počtu žab v Egyptě, o počtu stromů v rohu Ráje, o kolik věděl Akiva více než Mojžíš nebo dokonce rozhodovat o tak závažných problémech jako kolik kapek mléka může kápnout do boršče a zda je možné v případě ohrožení života utrhnout toaletní papír i v době Šabatu.  >:(   >:D  >:(
יואל טייטלבוים

Offline Vader

  • Administrátor
  • *****
  • Příspěvků: 1 626
  • Pohlaví: Mužské
Re: O Karaimech a jejich náboženství - karaismu
« Odpověď #95 kdy: 17. Srpna 2009, 07:15:39 »
nebo dokonce rozhodovat o tak závažných problémech jako kolik kapek mléka může kápnout do boršče

Rekl bych 1/60 pomeru o varenemu objemu hrnce  ;)

Citovat
a zda je možné v případě ohrožení života utrhnout toaletní papír i v době Šabatu.  >:(   >:D  >:(

No tak to uz je obycejna provokace, odpoved zna kazde dite. Ovsem nikterak me neprekvapuje, ze vy ne  :P >:D

Elazar

  • Host
Re: O Karaimech a jejich náboženství - karaismu
« Odpověď #96 kdy: 17. Srpna 2009, 09:20:50 »

Byli Saducejové mazaní nacisté, radikální křesťané, muslimové, nebo čeští karaité?  ;D


Proč do toho pleteš Saduceje? Ti s tímhle těžko mají cokoli společného.
Zato ty jsi demagog a provokatér, který by do onoho vzorku populace klidně patřit mohl - takže mou konspirační terii jen potvrzuješ  ;D

Offline petahyah

  • Nestor
  • *****
  • Příspěvků: 618
Re: O Karaimech a jejich náboženství - karaismu
« Odpověď #97 kdy: 17. Srpna 2009, 11:11:22 »
nebo dokonce rozhodovat o tak závažných problémech jako kolik kapek mléka může kápnout do boršče

Rekl bych 1/60 pomeru o varenemu objemu hrnce  ;)[/size]
Citovat
a zda je možné v případě ohrožení života utrhnout toaletní papír i v době Šabatu.  >:(   >:D  >:(

No tak to uz je obycejna provokace, odpoved zna kazde dite. Ovsem nikterak me neprekvapuje, ze vy ne  :P >:D[/size]

To je přesně to co píšu, rabín musí počítat objem bořče a trojčlenkou přepočítak kolik je šedesátina objemu, pak zjišťovat objem kapek mléka. A to je dost těžká lopota.

Pak musí posoudit, zda se opravdu jednalo o ohrožení života, a jestli bylo možné toaletní papír utrhnout, nebo zda za utrhnutí hrozí narušiteli peklo!  >:(

To jsou závažné teologické problémy, a prosím reba Vadera aby je nezlehčoval!  >:(  :(   >:(
יואל טייטלבוים

Offline petahyah

  • Nestor
  • *****
  • Příspěvků: 618
Re: O Karaimech a jejich náboženství - karaismu
« Odpověď #98 kdy: 17. Srpna 2009, 11:24:22 »

Byli Saducejové mazaní nacisté, radikální křesťané, muslimové, nebo čeští karaité?  ;D


Proč do toho pleteš Saduceje? Ti s tímhle těžko mají cokoli společného.
Zato ty jsi demagog a provokatér, který by do onoho vzorku populace klidně patřit mohl - takže mou konspirační terii jen potvrzuješ  ;D[/size]

Rebe Eleazare vy chcete omlouvat deset severoizraelských kmenů, Samaritány, Saduceje, Kumranity, Nazarence,.... ale to je velká chyba! To oni byli první mazaní a zakuklení nacisté, kteří chtěli rozdělit jednotný židovský lid. To už oni tahali za nitky celosvětového protižidovského spiknutí, a jejich pohrobci (hlavně ti čeští) ovládají Izrael a židovské komunity diaspory!  >:(  :(  >:(
יואל טייטלבוים

Elazar

  • Host
Re: O Karaimech a jejich náboženství - karaismu
« Odpověď #99 kdy: 17. Srpna 2009, 12:15:15 »
Holubi, petahyah, holubi...

 

Sitemap 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15