quote: Mno, Achabe, ale to je váš názor a i kdybych s vámi v tomto sebevíc souhlasil, technicky na tom není nic špatně.
קרא je nazývat, vítat, volat - ten překlad by mohl znít "abychom je přivítali k pokoji", "abychom je provolali mírem" nebo "abychom je nazvali mírem". Co si pod "zvaním" představíte Ale obávám se, problém je tom, že vy jste si tu naprosto legitimní otázku nepoložil.
Ne, Elazare, tentokrát ne. Není to dobré. Máte jako obvykle pravdu, ale žel neumíte česky. Možná právě o tom byl ten příspěvek a jeho prapůvodní motivace, který sad považuje za pomlouvání. Proberte si tento thread. Já s Adir ba-marom nemám žádné potíže. Jenom říkám, že má plno chybiček i chyb. (O pitojostech jsme poprvépromluvil Vy). Nechtěl jsem říci veřejně (a to by vskutku byla nedobrá řeč – nevím zda pomluva, protože se fakt snažím s panem Blažkem se spojit, aby o věděl jako první a zdaleka zde neuvádím chyby a nesrovnalosti všechny !!) že překladatel překládá nezřídka prvoplánově a mnohdy se v češtině objevují zcela zřetelné kalky, nejen z hebrejštiny, ale i z angličtiny. A tak jsem jen upozornil na dvě z celé ředy takovýchhle skutečností.
Jiste ve slově *likrat ten koře *kara je. To vidí i mimino. Ale ze 117 výskytů v tanachu nenese jediný z nich význam „nazvat“. Ani jeden z nich nenese ani význam vítat, volat. Kupodivu všechny nesou význam v ústrety (tak jako *likrat kala).
Dokonce jste mne, nechtěně inspiroval promyslet, co by to hodilo, kdyby člověk chtěl číst *likrat zhruba stylem „aby oslovil, aby zavolal“ („aby nazval“ neštymuje ani v jednom případě!!!) – v řadě případů to hází hezké souvislosti. Nicméně (a to jsem probral jen tóru – protože se blíží šábes) verše ex 14:27 ; nu 20:18,20 ; 21:23,33; 24:1 a dt 2:32 jsou dostatečným počtem svědků o tom, že *likrat se jako „aby nazval“ přeložit nedají. A že v havdalové vsuvce skutečně už celé gennerace hovoříme "o dnech, jež nám jdou v ústrety" tedy o těch, co jsou před námi, ať už je potom nazveme jakkoli.
quote: Zoom :to vystihla - chyby se najdou vždy a všude (i v jiných sidurech, v jiných knihách, v jiných překladech, i ve zprávách na eretzu, i ve videích na lamedwaw) - já jako ultrašťoural, co nic nedělá, nic nezkazí a na ničem nenechá nit suchou, to musím vědět
Naprostý souhlas. Chyby se pochopitelně najdou všude, ale ti co rádi štourají se mohou poštourat, aby v druhém vydání ty chyby nebyly. Tím nic nezkazí a ještě něco udělají. I to byl důvod, proč se v této sekci tahle otázka otevřela. Víc očí víc ví, a další verze už může být více odpovídající pravdě (a tradici !!!) Ohledně té tradice - taky docela zajímavý ukazatel. Ony ty bilingvni sidury vycházejí už od poloviny 19. Století a nikdo nepřekládá havdalovou vsuvku do amida takovým „kalkem“ jako autor překladu)
quote: Ale pokud někdo má pocit, že by to dokázal lépe, tak proč to neudělal? Jak psala zoom, dvacet let máme svobodu. Nikomu přece nic nebránilo ve vydání hebrejsko české knihy (on by možná i stát přispěl, zviditelnění se v jidiškajt je u politiků in).
Toto předpokládám už píšete jen jako obecné řádky takové salonní konverzace.
Co takhhle namísto toho prolistovat Adir v Vaším darem či šťouralstvím, a zkusit honem - před druhou edicí - přispět ke korekturám?
Ta výzva platí i všem dalším zájemcům.... Budeme mít Adir ba-marom ještě lepší
Šabat šalom (všem)